Vláďa s Renatou bydlí v bývalé kovárně, kterou se pokoušejí dát do stavu vhodného pro bydlení. Mají dvě malé dcerky, pro které se snaží udělat první poslední. Jenže ve starém domě s osmdesátkovými stěnami bojují s vlhkostí a rádi by vyřešili i podlahy.
Takže první úkol pro mistra Adamce byl jasný. Zjistit, co je příčinou vlhkosti, která se projevuje na stěnách. Mírnou nápovědou je to, že zelenavé plísňové výkvěty se objevují hlavně u rohů navazujících na okna a stropy.
Mírnou nejistotu způsobovalo to, že se občas objevovaly i u podlah. To by mohlo být varovným signálem, že se do domu dostává i vzlínající vlhkost při porušených hydroizolacích domu. To se nakonec naštěstí nepotvrdilo, příčinou bylo zřejmě nedostatečné větrání.
Evidentně to souvisí s tepelnými mosty, které je třeba vyřešit. Když se navíc v takové stavbě nově osadí nová supertěsnící okna, vlhkost nemá jak odcházet. Toho si staří majitelé kovárny nikdy neměli možnost všimnout, okna tehdy tak dokonale netěsnila jako dnes.
Bylo jasné, že nebude stačit při rekonstrukci jen provést kosmetické úpravy, ale na řadu přijde i majzlík a kladivo. Bude třeba zjistit, jaký je stav a vlhkost zdí. Kdyby se zjistilo, že další voda vzlíná i z podloží přes porušené hydroizolace, rázem by se drobná rekonstrukce proměnila v razantní a drahou opravu.
První otázka, kterou Adamec musí položit, co je nad přízemím. Tam žádné podkroví neexistuje, jen stará půda s podlahou se starými keramickými půdovkami. Staré záklopy stropů se kdysi zateplovaly jen starou slámou, stavební sutí, mnohdy tam najdete dokonce i historické noviny. Prostě, co na stavbě zbylo, to šlo tam. Jenže izolační vlastností byly minimální.
Než aby Adamec volil vnější izolaci třeba foukanou vatou, vsadil raději izolaci zevnitř obytných místností pod podhled mezi sádrokarton a stávající strop. Zabije tak dvě mouchy jednou ranou. Vyřeší izolaci shora a zároveň se elegantně zbaví starého křivého rákosového stropu. Zároveň může vybudovat nové vestavěné stropní osvětlení.
Hlavní oříšek však Adamce ještě čeká. Zjistit, jak je to s vlhkostí zdí. Za pomoci celé rodiny včetně mladých děvčat oškrábe všechny staré omítky, aby se zjistil stav zdiva. Navíc až se začne štukovat, se staré malby nebudou loupat, což by mohlo strhnout i nové štuky. Po otlučení testovacích kousků až na zdivo s úlevou zjistil, že cihly jsou neporušené a suché, takže vyloučil vnější vlhkost.
A je tu další problém: plísně kolem oken. Tím, jak se vsazovala nová okna místo starých, firma zanedbala zateplení kolem špalet. Tím ve zúženém místě vznikly tepelné mosty. Takže je třeba tato místa obložit polystyrenem.
A pak už jen zbývalo vyřešit třešničku na dortu. Co se starými podlahami. Jsou tam staré parkety, které jsou už občas „rozlezlé“, ale Adamcovi přesto připadá škoda se jich vzdávat. Přece jen dřevo je dřevo.
Akce: Rekonstrukce!Dvanáctidílný seriál můžete sledovat na ČT každé úterý odpoledne, reprízu následující úterý dopoledne a na iVysílání. |
Pro jistotu zavolal kolegu specialistu, který se rozhodl pokusit se je opatrně přebrousit a zatmelit. Což může být vždy riskantní krok, proto se doporučuje vždycky u starých podlah podrobně prohlédnout povrch krok za krokem. Mnohdy se tam najdou staré hřebíky, které by poškodily drahou brousicí mašinu.
Po hrubém přebroušení odborníci použili spárovací hmotu, která se pak musí několikrát přebrousit čím dál jemnějším smirkem, dokud není možné parkety nalakovat. Ale pak by měly parkety sloužit dalších mnoho let a vypadají skoro jako nové.
A jako obvykle počítání na konec. Materiál a práce řemeslníků, elektrikáře a podlaháře stály 98 tisíc korun. Je pravdou, že zhruba polovinu z toho si ukousla renovace parket. Prostě za parádu se něco platí. Ale i tak uspořili oproti původnímu rozpočtu stavby na klíč 135 tisíc. Proto, že si většinu jednoduchých stavebních prací udělali sami.