Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Akcie energetických firem - nudná investice nebo oáza klidu?

aktualizováno 
Akcie poskytovatelů veřejných služeb táhnou v období poklesu trhů. Sektor výrobců a distributorů energií je považován mnohými investory díky vysokému dividendovému výnosu a nízké volatilitě zisků za "oázu klidu" na kapitálovém trhu.

Důvodem stability hospodaření utilit (tak zní mezinárodní označení tohoto sektoru  - z angl. utility - veřejná služba občanům) je vysoká korelace růstu tržeb energetických firem a změny hrubého domácího produktu v příslušné zemi. Dlouhodobý trend vývoje HDP vyspělých ekonomik je rostoucí s několikaprocentním ročním přírůstkem, podobná očekávání jsou spojena také s tržbami tohoto sektoru.

Akcie výrobců a distributorů energie mají v průměru nízké tzv. beta – beta nižší než jedna znamená, že konkrétní akcie vykazovala v minulosti nižší cenovou volatilitu než tržní index. Tyto akcie jsou proto vyhledávány v období poklesů akciového trhu, kdy svou výkonností klesající trh obvykle výrazně překonávají. Například od začátku dubna letošního roku do konce července (období poklesu tržního indexu DJ STOXX 50 o 29%) překonal sektorový index DJ STOXX Utilities tržní index o přibližně 9%. Je třeba myslet i na druhou stranu mince – s růstem trhu se investoři k těmto „nudným“ dividendovým titulům obracejí zády.

Příčinou nízkého beta utilit je skutečnost, že akcioví analytici a investoři přisuzují firmám tohoto sektoru nižší než průměrnou hodnotu tzv. dlouhodobě udržitelné míry růstu. Je to maximální míra, jakou můžou firemní tržby růst bez dalších akvizic nebo investic do rozšiřování kapacity. Právě akvizice jsou nejčastějším nástrojem pro tzv. koupení si růstu. Pokud však vedení firmy nevidí investiční příležitost s dobrou návratností (a její aktuální míra růstu klesne pod dlouhodobě udržitelnou), může se rozhodnout vrátit peníze akcionářům. Základními způsoby vrácení peněz investorům jsou výplata vyšší než obvyklé dividendy nebo vyhlášení zpětného odkupu akcií za zajímavou cenu.

Firma/ukazatel 2001

P/E

Div.výnos

P/BV

Dluh/Vlastní kapitál

EBITDA marže

E.ON 13,5 3,3% 1,3 42% 10,8%
RWE 12,2

2,9%

2,7 198% 11,1%
Endesa 8,8 6,1% 1,4 261% 30,5%
British Energy 46,7 7,4% 0,5 63% 23,7%
ČEZ 6,4 2,7% 0,4 32% 43,5%
Evropa průměr 15,1 4,7% 1,6 125% 24,9%
Svět průměr 13,7 4,7% 1,5 177% 27,1%
Zdroj: Schroder Salomon Smith Barney

Průměrný dividendový výnos akcií utilit dosahuje ve světě kolem pěti procent hodnoty akcie, což je jistě nezanedbatelný výnos, který v těžkých dobách kapitálového trhu znamená sázku na jistotu. Tato výše bohatě převyšuje úrokové sazby většiny vyspělých ekonomik. Díky relativně stabilnímu hospodaření nemají energetické firmy obvykle problém získat bankovní úvěr, výše čistého dluhu průměrného zástupce tohoto sektoru převyšuje vlastní jmění. Podle tabulky se na základě ukazatele P/E jeví jako nejvhodnější investice akcie ČEZ. Hodnota EBITDA marže je u této firmy díky začínající liberalizaci a pozvolnému otevírání trhu stále

Pokud hledáte další informace o akciích, navštivte TUTO SPECIALIZOVANOU SEKCI.

nepřiměřeně vysoká. V nejbližších letech lze čekat postupný pokles tohoto ukazatele (a tím i výše zisků) na hodnoty obvyklé v Evropě.

Výše zmíněná stabilita tržeb a zisků pro tento sektor obecně platí, také proto výkonnost akcií německých energetických gigantů (E.ON a RWE - viz. graf) v letních měsících letošního roku výrazně překonala zbytek trhu. V případě firmy E.ON si investoři kupují kromě možného kapitálového zhodnocení také přibližně 3,5% dividendový výnos, který má navíc dlouhodobě růstovou tendenci. Pololetní hospodářské výsledky této firmy příjemně překvapily. Výsledky E.ON Energie (která generuje přibližně 70% tržeb skupiny E.ON) byly pozitivně ovlivněny poklesem cen uhlí, které je základním vstupem při výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách. Tímto způsobem vyrábí německá firma přibližně 30% energie. Cena uhlí meziročně v Německu poklesla přibližně o 40% při stabilních nebo mírně rostoucích cenách energií. E.ON hodlá současnou silnou pozici využít k akvizicím - předpokládanému převzetí distributora plynu - firmy Ruhrgas - zatím brání námitky sedmi firem, které se tímto spojením cítí poškozeny. Tato strategie není ojedinělá, v posledních letech přišel do módy koncept tzv. „multiutility“, tedy propojení distribuce elektrické energie např. s plynem, ale třeba také s vodovodní sítí nebo odpady (zde je dobrým příkladem kromě RWE např. francouzská firma Suez). Mnoho energetických firem také v dobách technologické horečky investovalo do telekomunikačního odvětví, propad očekávání růstu telekomunikačního businessu naštěstí valnou většinu výrazně neovlivnil. E.ON se většiny telekomunikačních aktivit vzdal již dříve, prodej zbylého zařízení by měl proběhnout do konce roku 2002. Německá firma již dříve převzala britský Powergen a svou mimoevropskou expanzi míní zakončit na americkém kontinentě, kde její cíl dosud není znám. E.ON spolu s rakouskou Energie AG investoval několik miliard korun také do českých distribučních společností, není proto divu, že má zájem také o tzv. SuperČEZ, který vznikne po majetkovém propojení výrobce a většiny distribučních společností.

