Absoloventi: kde hledat práci

Statistiky sice ukazují celkem přesvědčivě, že nejvyšší procento nezaměstnaných tvoří lidé s nižší kvalifikací, ale ani absolventům škol se nezaměstnanost nevyhýbá. Často si ji nepřipouštějí a po práci se začínají pídit až po prázdninách. Potíže absolventů při hledání práce přitom signalizují nejen tuzemské úřady práce, ale také údaje ze států Evropské unie, kde je jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v průměru asi dvacet procent, ve Francii dokonce až ke třiceti procentům a ve Španělsku dokonce až čtyřicet pět procent. V tuzemsku je přibližně každý třetí člověk, který hledá práci, ve věku do dvaceti let.

Užít si dlouhé prázdniny a pak zvolna začít hledat práci, to není nejšťastnější model. V září je určitě méně volných míst než před prázdninami. Podle statistik úřadů práce kulminuje počet nezaměstnaných absolventů škol právě v září a říjnu. Při rozhodování, kdy začít shánět práci, je třeba zvážit, že s přibývajícími měsíci ubývá nejen příležitostí, ale po ukončení studia končí také sociální zajištění studenta. Platí, že za studenta vysoké školy do 26 let, pokud studium nepřeruší, platí zdravotní pojištění stát. Stejné je to i v případě uchazeče o zaměstnání, který je evidován na pracovním úřadě. Když student po ukončení studia nezačne pracovat nebo se nepřihlásí na úřadě práce, musí začít platit zdravotní pojištění sám. Jiné je to s daněmi. Do soustavné přípravy studenta na budoucí povolání se z daňového hlediska počítá i doba školních prázdnin navazujících na skončení studia, pokud absolvent nezačne pracovat, nebo se nepřihlásí na úřadu práce.

Kde hledat práci?

V každém případě odborníci doporučují zamyslet se nad tím, co je v budoucím zaměstnání nejdůležitější: zda výše platu, zajímavost a samostatnost pracovních úkolů, možnost postupu či příjemné pracovní prostředí. Tak se dá vymezit okruh pracovních míst, která přicházejí v úvahu a o která stojí za to se ucházet. Kdo nechce skončit na podpoře, musí hledat práci aktivně sám. Vyplatí se přitom využít všech možností počínaje sledováním klasických novinových inzerátů, zapsat se u poradenských firem, studovat nabídku specializovaných internetových serverů a kontaktovat známé. Zároveň je však vhodné se zaregistrovat na úřadě práce a pokusit se najít zaměstnání i touto cestou. Větší šanci najít práci pak mají ti, kdo na ni aktivně mysleli už při studiu. Každou praxi zaměstnavatelé vítají, a to i tehdy, když nebyla přímo v pozici, o kterou se mají uchazeči zájem.

Jak pomáhá úřad práce

Podle Národního plánu zaměstnanosti by neměli docházet na úřad práce marně absolventi déle než půl roku, po této době by jim na úřadě měli nabídnout některý z programů aktivní politiky zaměstnanosti, například rekvalifikační kurs, veřejně prospěšné práce, stáž ve státní správě či další studium. Zaměstnavatelé, kteří vytvoří pro absolventa nové pracovní místo, na ně mohou dostat z úřadu finanční podporu a úřad jim navíc pomáhá dotací mzdy absolventa. "V rámci programu Absolvent přispíváme v průměru půl roku zaměstnavatelům na mzdu absolventa částkou ve výši minimální mzdy, loni bylo takových příspěvků 180," říká vedoucí oddělení trhu práce Miroslav Panák z Úřadu práce v Chrudimi. Některé úřady práce pořádají pravidelná setkání absolventů, kde se dozvědí, jak psát životopis, jak se připravit na přijímací řízení. Chybějící praxi mohou studenti získat také díky zapojení do programu Leonardo. Na základě výměnných stáží v cizině poznají práci v tamních firmách a ještě se zdokonalí v jazyce.

Slevit ze svých požadavků

Mnoho mladých lidí má při výběru prvního zaměstnání "velké oči": Nechtějí slevit ze svých mnohdy přemrštěných požadavků, mají představu, že firmy čekají právě na ně, domnívají se, že vedle vysokých nástupních platů by měli dostat mobilní telefon či služební vůz. Realita je ale tvrdší. Žádná osobní sekretářka, ani samostatná kancelář na absolventy ale čekat nebude. A příjem? Podle šetření společnosti Trexima byl hrubý nástupní plat středoškoláka v roce 2000 11 306 korun a vysokoškolák dostával 16 672 koruny. O něco lepší to je v podnicích se zahraniční účastí. Tam podle platového šetření společnosti PricewaterhauseCoopers mohli v loňském roce počítat absolventi středních škol s průměrným příjmem ve výši 13 195 korun a vysokoškoláci s 17 825 korunami. Při rozhodování, zda "vzít" zaměstnání, které přesně neodpovídá jejich představám, by si měli absolventi uvědomit, že první zaměstnání není konečnou stanicí v jejich pracovní kariéře. A že je určitě lepší začít pracovat než být na podpoře a ztrácet pracovní návyky.

Jaké nástupní platy dostávají absolventi?*

Tuzemské firmy

Středoškolák 11 306
Vysokoškolák 16 672

Firmy se zahraniční účastí

Středoškolák 13 195
Vysokoškolák 17 825

Pozn.* údaje za rok 2000
Pramen: Trexima Zlín, PricewaterhouseCoopers

Co byste měli vědět o úřadech práce

* seznam úřadů práce je na internetu www.mpsv.cz
* prodloužené úřední hodiny jsou v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin
* o podporu se žádá dle místa bydliště
* výše hmotného zabezpečení (podpory) nezaměstnaných absolventů škol je shodná s životním minimem, to znamená 3770 korun, část peněz dostávají absolventi z úřadu práce jako finanční zajištění v nezaměstnanosti, část jako sociální dávku