Psychotesty čekají také studenty hlásící se na určité školy, žadatele o zbrojní pas nebo rodiče toužící po adopci dítěte. Nejčastěji se s nimi setkáte při nástupu do nové práce. Mnoho lidí se takového testování obává, spousta z nich se ovšem domnívá, že si otázky nacvičí, nebo je nějak obejde. Vždyť na internetu jsou desítky testů, jež si lze natrénovat, tož hurá!
Příprava na testy vůbec není snadná věc. Dopředu totiž nevíme, co nás čeká a čemu se vlastně na tom kterém místě říká „psychotest“. Firma může využívat služeb zkušeného odborníka, který používá profesionální testy, ty můžou trvat klidně několik hodin. Během nich se zjišťuje například to, jakou má člověk osobnost, jestli umí komunikovat s lidmi, jak je empatický, ale také třeba to, jak se chová ve vypjaté situaci a jakým způsobem selhává.
Součástí pohovoru můžou být také testy IQ nebo testování emoční inteligence. Může tedy dojít kupříkladu na otázky, co je pro vás v životě důležité, jak vnímáte různé situace, ale i jak hodnotíte postoje lidí na obrázcích, tedy jak umíte „číst“ neverbální komunikaci.
Je možné, že vám dají nakreslit klasický strom nebo postavu, jindy vás nechají ručně opsat kus textu. Když si před testováním projdete na netu pár příkladů, budete mít určitý pojem, o co asi půjde, třeba že může dojít na prostorovou představivost díky otáčení hracích kostek. Ale opravdu dokonale se nachystat nejde.
A pak tu jsou firmy, které si na psychotestování spíš hrají. U nich můžete klidně dostat nějaký kousek z internetu. To však není ta nejhorší varianta. Horší je ta, když nemají zkušenost s vyhodnocováním výsledků. Ovšem pozor, jsou i takové pohovory, které probíhají snadno a nenápadně, a přitom se o vás zkušený personalista nebo psycholog dozví skoro všechno.
Dá si dohromady to, jak se projevujete beze slov, jak gestikulujete, jak mluvíte, na co kladete důraz. Odcházíte a máte pocit, že toho po vás moc nechtěli a že jste se báli zbytečně. A oni toho o vás možná zjistili víc, než kdybyste vyplnili kupu testů.
Kdo ví, koho vlastně chtějí?
Zkušený psycholog Slavomil Hubálek, který měl léta poradenskou společnost a otestoval stovky lidí, říkával, že na psychotesty se v podstatě moc připravit nedá. Jeden z hlavních důvodů je ten, že vlastně nikdy úplně netušíme, co od nás zaměstnavatel žádá a koho hledá.
Chce rozhodnou osobnost, které odpustí i nějakou tu chybku? Anebo mu bude spíš vyhovovat tichý člověk, který se třeba i kapku straní kolektivu, ovšem je na něj skoro stoprocentní spolehnutí? Potřebují spíš flegmatika, kterého nic nerozhodí, nebo chtějí přijmout lehce cholerickou osobnost, jíž ale nechybí dostatek dynamiky?
Kupříkladu v rámci zjišťování, jak jste na tom s emocemi, můžete dostat otázku, koho máte nejradši. Usoudíte, že bude velmi pěkné, když na ni odpovíte: Celý svět, svou rodinu, své kolegy. Div, že zlostně neškrtnete nabízenou odpověď: Sám sebe. A vidíte, oni možná právě chtějí někoho, kdo nestaví sám sebe na poslední místo, ale umí se mít rád a zdravě se ocenit.
Lež se docela dobře pozná
Podobně ošemetné je plánovat si, jak se pokusíte testy obelhat. Prostě se pekelně soustředíte a vytvoříte o sobě skvělý obrázek. Chyba lávky!
Dobré testy jsou sestaveny tak, aby lež odhalily. Existuje tzv. „lži skóre“, podle něhož se pozná, jak moc se člověk nastylizoval a udělal lepším. Také se nevyplácí snaha o co největší originalitu. Chtít se za každou cenu lišit od ostatních může být ve výsledku zničující.
Mnozí personalisté a psychologové radí nejen upřímnost, ale i jakousi zdravou průměrnost. Pokud byste za normálních okolností třeba svému dítěti nakreslili jabloň s jablíčky, nesnažte se u testů ve všemožných barvách vyvést palmu nebo tři sta let starou americkou sekvoj.
Jak se tedy nejlíp připravit? „Hlavně se dobře vyspěte,“ tuhle radu dával Slavomil Hubálek pokaždé, když padla takováto otázka. Mozek by měl být odpočatý a vy v dobré pohodě. „A vyjeďte včas z domu, ať nemáte stres.“ Takže je to vlastně poměrně jednoduché.