Další německé firmě - RWE - pokles ceny německého uhlí tolik neprospěl, z uhlí totiž pochází pouhých pět procent vyrobené energie. Mírný růst ceny německé elektrické energie v posledních měsících vypovídá o tom, že konkurenční boj na německém trhu se zklidnil a největší hráči na trhu začínají sklízet ovoce konsolidace odvětví z minulých let. O tom, že velké energetické firmy jsou pro naplnění strategie multiutility ochotni zaplatit i více, než radí zdravý rozum, se přesvědčila česká vláda při loňské privatizaci Transgasu. I vládou očekávaných 100 miliard korun bylo nakonec zhruba o třetinu přeplaceno. RWE vlastní podíly v distribučních společnostech např. ve Středočeském kraji a Praze, a přestože se v loňském roce do posledního kola tendru na privatizaci ČEZ nedostala, znovuotevření prodeje by se patrně také zúčastnila.

Jednou z nemnoha rostoucích energetických akcií v tomto roce byly cenné papíry ČEZ. K růstu akcií ČEZ došlo poté, co vláda rozhodla o prodeji státních podílů v osmi elektroenergetických firmách právě ČEZ. Stát za to výměnou získá od ČEZ 66 procentní podíl ve firmě ČEPS (která vlastní přenosovou soustavu ) a doplatek vyplývající z rozdílu mezi oceněním ČEPS a distribučních společností podle splátkového kalendáře do 30. června 2006. Stát bude po provedení všech přesunů vlastnit 67,7 procenta ČEZ a 51 procent ČEPS. Tzv. SuperČEZ by měl vlastnit 34 procent ČEPS a podíly v rozmezí od 50 do 59 procent v pěti regionálních distribučních společnostech, v dalších třech REAS pak minoritní podíly. Těmito kroky vláda vrátí zpět dřívější provázanost distribuce a výroby elektrické energie, zároveň však osamostatní přenosovou soustavu. Kapitálový trh přijal tuto informaci jako výzvu k nakoupení akcií ČEZ ještě předtím, než bude nákupem distribučních společností za výhodnou cenu  stabilizován. 

Stabilita a odolnost proti poklesu trhu však neplatí  pro všechny utility – investoři se v letošním roce mohli spálit např. investicí do British Energy nebo španělské Endesy – výkonnost těchto akcií byla horší než srovnávací index trhu – DJ STOXX 50. Endesa byla krátkodobě zasažena obavami o ekonomickou situaci Brazílie a dalších zemí Latinské Ameriky, a to přesto, že zisky z těchto oblastí ovlivňují jen 5% hodnoty španělské firmy. Problémy British Energy (jak o tom ostatně svědčí relativní vývoj akcií v tomto roce) jsou vážnějšího rázu  - firma se vzhledem k blízké splatnosti rozsáhlého úvěru potýká s nedostatkem volných peněžních prostředků. Situaci nadále zhoršily současné velkoobchodní ceny energií ve Velké Británii, jejichž nedávný pokles byl škrtem přes rozpočet manažerů firmy.

Graf: autor, data Bloomberg 

Podle analytiků Schroder Salomon Smith Barney určují současné dění v sektoru výrobců a distributorů energie tři faktory:

  • Fúze a akvizice – velké firmy se snaží využít síly svých bilancí k převzetí menších, v těchto případech je třeba také počítat s rizikem přeplacení firmy, která zapadá do schválené strategie.
  • Trendy velkoobchodních cen energie – v rámci evropského kontinentu stále existují výrazné rozdíly – nejlevnější proud teče ve Skandinávii (kolem 20 Eur/MWh), nejdražší v Itálii (přes 50 Eur/MWh).
  • Regulace a politika – ceny veřejných služeb jsou politickým nástrojem i v zemích, kde neexistuje striktní regulace (Itálie). 

Z pohledu investora lze přítomnost v tomto sektoru nadále doporučit, protože se může ukázat, že "více růstové" sektory budou v následujících letech svou růstovost obtížně dokazovat. Na druhé straně - hodnota ostře sledovaného ukazatele P/E tohoto sektoru (průměr okolo 15) se v posledním obdobím vyrovnala s průměry širšího trhu. Nelze však opomenout relativně vysoký dividendový výnos, který z tohoto sektoru dělá tu pravou oázu klidu na rozbouřeném moři kapitálového trhu.  

Autor je portfolio manager společnosti Newton Investment

Jaký je Váš názor na energetické společnosti? Nakoupili byste si jejich akcie? Co říkáte na vývoj privatizace ČEZ? Těšíme se na vaše názory.

 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejčastější chyby, které vás o dovolené připraví o peníze

Na letní dovolenou už letos vyrazila řada Čechů. Některým se však zbytečně prodražila o stovky i tisíce korun, protože udělali školácké chyby, za které se...  celý článek

Ilustrační snímek
Priority v úsporách: do čeho se vyplatí investovat, abyste ušetřili

Ne vždy platí, že čím víc peněz nalijete do úsporných opatření, tím víc klesne hladina plateb za energie. Někdy vyprázdníte účet až na dno a stejně z toho nic...  celý článek

Dluhy na nájemném a službách mohou být důvodem pro výpověď nájemce z nájmu...
Nájemníků, kteří jí dluží už přes sto tisíc, se zbaví po dvou letech

Paní Marie před pěti lety zdědila po rodičích starší rodinný domek v Olomouci. Sama se tam stěhovat nechtěla, ale dům ani nechtěla prodat pro případ, že by o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.