Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Absolventi by měli slevit ze svých požadavků

  18:05aktualizováno  18:05
- Zajímavé zaměstnání s nástupním platem vysoko nad úrovní průměrné mzdy - tak častokrát formulují své profesní ambice absolventi středních a vysokých škol. Za společenský standard přitom považují životní úroveň svých rodin, na kterou ovšem dosáhli jejich rodiče až po mnohaleté usilovné práci. Absolventi škol přeceňují svou hodnotu a ani trochu se neohlížejí na to, že jejich pracovní život teprve začíná. Zapomínají přitom na to, že období závratných vzestupů pětadvacetiletých manažerů z počátku devadesátých let už nenávratně minulo.
 Přednosti, na kterých se dalo stavět - tedy znalost cizích jazyků, ekonomické nebo právnické vzdělání a znalost práce s počítačem - jsou dnes samozřejmostí. Čím dál víc se jich ocitá na úřadech práce

Nároky vysoké, ochota na sobě pracovat malá
O nárocích některých mladých absolventů mohou vyprávět mnozí personalisté. Když uchazeč dostane konkrétní nabídku, která neodpovídá jeho představě o profesním uplatnění, zaujme často negativní stanovisko, nechce jít pod úroveň své kvalifikace a raději si na své místo ještě počká.

"Setkáváme se s tím, že asistentské místo je pro některé absolventy vysokých škol příliš málo, odmítnou ho, i když je ve firmě třeba povinným předstupněm před jiným uplatněním," říká Michaela Najmanová z personální agentury Personae.

"Nejčastěji se jedná o absolventy VŠE nebo technických vysokých škol, vystudovaný ekonom nechce přijmout třeba práci účetního, ale rovnou jen finančního analytika, absolventi humanitních oborů jsou ochotnější a přizpůsobivější," dodává.

Stejný názor je slyšet i z úřadů práce. "Některé absolventy škol v neochotě přijmout místo ještě podporují rodiče - raději své děti dále živí, než aby je nechali pracovat na místech, která jsou podle jejich názoru pod úroveň," říká Jana Komárková z Úřadu práce v Kutné Hoře.

Mladí lidé i jejich rodiče dělají přitom velkou chybu. Špatně asi četli životní příběhy známých manažerů, o hvězdách showbyznysu nemluvě.

Zejména v Americe je běžné, že ctižádostí mladých lidí je postarat se sami o sebe. Nestydí se za to, že si vydělávají v různých povoláních - jako číšníci, myči nádobí či prodavači. Ani jejich okolí to nepovažuje za degradaci a naopak oceňuje, že se o sebe dokážou postarat.

Odmítat pracovní místo jen proto, že není na předpokládané úrovni, pokud jde o plat, prestiž nebo zajímavost, je nedomyšlené. Takový uchazeč mnohdy ztrácí právě to, nač byl hrdý a co na pracovním trhu nabízí totiž svou kvalifikaci.

Naleštěné vědomosti ztrácí lesk a absolventi nezískávají ani to, co nabízí každé zařazení do zaměstnání: zkušenosti ze sociální komunikace, návyk na pracovní režim, disciplínu a přiměřenou reakci na nezvyklé situace.

A navíc se připraví i o výdělek, znamenající alespoň částečnou ekonomickou nezávislost. Jsou ochuzeni o pozorování pracovních situací a možnost reálně posoudit svou cenu na trhu práce a přizpůsobit ji profesní strategii.

Oplátkou sice získávají volný čas, ale ten jenom někteří využívají na takzvané leštění mozku třeba systematické studium jazyků. Většině odplouvá čas čekání bez valného užitku a návrat k práci je pro ně tím obtížnější, čím je delší období od absolvování školy.

Váhat se nevyplácí

Přijmout zaměstnání, přestože neodpovídá představám a stupni kvalifikace, je zralé a rozumné rozhodnutí. čekat v dnešní době na super nabídku je podobné, jako když si romantické šestnáctileté dívenky představují své budoucí partnery jako chlapce z Lunetiku nebo Leonarda DiCapria.

Naprostá většina z nich naštěstí dospěje a vezme si Jirku z vedlejšího paneláku. Rozumný uchazeč o zaměstnání udělá totéž: přijme místo, které se mu nabízí, a je rád, že nemusí rozšířit řady nezaměstnaných. Optimální pracovní zařazení je na začátku profesní dráhy připraveno jen pro málokoho.

Většina musí počítat s tím, že to pravé zaměstnání najde až po několika pokusech. Období předtím je nutné brát jako možnost nasbírat zkušenosti právě v době, kdy si je mladý člověk může dovolit, protože se nemusí většinou starat ještě o rodinu.

Na první zaměstnání se lze dívat jako na katapult, který může vynést na žádoucí pracovní pozici. Pokud se ovšem ke znalostem přidá trpělivá práce, reálný odhad schopností a možností na trhu práce.

Pasivní čekání na vysněné zaměstnání se může nevyplatit, a když trvá dlouho, snadno se změní v chronickou nezaměstnanost a v neschopnost vůbec si nějaké zaměstnání najít a uplatnit se v něm.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.