Na středeční tiskové konferenci to řekli ředitel Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása a právník NRZP Zdeněk Žižka.
Podle Žižky se problém s proplácením týká každého, komu do předpisu napíše lékař, že zdravotní prostředek má i sociální funkci. „Pacient sice má dobře popsanou zdravotní indikaci, ale stačí věta na konci, že vozík pomůže jeho integraci do společnosti či k jeho větší samostatnosti a pojišťovna to neschválí. Jakmile se tam objeví sebemenší náznak sociálního důvodu, je to špatně a pojišťovny to odmítají uhradit,“ popsal právník pro iDNES.cz.
„Pojišťovny tvrdí, že mohou uhradit pouze prostředky, které mají pouze funkci zdravotní. To je přece nesmysl,“ domnívá se Krása. „Například kloubní náhrada pomáhá člověku k normální chůzi a zároveň díky tomu může fungovat ve společnosti,“ uvedl příklad.
Mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Hana Kadečková pro iDNES.cz uvedla, že pojišťovna je ve svých rozhodnutích vázána zákonem o veřejném zdravotním pojištění, který vyjmenovává situace, za kterých může pojišťovna prostředky hradit. „Všechny tyto situace jsou vázány jen a pouze na zdravotní stav pacienta. Proto pojišťovna při posuzování žádosti nemůže přihlížet k odůvodnění typu, že prostředek pomůže pacientovi i v integraci do společnosti.“
V Česku je kolem 30 000 vozíčkářů. Současné moderní vozíky, zvláště aktivní a speciální pro nejvážněji postižené, se šplhají k cenám okolo 100 000 korun.
„Zdravotní pojišťovny si přivlastňují zdravotní prostředek, na němž se podíleli pacienti až 60 procenty jeho ceny, což bývá 60 000 až 70 000 korun. Nemají právo vést ho ve svém majetku. Starý i nový občanský zákoník mluví o tom, že existují nějaké majetkové podíly na věci. Je nepřípustné, aby zdravotní pojišťovna majetkovou účast přecházela,“ uvedl Žižka. Podle něj pojišťovny tvrdí, že musí mít vozíky ve svém majetku, aby mohly iniciovat opravy.
Vrácení vozíků po klientech chce například i ZPMV. „Musíme je požadovat zpět, neboť jde podle zákona o náš majetek, a to i s doplatky. Po uplynutí užitné doby nabízíme zájemcům odkup za odpisovou cenu, která je podle tabulek většinou symbolická,“ řekla ČTK Kadečková.
Ponechání zdravotnických pomůcek
Mechanický vozík má užitnou dobu pět let, elektrický sedm let. „Nikomu nestačí pouze jeden invalidní vozík. Když se porouchá, trvá oprava dlouho a musí být na ní předpis. V tu chvíli je člověk vyřazen ze života. Všichni si chtějí vozík ponechat i po době užití, mají ho jako rezervní pro nenadálé případy,“ vysvětlil Krása. Vozíky jsou také upravené na míru a po jejich navrácení pojišťovně už se nedají jinak využít.
Rada měla dlouhodobě se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), u níž je většina českých pojištěnců, dohodu o narovnání, podle níž si mohli lidé po uplynutí užitné doby pomůcky ponechat. Od ledna letošního roku pojišťovna tento postup přestala dodržovat. Tento týden zástupci pojišťovny radě oznámili, že si klienti budou moci vyřazené vozíky znovu nechávat podle nové smlouvy, která nahradí dřívější dohodu.
„Dnes jsme dostali dopis od VZP s informací, že současná legislativa neodpovídá tomu, aby dál fungovala smlouva o narovnání, ale budou nadále přenechávat zdravotnické prostředky,“ uvedl ředitel NRZP. Jedná se však pouze o ty, které kvůli špatnému technickému stavu už nepůjde využívat jako pomůcky.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna postupuje v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, který uvádí, že zdravotnické prostředky je možné hradit pouze ze zdravotních důvodů, nikoliv z důvodů sociálních. VZP každou žádost posuzuje individuálně a vždy přihlíží k celkovému zdravotnímu stavu pacienta,“ řekla iDNES.cz Lucie Krausová z tiskového oddělení VZP
„Co se týká dohod o narovnání, zde dochází pouze ke změně právní formy z dříve používané dohody o narovnání na bezúplatný převod do užívání pojištěnce, který z právního hlediska lépe odpovídá řešené záležitosti s klientem,“ doplnila Krausová.
