Co předcházelo vašemu rozhodnutí otevřít v Karviné bistro s nabídkou zdravých jídel?
Jednoho březnového rána v roce 2014 jsem se probudila, poslechla si svého milovaného Claude Debussyho, jehož hudba je pro mě symbolem naděje, a rozhodla se, že otevřu bistro-café se zdravým jídlem.
To zní jako z nějakého románu...
Ano. Bez jakéhokoliv předchozího uvažování jsem jasně věděla, co chci. Věděla jsem, že kavárna musí být v Karviné, a to na náměstí nebo v jeho blízkosti. Věděla jsem přesně, jaký sortiment chci lidem nabídnout, jak bude prostředí vypadat, na jaké lidi budu cílit.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Voní to u nich jako za starých časů, jejich čaje zná skoro celý svět Založili soukromou kliniku a u pojišťoven narazili. Uspěli díky šetření S miminkem v náručí zachraňuje beskydskou tradici vlněných přikrývek |
A co se dělo potom?
Hned další den jsem se vydala hledat vhodné prostory. Za měsíc a půl, v červnu 2014, jsem otevřela Fair, coffee food, hipsterský podnik s výběrovou kávou a poctivým zdravým rychlým občerstvením. Původní bistro bylo v malinkém, poměrně zastrčeném prostoru, které ale mělo svého ducha.
Vy jste opravdu věřila, že se takový podnik v Karviné ujme?
Od první chvíle jsem věřila, že pokud budu nabízet dobrý a kvalitní produkt, originální a lidský přístup, musím zvítězit. A podařilo se. Už za rok jsem se stěhovala do mnohem reprezentativnějších prostor přímo na karvinském náměstí. Je fakt, že zpočátku mě od toho mnozí zrazovali, klepali si na čelo a mysleli si, že jsem se zbláznila.
Vy jste tady byli první podnik tohoto druhu?
Myslím, že ano. V mnoha směrem jsme byli průkopničtí.
Žije tady hodně horníků, kteří si asi dají raději pivo a bůček než, jak oni říkají, nějaké blemzy z cizrny. Jak se vám daří přetáhnout je na svou stranu?
To je hodně diskutabilní téma. Na Karvinou se už nelze dívat černobíle. I zde žijí šikovní lidé, kteří se zajímají o to, co jedí a co se děje v jejich městě. Na druhou stranu na vlastní kůži pociťujeme, jak je to těžké, jak silné jsou špatné návyky lidí. Vidíme, jak dlouho trvá dostat někoho na svou stranu, uvědomujeme si, jak složité je podnikat poctivě, s těmi nejlepšími úmysly, zároveň ale laicky, bez předchozích zkušeností, pouze svým srdcem a zdravým rozumem. Takže těžko říct. Ještě stále jsme ve fázi zkoušení a zjišťování, jestli nám naše počínání bude vydělávat dost peněz na pokrytí všech nákladů a jestli nám takové podnikání bude vůbec vyhovovat.
Adéla Illy (29 let)
|
Co návštěvníkům vlastně nabízíte?
Naše jídlo je z velké většiny přirozeně bezlepkové, vaříme vegansky, vegetariánsky, ale přivážíme do Karviné i bio krůtí a hovězí maso z farem místních i vzdálených. Spolupracujeme také s lokálními zemědělci, velmi rádi podporujeme všechny šikovné a poctivé lidi v našem okolí. Naše bistro nenabízí jen jídlo bez chemických přísad. Nepoužíváme mikrovlnku a dbáme také na správnou energii jídla. Důležité je, že vaříme s láskou a v našem týmu vládne pozitivní energie, kterou předáváme dál našim zákazníkům.
Co máte v nabídce třeba dnes?
Pokud jde o polévky, nabízíme krém ze zeleného hrášku zdobený sedmikráskami nebo francouzskou polévku z pasírované kořenové zeleniny, jako hlavní chod si návštěvníci mohou dát indický dhal z červené čočky s kajanským pepřem, česnekem a koriandrem nebo sépiové tagliatelle v pórkovo-smetanové omáčce s kousky lososa. Za menu zaplatí 105 korun, pokud si dají i dezert – dnes domácí ovocnou veganskou zmrzlinu – připlatí ještě dvacet korun.
Jaké byly počáteční investice do vašeho podnikání?
Když jsme začínali v malém bistru, volila jsem úvěr co nejnižší, bylo to asi dvě stě tisíc korun. Když jsme se po roce přestěhovali na karvinském náměstí, kde už fungujeme jako restaurace, museli jsme úvěr navýšit o dalších dvě stě tisíc korun. Nájem je totiž třikrát dražší. Musím ale dodat, že od samého začátku mě finančně podporuje manžel Patrik, a to i tím, že dodnes platí část mých nákladů. Kdybych neměla toto finanční zázemí, určitě bych se do podnikání vůbec nepouštěla. Rozhodně ještě nejsem zcela samostatná.
Čemu přičítáte tento pomalý rozjezd?
