Martinova nemoc, svalová dystrofie, se začala pravděpodobně projevovat již před lety hlavně slabostí rukou a hypomobilitou čelisti. „Jenže tehdy jsem to přisuzoval předešlému zranění. Měl jsem havárii na motorce. Nenapadlo to ani mého lékaře, který mě poslal na několik různých vyšetření. Nikdy se ale na nic zásadního nepřišlo,“ říká Martin.
Na svalovou dystrofií se nakonec přišlo náhodou, když si neuroložka ošetřující jeho syna všimla Martinova atypického mrkání a poslala ho na speciální vyšetření.
Pět rad, jak si správně nastavit životní pojistku1. Před každým uzavřením pojistné smlouvy by se měl klient pojišťovny nejdříve zorientovat v tom, na co se může pojistit, tedy v typech rizik, kvůli kterým si životní pojištění sjednává. 2. Mezi nejzásadnější rizika patří riziko úmrtí, invalidity, závažných onemocnění, trvalých následků úrazem nebo pracovní neschopnosti. Základní rizika – invalidita a úmrtí z jakékoli příčiny – by měla být vždy součástí pojistné smlouvy. Doplňková pojištění jsou ke zvážení. 3. Důležité je zvolení správných výšek pojistného krytí. Tedy částek, které pojišťovna bude muset vyplatit, když dojde k pojistné události. Ty by měly zohledňovat výši příjmu, o který pojištěnec kvůli zdravotním komplikacím přijde, i výši jeho finančních závazků. 4. Pojištěnec potřebuje být pojištěn hlavně v první fázi, kdy je živitelem rodiny, úvěry jsou na počátku splatnosti, většinou nejsou k dispozici finanční rezervy. Analytici proto doporučují preferovat klesající pojistné částky před konstantními. Obzvláště u rizika invalidity a úmrtí. Klesající pojistné částky jsou výrazně levnější než konstantní. 5. Mnoho lidí si sjednává úrazové pojištění, ale docela přehlíží invaliditu, která má rozhodně fatálnější dopady na život pojištěnce než zlomená ruka. Každého čtvrtého člověka potká během produktivního života invalidita. 95 procent všech invalidů je invalidní z nemocenského důvodu. Pouze u zbylých pěti procent je příčinou úraz. |
„Vývoj této nemoci se nedá přesně předpovídat. Pokud budu mít štěstí a dystrofie bude mít hladký průběh nebo bude stagnovat, tak mi to život moc nezkrátí. Ale musím předpokládat, že do budoucna se zhorší pohyblivost rukou i nohou. Zřejmě skončím na vozíku,“ upřesňuje Martin a přidává i ten nejčernější scénář: „V horším případě bude nemoc postupovat agresivně a může postihnout vnitřní orgány včetně dýchacích svalů a srdce.“
Rodina bude tedy potřebovat hodně peněz na úpravu bezbariérového bydlení a na další potřeby spojené s nemocí. Štěstí v neštěstí bylo, že Martin si pár měsíců před diagnózou upravil pojistku i na riziko invalidity. Dostane tak pojistné plnění přesahující milion korun. Jinak by rodina byla v obtížné situaci. Martin pobírá invalidní důchod, jeho manželka mzdu speciální pedagožky. S příjmem vyjdou, ale našetřeno nic nemají.
Pojistka nedávala smysl
Martin dostal od pojišťovny přes milion korun, ale chybělo málo a nemusel dostat vůbec nic. „Měl sjednanou úrazovou pojistku na 400 korun měsíčně. Pojistka kryla hlavně úrazy jako takové nebo způsobené při dopravní nehodě. Martin byl pojištěn i na riziko smrti, ale jen do sto tisíc korun. Ta pojistka celkově nedávala smysl,“ říká finanční poradce společnosti Partners Karel Jiříček, který Martina přesvědčil, ať svou pojistku změní.
„Nevýhodné nastavení pojistné smlouvy pro klienty je stále běžné. Nestačí si jen platit pojistku, je třeba přesně vědět, jaká rizika mám pojištěná a také vědět, kolik dostanu, když se naplní. Vidíme to dnes a denně, že mnoho lidí hradí pojistku, která jim v případě problémů nijak nepomůže,“ vysvětluje Karel Jiříček.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners |
U Martinovy pojistky bylo nutné navýšení měsíční pojistné částky (ze 400 korun na 700 korun) a přenastavení pojistných rizik i částek plnění. Plnění pojištění rizika smrti bylo zvýšeno na 300 tisíc korun a do smlouvy bylo hlavně zahrnuto i pojištění invalidity ve všech jejích stupních s kalkulací plnění ve výši Martinova příjmu.
„Tehdy Martin nebyl z tak vysokého navýšení placeného pojistného zrovna nadšený a přemýšlel, zda má smysl v jeho relativně nízkém věku platit téměř dvakrát více kvůli invaliditě. Ale jenom díky tomu, že na změnu tehdy přistoupil, nyní mohl inkasovat od pojišťovny peníze,“ vysvětluje Karel Jiříček.
Když zapínání knoflíků bolí
Kolik byste měli platit za životní pojištění? |
Svalová dystrofie se projevuje postupně. Martin cítí omezení v jemné motorice ruky. Například otevření plastové lahve je pro něj takřka nemožné, krájení čehokoli je namáhavé a při oblékaní má problém se zapínáním knoflíků, vázáním tkaniček, oblékáním ponožek. „A v zimě, kdy ruce ještě víc prokřehnou a ztuhnou, tak je problém i s oblékáním, kdy například mikinu nebo svetr oblékám s bolestmi. Ale snažím se s tím poprat,“ uzavírá Martin, který však odmítá být od svých 33 let závislý jen na invalidním důchodu.
„Nyní jsem na rodičovské dovolené, protože manželka vydělávala víc. Po jejím skončení chci hledat zaměstnání, kde nebude moje nemoc na překážku. Znovu jsem také začal studovat a později bych se chtěl věnovat pedagogice,“ plánuje Martin.
Podle Karla Jiříčka současná praxe na trhu s životním pojištěním až příliš často ukazuje na přeplněnost smluv úrazovými riziky, denními dávkami a různými typy bolestného. To je přímo proti smyslu rizikového životního pojištění. „Pojištění má pokrýt výpadek v příjmu, případně za pojistné plnění uhradit léčbu nebo rehabilitaci. Nejrůznější denní dávky klientovi přinesou pár stovek nebo tisíc v případě zlomené ruky nebo nohy, ale v momentě, kdy se mu stane něco horšího, jsou k ničemu,“ uzavírá Karel Jiříček.
