Více než jedna čtvrtina příjemců invalidních důchodů jsou lidé ve věku do 44 let. Dokládají to čísla z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně bylo vypláceno celkem 163 920 a 71 031 osob pobíralo invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Nejvyšší podíl, to je téměř 45 procent (190 837 osob) činily invalidní důchody pro invaliditu třetího stupně.
Penzijní spořeníSpořte si na stáří už nyní. Vyberte si výhodné penzijní spoření. |
„Smyslem invalidního důchodu je alespoň částečně nahradit příjem, o který člověk přijde kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu. Setkáváme se s tím, že kolem tohoto tématu panuje řada nejasností,“ říká ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup, který odpovídá na další otázky.
Co je invalidita?
Invalidita je bezesporu složitá životní situace. Z pohledu zákona je definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotního stavu, a to alespoň o 35 procent. Podle míry poklesu pracovní schopnosti je rozlišována invalidita prvního, druhého a třetího stupně.
U I. stupně invalidity jde o pokles pracovní schopnosti minimálně o 35 procent, u II. stupně nejméně o 50 procent a u III. stupně invalidity minimálně o 70 procent.
Čtěte také Jiří Biskup, ústřední ředitel ČSSZ |
Kdo invaliditu posuzuje?
Invaliditu a její stupeň stanovuje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení podle příslušné právní úpravy. Invaliditu tedy neposuzuje ošetřující lékař ani specialista, tuto kompetenci má výhradně posudkový lékař.
Z čeho posudkový lékař vychází?
Při zjišťování invalidity vychází posudkový lékař ze zpráv a výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře, odborných lékařů a popřípadě z výsledku vlastního vyšetření. Nehodnotí postižení nebo diagnózu, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní schopnosti. Jinými slovy – posudkoví lékaři neposuzují nemoc samu o sobě, ale to, zda a jak omezuje schopnost pracovat. V potaz se bere také dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a druh předchozí vykonávané výdělečné činnosti.
Kdo může být posudkovým lékařem?
Posudkový lékař je odborníkem ve svém oboru stejně jako ostatní lékaři ve svých specializacích. Posudkové lékařství je specializovaný medicínský obor vyžadující znalost klinické medicíny včetně práva sociálního zabezpečení. Při posuzování zdravotního stavu se musí posudkový lékař řídit svými odbornými znalostmi a právními předpisy, aby peníze určené invalidním spoluobčanům nebyly zneužívány a dostali je ti, kteří je skutečně potřebují.
Kdy a jak žádat o invalidní důchod |
Proč invalidita není zpravidla trvalý stav?
Přiznání invalidního důchodu, respektive uznání invalidity nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu. Ten není ve většině případů neměnný, může se v průběhu času zlepšit, ale i zhoršit. Proto posudkový lékař při posuzování invalidity stanovuje s ohledem na závažnost zdravotního postižení zpravidla i lhůtu kontrolní lékařské prohlídky. Pokud se zdravotní stav zhorší, může být uznán vyšší stupeň invalidity. K tomu může dojít jak při kontrolní prohlídce, tak na žádost občana, kterou může podat kdykoliv, domnívá-li se, že u něj došlo ke zhoršení.
S ohledem na vývoj lékařské vědy je ale také nepochybné, že medicína dokáže řadu onemocnění úspěšně léčit a zcela vyléčit, řadu handicapů lze účinně kompenzovat. Invalidní důchod má v těchto případech pomoci lidem překlenout dobu, než dojde ke zlepšení jejich zdravotního stavu a zvýšení pracovního potenciálu.
V praxi může docházet k tomu, že lidé nesouhlasí s posudkem posudkového lékaře. Jak mají postupovat?
Je třeba vědět, že tento posudek je jedním z podkladů, na jejichž základě je vydáváno rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod. Pokud s rozhodnutím vydaným na podkladě posudku posudkového lékaře žadatel nesouhlasí, dává mu zákon možnost se bránit, tedy podat proti rozhodnutí opravný prostředek.
Co to konkrétně znamená?
Řádným opravným prostředkem jsou v tomto případě míněny takzvané námitky, které je třeba uplatnit do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky je možné zaslat či odevzdat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení nebo přímo na ústředí ČSSZ. V rámci řízení o námitkách se může občan domáhat i přezkoumání zdravotního stavu a důležité je, že se na řízení o námitkách nemohou podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se již účastnily řízení o vydání rozhodnutí občanem napadeného.
Co má občan dělat, když nebude souhlasit ani s výsledkem námitkového řízení?
Pokud občan nesouhlasí ani s rozhodnutím, které bylo vydáno v námitkovém řízení, může podat soudní žalobu. Posudek pro účely soudního řízení v takovém případě vypracovává posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí.
