Beru méně než kolega. Na co mám jako agenturní zaměstnanec nárok?

Loni našly agentury práce uplatnění pro sto tisíc lidí. Nejvíce na dělnických pozicích ve výrobě. Chuť „nechat se pronajmout“ přes agenturu má rok od roku více lidí. Přece jenom je lepší časově omezená práce než žádná. Co si ale agenturní zaměstnanec musí ohlídat a na co má nárok?

Podle údajů Škoda Auto je z celkového počtu zaměstnanců těch agenturních zhruba deset procent. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

S takovou otázkou se na redakci iDNES.cz obrátil čtenář, který dva roky pracuje jako agenturní zaměstnanec (jeho jméno má redakce k dispozici). Přes společnost DP Work dělá na pozici operátor výroby ve společnosti Škoda Auto. Smlouvu má na dobu určitou, v současnosti na jeden rok. V jeho pracovním týmu je zhruba třetina agenturních zaměstnanců, dvě třetiny kmenových.

Hledáte práci?

Nespoléhejte se na druhé a najděte si práci sami. Na jobDNES.cz vybírejte každý den ze žhavých pracovních nabídek.

Buďte aktivní, dejte o sobě vědět. Vytvořte si zdarma profesionální CV.

Podle zákoníku práce musí být pracovní a mzdové podmínky u agenturního pracovníka stejné jako u kmenových zaměstnanců. „Podle mě ale srovnatelné pracovní podmínky nemáme,“ domnívá se muž a předkládá výplatní pásky - svojí i kamaráda.

Nastupovali ve stejné době, za stejnou hrubou mzdu. A zatímco kamarád se jako stálý zaměstnanec za tu dobu posunul do vyšší tarifní skupiny, on zůstává stále v té nástupní. A rozdíl ve vyplacené mzdě? O víc než tři tisíce korun měsíčně. „Pracuji na stejné pozici, nedělám chyby, nikdy mi nebylo nic vytýkáno. Posunu do lepší tarifní třídy jsem se ale zatím nedočkal. Mohu s tím něco dělat, na koho se obrátit?“ ptá se mladý muž. A poukazuje také na kratší dovolenou. Ve Škodovce mají pět týdnů, on má čtyři.

Když se vám něco nelíbí, stěžujte si

Agenturní zaměstnání

• Jako zaměstnanec agentury práce se musíte smířit s tím, že vaše práce je časově omezená a dosti nejistá.
• Firmy si vás najímají především při náhlých výkyvech ve výrobě. Řeší novou zakázku, tak si vás na čas „půjčí“, abyste kmenovým zaměstnancům například na tři měsíce, půl roku nebo na rok, pomáhali. 
• Loni našlo zaměstnání přes agenturu zhruba sto tisíc lidí.

Na pochybnosti mladého muže reagoval jeho zaměstnavatel, agentura DP Work. „V tomto případě se nárok na zvýšení tarifní skupiny odvíjí od nastavených kritérií - například podle doby přidělení daného zaměstnance ve Škoda Auto, kvalifikace a kompetencí, kvality odváděné práce, stupně zapracování, podle iniciativy, samostatnosti, flexibility a dalších věcí. Zvýšení tarifní skupiny není nárokové,“ konstatuje Karel Hejl za společnost DP Work.

A k nižšímu počtu dnů dovolené uvádí: „Čtyři týdny dovolené jsou dány kolektivní smlouvou,“ tvrdí Karel Hejl. Podle něho každý zaměstnanec agentury, který má jakékoliv pochybnosti o spravedlivém odměňování, se má obrátit když ne přímo na agenturu, tak na mistra u firmy, kde pracuje a jež mu přiděluje práci. V tomto případě ve Škodovce. A s ním situaci prodiskutovat.

Odbory mohou situaci posoudit

Případně je možné oslovit zástupce odborů, pokud ve firmě působí. Ve Škoda Auto mají velmi silnou pozici. „S odbory KOVO byla v roce 2013 přijata Charta agenturního zaměstnávání, která zvyšuje jistoty agenturních zaměstnanců. Stanovuje rovnocenné zacházení a srovnatelné odměňování. Díky ní totiž mohou odbory uzavřít s agenturami kolektivní smlouvy pro jejich zaměstnance,“ říká tiskový mluvčí Škoda Auto Jozef Baláž.

Podle něj jsou právě agenturní zaměstnanci pro společnost zdrojem získávání nového personálu. „Jenom od začátku letošního roku bylo do kmenového stavu převzato více než 370 agenturních zaměstnanců, kteří se v práci osvědčili,“ dodává Jozef Baláž. Škoda Auto v současné době zaměstnává přes dva tisíce agenturních zaměstnanců. Je to do 10 procent z počtu všech zaměstnanců.

Čtenář se měl obrátit podle Baláže právě odbory. Ty stížnost posoudí a poradí případně co dál. „Jenže když se ozvu, tak se obávám, že mi smlouvu neprodlouží a já skončím bez práce,“ reaguje mladý muž na radu.

Inspektoráty práce sledují i dodržování srovnatelných podmínek

Je tady ještě jedno řešení - inspektoři práce. „K nápravě stavu u zaměstnavatele může zaměstnanec využít i možnost podat podnět k provedení kontroly u místně příslušného oblastního inspektorátu práce,“ říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státní úřad inspekce práce.  

Pokud by se agentuře prokázalo, že svému zaměstnanci nezajistila srovnatelné podmínky, musela by zaměstnanci doplatit dlužné nároky. Ty může zaměstnanec uplatnit u soudu. „Když by za to agentura nemohla, ale na vině by byl uživatel, tedy firma, která sdělila nesprávné údaje o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance, agentura by se u uživatele mohla oprávněně domáhat náhrady škody,“ doplňuje náměstek generálního inspektora.

Na co má agenturní zaměstnanec nárok:

• na mzdu v takové výši, v jaké ji obdrží nebo by obdržel srovnatelný zaměstnanec uživatele, tedy firmy, při stejných nebo srovnatelných podmínkách, pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti. To se týká nejen základní mzdy, ale také poskytování všech dalších složek mzdy, například příplatků ke mzdě, odměn, prémií, bonusů... 
• na nadstandardní pracovněprávní nároky sjednané v kolektivní smlouvě nebo stanovené vnitřním předpisem uživatele. Jestliže je kmenovému zaměstnanci na srovnatelné pozici zaručen pravidelný mzdový nárůst, měla by být stejným způsobem navýšena i mzda agenturního zaměstnance.
• na dovolenou prodlouženou o další týden nebo týdny.
• na výhodnější podmínky pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance a výhodnější podmínky poskytování náhrady mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, nebo při práci ve zkrácené pracovní době bez snížení mzdy.
• na cenově zvýhodněné závodní stravování (jeho podmínky musí být sjednány v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu uživatele), a na příspěvek na stravování, který je zaměstnancům poskytován z nákladů (je daňově uznatelný podle zákona o daních z příjmu) včetně případných stravenek.

Na co nárok nemá:

• na příspěvek zaměstnavatele ze zisku, který poskytuje svým zaměstnancům, a který není daňově uznatelný.
• na benefity v podobě důchodového připojištění nebo odměny při životních a pracovních jubileích, které jsou specificky poskytovanými benefity zaměstnavatele stanovenými kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.