Vladimír Dlouhý: Mzdy se staly volebním tématem, což je špatně

Průměrná hrubá mzda v Česku za 1. čtvrtletí 2017 dosahuje 27 889 korun. Meziročně se podle statistiků zvýšila o 5,3 procenta. Většina Čechů si však vydělá méně, mediánová mzda činí 23 704 korun hrubého. Rostou mzdy v České republice dostatečně rychle? Stane se růst mezd volebním tématem?

Ve videorozhovoru, který přinášíme, o růstu mezd diskutuje s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým analytička Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

„Růst mezd se stal politickým tématem, dokonce podle mého názoru nemáme daleko od toho, že se stane i volebním tématem,“ otevírá debatu analytička Helena Horská.

analytička Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

„Už se tak stalo,“ tvrdí Vladimír Dlouhý.
„A je to dobře nebo není?“ sonduje Horská.
“Je to špatně,“ reaguje šéf Hospodářské komory.

Česká republika v tom však podle Vladimíra Dlouhého není výjimkou, protože mzdy se stávají volebním tématem skoro v každé demokratické zemi. „Špatně je to z toho důvodu, že o mzdách nemůže rozhodovat nějaký politik, musí to být založeno na vnitřní výkonnosti ekonomiky,“ říká Dlouhý.

Fakta:

• Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR za 1. čtvrtletí 2017 činila 27 889 Kč, což je oproti stejnému období roku 2016 o 1 414 Kč (5,3 %) více.
• Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně se tak mzda zvýšila o 2,8 %.
• Medián mezd (23 704 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,2 %, u mužů dosáhl 25 905 Kč, u žen byl 21 162 Kč.
• Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 13 200 Kč a 43 107 Kč.
  Zdroj: ČSÚ

Hospodářská komora, která sdružuje zájmy téměř 15 tisíc firem a podnikatelů, se podle vyjádření Dlouhého začala nyní setkávat u kulatých stolů se zástupci jednotlivých politických stran. „Říkáme politickým stranám, že nechceme formulovat jejich volební programy, to je koneckonců jejich věc, ale chceme jim říci, jak bychom si představovali hospodářskou politiku nové vlády.“

„A co doporučuje Hospodářská komora vládě ohledně růstu mezd?“ ptá se analytička Helena Horská.
„Když to trochu přeženu, my bychom jí nejradši nedoporučili nic. Tedy přesněji vyjádřeno, ať vláda, co se týče mezd, nic nedělá, ať to nechá na podnikatelích a případně odborech. Vláda by měla být zodpovědná především za středně a dlouhodobé aspekty hospodářské politiky, které umožní růst mezd,“ reaguje Dlouhý.

Klíčová je produktivita práce

V České republice je podle Dlouhého potřeba vytvořit podmínky pro to, aby se zvýšila produktivita práce, což umožní reforma vzdělávání, lepší sepětí vědy, výzkumu a inovací. Stejně tak je třeba vytvořit lepší prostředí pro podnikatele, pomoci pružnějšímu pracovnímu trh a nebát se učinit kroky, by nebyl zneužíván sociální model.

„Tato vláda se rozhodla, že chce zlepšit sociální postavení lidí s nejmenšími platy, že bude zvyšovat minimální mzdy, budiž. Uvidíme, jaká bude vláda nová, jak bude ideologicky a politicky zaměřená. Já bych si přál, aby spíše kultivovala tyto faktory do růstu produktivity práce, než přímo ovlivňovala růst mezd,“ vyjadřuje se Dlouhý.

Na růst mezd se Vladimír Dlouhý dívá jako ekonom z krátkodobého i dlouhodobého pohledu. V posledních měsících podle něj mzdy skutečně rostou. Dlouhodobě, v porovnání s evropským průměrem, však rostou velmi pomalu. „Nůžky mezi naší mzdovou úrovní a třeba mzdovou úrovní ve Spolkové republice Německo se za posledních 10 let uzavřely minimálně, což není dobře,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Měla by vláda mluvit firmám do růstu mezd?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 16. července 2017. Anketa je uzavřena.

Ne 1435

Ano 731