Z poloviny to vnímám tak, že podnikáme v Karviné, kde lidé reagují pomalu, postupně a nemají moc peněz. Další příčinu vidím ve skutečnosti, že nejsem typický podnikatel, který to má v krvi. Nemám žádnou reklamní kampaň, netisknu letáky a podobně. Osobnostně jsem nastavena docela jinak a od momentu, kdy jsem se rozhodla být OSVČ, zažívám velkou školu života.
Co obnáší taková velká škola života začínající podnikatelky?
První rok mého podnikání jsem si opravdu sáhla na své dno. Už bych některé pocity nechtěla zažít a opakovat, ale na druhé straně mě to velmi posílilo. Učím se opravdu každý den, uvědomuji si, co chci podstupovat a co už mi za to nestojí. Podnikání není můj život, je to jen cesta, jedna etapa v mém životě.
Máte i nějaké doplňkové služby, které vás drží nad vodou?
Jméno a reference nám dělají různé akce, kterých se účastníme. Je to také catering, který poskytujeme, a v neposlední řadě projekty, které podporujeme. Myslím, že roli hraje také to, jak s lidmi jednáme. To, co nás s manželem baví nejvíc, je kulturní a alternativní prostředí, které lidem nabízíme. Pořádáme nejrůznější hudební recitály, workshopy, charitativní projekty, akce pro děti, chceme podporovat nejrůznější talenty.
Takže jste něco jako dva v jednom?
Dá se to tak říct. I díky tomu věříme, že měníme přístup široké veřejnosti ke stravování. Fair není jen kavárna nebo hospoda, jsme spíš něco jako životní styl. Životní styl plný pozitivního a lidského přístupu k životu, životní styl se zájmem o jiné stravování, o aktivní pohyb a umění.
Vydělává vám vaše bistro na život?
Nevydělává. Rok jsme fungovali jako malé bistro café, pak jsme se stěhovali a teď jsme zhruba sedm měsíců restaurace. Podnikáme v jiném prostředí, zčásti s jiným produktem. Co s tím? Je třeba snížit náklady na minimum, zefektivnit práci zaměstnanců, být schopnější manažer, naučit se zacházet s penězi a mít více strávníků.
Kolik zaměstnáváte lidí a v jakých profesích?
Je nás celkem sedm. Někteří vaří, druzí obsluhují. Všechno to jsou dohodáři na malý počet hodin.
Máte malé dítě. Jak při tom všem zvládáte tak náročnou práci?
Mám čtyřletého syna, který tráví tři dny v lesní školce v Palkovicích, jeden den v karvinské lesní školce, pátky jsme spolu doma, sobotu stráví s babičkou a dědou a v neděli jsme zase spolu doma. Mnoho víkendů také vyjíždíme za rodinou do Čech nebo třeba na hory. Jsme akční podnikavá rodina, za týden najedeme spoustu kilometrů, snažíme se volný čas využívat plnohodnotně. Musím ale dodat, že mám velmi zdravé a pohodové dítě.
Jste narozená ve znamení blíženců. Pomáhají vám vlastnosti tohoto znamení?
Ráda zdůrazňuji, že mám ascendent ve lvu, a v čínském horoskopu jsem tygr. Proto asi ta zmíněná odvaha, vůle, odhodlanost, snaha se vymanit, vyčlenit, upozornit na sebe, stále se učit novým věcem. Jsem bytost, která neustále hledá, ať už to jsou spřízněné duše, nové možnosti sebevyjádření a růstu, nová místa nebo nové zážitky.
A co negativa, s nimiž jako člověk bojujete?
Problémy mi dělá moje finanční negramotnost, neschopnost řešit zdánlivé konfliktní situace, moje nedochvilnost, odkládání povinností na poslední chvíli a hlavně odpor k byrokracii, formalitám a systému.
Vy jste původně vystudovala češtinu a učila jste. O návratu do školství neuvažujete? Přece jen tam máte určitou jistotu stálého výdělku.
Ano, než jsem začala podnikat, učila jsem v jedné z karvinských základních škol angličtinu. A přestože jsem své žáky milovala a těch pět let, co jsem učila, mě fakt bavilo, věděla jsem, že tuto práci dlouhodobě dělat nechci. Trápí mě, že dnešní mládež nemá sny, ambice a vůli čehokoliv dosáhnout. Málokdo to v nich pěstuje, málokdo s nimi mluví. I proto jsem se snažila kromě výuky angličtiny zapojovat děti do charitativních, uměleckých i mezinárodních projektů. Zřejmě život s osmihodinovou pracovní dobou a jistou výplatou není pro mě.
Ví se o vás, že milujete operní zpěv. Máte na něj vůbec při tom zápřahu čas?
Přestože jsem momentálně podnikatelka, cítím se být kulturním člověkem. Od malička tíhnu k hudbě a tu vnímám jako svou největší opravdovost, samozřejmost. Pokud jsem v nějakém okamžiku bytostně šťastná, pak tehdy, když zpívám. Mým druhým světem je operní svět.
Co byste vzkázala začínajícím podnikatelům?
Uf, to je těžké. Buďte silní, buďte sví a zvažujte priority.
