Na jaký příplatek má zaměstnanec nárok, když zaměstnavatel potřebuje, aby přišel do práce i o víkendu?
Pokud zaměstnavatel vyžaduje, abyste do práce chodili o víkendu, má povinnost vyplácet vám ke mzdě také příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku. Příplatek ve stejné výši vám pak náleží také v případě, že pracujete v noci, tedy mezi 22. až 6. hodinou ranní.
Jak musí být příplatek vyplacen?
Na výši a formě vyplácení příplatku za víkendové a noční směny se můžete společně se zaměstnavatelem dohodnout. V případě domluvy může být příplatek také nižší, popřípadě smí být vyplácen například měsíční paušální částkou. Nikdy se však nesmí stát, že by vám jej zaměstnavatel neposkytoval vůbec. Stejně tak jej nemůže nahradit například benefit v podobě stravenek, poukazů a dalších výhod.
Jak je tomu v případě, kdy zaměstnanec pracuje ve svátek?
V případě práce ve svátek je situace poněkud odlišná. Primární kompenzací je náhradní volno, které vám zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců, pokud byste se společně nedohodli jinak. Volno pak odpovídá rozsahu práce, kterou jste vykonávali ve svátek, a náleží vám za něj samozřejmě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vedle toho máte ale také možnost domluvit se, že vám zaměstnavatel místo náhradního volna vyplatí k dosažené mzdě také příplatek v minimální výši průměrného výdělku.
Ivana Brancuzká
 |
A co když nastane situace, že zaměstnanec pracuje o víkendu a na tento den zároveň vychází státní svátek. Jak je to s příplatky?
Pozitivní zprávou je, že se příplatky sčítají. „Pokud by například nastala situace, že byste museli jít do práce některý víkendový den a zároveň by byl svátek, náleží vám kompenzace jak za práci o víkendu, tak za práci ve svátek. Pokud by se navíc jednalo o přesčas, nikoliv o předem stanovenou směnu, která by spadala do vaší běžné pracovní doby, dostali byste také příplatek za přesčas.
Kdy se jedná o práci přesčas?
Jako práce přesčas je chápána práce, kterou vykonáváte nad vaši stanovenou týdenní pracovní dobu, v případě obvyklého pracovního úvazku tedy nad 40 hodin týdně. Má to ale svá pravidla. O přesčas se jedná pouze tehdy, pokud je práce nařízena zaměstnavatelem nebo o ní zaměstnavatel ví a souhlasí s ní. Zaměstnavatel tedy o práci přesčas musí vždy vědět a vždy s ní musí souhlasit, jinak vám nebude započítávána. Zároveň se jako přesčas nepočítá, pokud doděláváte práci, kterou jste například kvůli prokrastinaci nestihli dokončit během vaší pracovní doby.
Dalším pravidlem je, že práce přesčas nesmí u běžného zaměstnance přesáhnout 150 hodin ročně a zaměstnanec může nad rámec odpracovat maximálně 8 hodin týdně. Pokud byste však souhlasili, můžete pracovat i nad tento limit, nejvýše pak ale vždy v průměru 8 hodin za týden.
Může zaměstnavatel nařídit práci přesčas kdykoliv a komukoliv? Platí zde nějaká pravidla?
Pokud pracujete na částečný úvazek, nemůže vám zaměstnavatel přesčas nařídit bez vašeho souhlasu. Zároveň jej nesmí nařídit těm, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok. Ze strany zaměstnavatele vám může být přesčas nařízen jen ve výjimečných případech a vzhledem k okolnostem o něm nemusíte být informováni předem.
Na co má zaměstnanec nárok, když pracuje přesčas?
Kompenzací práce přesčas může být buď náhradní volno, které vám musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do tří měsíců, nedohodnete-li se jinak. Druhou možností je příplatek ve výši 25 procent průměrného výdělku. V obou případech vám samozřejmě náleží mzda. Důležité také je, že pokud zaměstnanci bylo poskytnuto náhradní volno, nepočítají se hodiny za přesčas do stanoveného limitu 150 hodin za rok.
V řadě firem ale dnes už s prací přesčas počítají a i z tohoto důvodu sjednávají mzdu již s ohledem na možné přesčasy. Pokud takovou smlouvu máte, příplatek vám nenáleží. Nezbytné je, abyste v takové smlouvě měli uveden rozsah práce přesčas, který nesmí překročit zákonný limit.
Co když má ale pracovník se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní dohodu, má i v takovém případě nárok na příplatky za práci přesčas, o víkendu či ve svátek?
Pokud vykonáváte práci na základě dohody, neplatí pro vás stejné podmínky jako u klasického pracovního poměru. Odměna za práci ve svátek, v noci či o víkendu nebo za přesčas vám nemusí být vyplácena. Dohoda o provedení práce je totiž sjednávána na 300 hodin ročně a každá hodina práce se z daného limitu odčítá. V případě, že byste tak některý den pracovali déle, než jste zamýšleli, nejedná se o přesčas, ale hodina se vám odečte z ročního limitu. Po vzájemné domluvě je však možné si příplatky se zaměstnavatelem sjednat.
