Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Absolventi škol nedostanou podporu

  10:00aktualizováno  10:00
Dosud bezstarostná školní léta pro řadu studentů již nebudou tak idylická. Nový zákon o zaměstnanosti je chce přimět k větší soběstačnosti, zodpovědnosti za vlastní budoucnost i k legální pracovní činnosti.

Absolventi škol, kteří nikdy nepracovali, nebudou dostávat od 1. května 2004 podporu v nezaměstnanosti. Do odpracované doby se totiž přestane započítávat doba studia. Budou se do ní započítávat pouze veškeré pracovní poměry, které zakládají účast na sociálním pojištění.

Nepracovali jste? Máte smůlu

„Absolventům škol, kteří se přijdou zaevidovat na úřad práce, se bude jako všem ostatním uchazečům do odpracované doby započítávat doba zaměstnání. To znamená doba existence pracovněprávního vztahu, ze které vzniká povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,“ upřesňuje Monika Hladíková z ministerstva práce a sociálních věcí. Započítávat se tedy podle ní budou nejen pracovní poměry, ale například i dohody o pracovní činnosti.

Je tu možnost rekvalifikace

„Absolventi mohou být samozřejmě na úřadu práce evidováni, ale k tomu, aby dostali podporu v nezaměstnanosti, musí splnit základní podmínku jako všichni ostatní - v posledních třech letech odpracovat alespoň dvanáct měsíců,“ dodává Kateřina Prejdová z ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud absolvent nastoupí rekvalifikaci, může podporu v nezaměstnanosti čerpat ihned, a to po celou dobu rekvalifikace. Výše zmíněná opatření byla přijata po vzoru Velké Británie. Mají motivovat studující k pracovní činnosti již na škole a ke včasnému hledání pracovního místa.

Jak je to s platbami pojištění

„Student, který je zaměstnán jako ostatní zaměstnanci, ne tedy na dohodu o provedení práce, odvádí jak zdravotní, tak i sociální pojištění podle stejného vzorce jako ostatní zaměstnanci,“ říká Martin Zemánek z Fincentra, které poskytuje finanční poradenství. Vyměřovací základ, ze kterého se vypočítává zdravotní pojištění, se však snižuje o 3458 korun měsíčně, protože právě z této částky za studenta odvádí zdravotní pojištění stát. Na příspěvek na sociální zabezpečení nemá zaměstnaný student žádnou úlevu.

Obava, že absolvent po ukončení ale práci hned nezíská, je v řadě regionů České republiky oprávněná. „A co pak. Z čeho mám hradit zdravotní a sociální pojištění, když práci neseženu a rodiče mne jako plnoletého nebudou povinni dále podporovat?" ptá se rozčileně šestadvacetilý budoucí lékař Petr Rozsíval z Brna.

Zdravotní pojištění

Mladý člověk po ukončení studia, nejpozději však při dovršení věku 26 let, přestává být „státním pojištěncem“. Má tak povinnost hradit zdravotní pojištění buď z titulu zaměstnání, nebo podnikání. V případě, že zaměstnán není, může se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pak za něj platí zdravotní pojištění zase stát.
V případě, že absolvent na úřadu práce registrován není, stává se kategorií plátce OBZP - osoba bez zdanitelných příjmů.

Tato osoba je povinna (ona sama, nebo jménem OBZP stanovenou minimální částku pojistného, která pro tuto kategorii pojištěnce činí od letošního 1. ledna 905 korun měsíčně. „V případě, že tuto zákonnou povinnost neplní, vystavuje se možnosti sankcionování ze strany zdravotní pojišťovny,“ varuje Aneta Kupková z ministerstva zdravotnictví. „Bude muset uhradit nejen dlužné pojistné, ale i pokuty a penále s tím spojené. Po delším časovém odstupu může penalizace být značně vyšší, než je skutečná dlužná částka.“ Absolvent nesmí také zapomenout nahlásit své zdravotní pojišťovně změnu „kategorie pojištěnce“ - tedy ukončení studia a návazně na to zařazení do jiné kategorie pojištěnce. Tato povinnost je dána lhůtou osmi dnů od ukončení studia.

Sociální zabezpečení

V pojistném na sociální zabezpečení se od 1. května 2004 nic nemění. Zaměstnaný student nemá v jeho platbě žádné úlevy. Když ukončí studium a zaeviduje se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, na sociální zabezpečení nic neodvádí. „Pokud je v evidenci úřadu práce, počítá se mu to jako náhradní doba pojištění. To znamená, že důchodové dávky bude mít v budoucnu sice nižší, než kdyby legálně pracoval, ale je to pro jeho důchod stále lepší, než kdyby odjel někam do ciziny, pracoval tam načerno a neodváděl nic,“ říká Kateřina Prejdová z ministerstva práce.
Pokud se absolvent nezaeviduje na úřadu práce ani nenastoupí po skončení studia do pracovního poměru, nevzniká mu povinnost odvádět sociální pojištění a nevystavuje se tedy žádným sankcím.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.