Záblesk optimismu na trzích, ale do značné míry kazí skutečnost, že nejčerstvější ekonomická data stále vypovídají o značných rizicích opětovného zpomalení světové ekonomiky. Z myslí obchodníků se navíc nedaří vytěsnit ani obavy ze stále velmi vážné situace v eurozóně.
Překvapivý propad spotřebitelských úvěrů
Minulý týden na trhy přinesl hned několik špatných zpráv. Jednou z nejpřekvapivějších byl nečekaný propad spotřebitelských úvěrů v USA, jejichž objem v květnu klesal o 9 miliard dolarů, a to jen měsíc poté, co se v dubnu snižoval o skokových 15 miliard.
Stále vysoká nezaměstnanost a rostoucí počet osob bez nároku na příspěvek v nezaměstnanosti, tak nutí domácnosti k chování, na které americká ekonomika v minulosti nebyla zvyklá. Spíše než k dalšímu zadlužování se totiž uchylují ke splácení starých dluhů.
Tento trend navíc v posledních dvou měsících začíná zrychlovat, což může mít neblahý dopad na spotřebitelskou poptávku. Ta je nejen motorem růstu HDP Spojených států, ale také jedním z hlavních zdrojů růstu evropských zemí, které zatím drží nad vodou slabé euro a zvyšující se zahraniční poptávka.
Reakce trhů je nečekaná, pokračuje růst
Možná ještě větším překvapením, než samotná data, ale nakonec byla reakce trhů. Ty totiž výsledky zcela ignorovaly a pokračovaly v růstu s ještě větší intenzitou.
Důkazy o tom, že ve světové ekonomice něco není v pořádku, ale přicházejí i z jiných stran. Například mezi investory velmi oblíbený Baltic Dry Index (BDI) se již měsíc v kuse nepřetržitě propadá a v minulém týdnu dosáhl nejnižší úrovně od května 2009.
Co tento index mapuje? BDI je ukazatelem přepravních nákladů v lodní dopravě a tedy věrným indikátorem poptávky po důležitých světových komoditách jako jsou ropa, uhlí, nebo železo. Klesající hodnota indexu je výsledkem nižší ceny přepravy a tedy nižší poptávky po těchto surovinách. Jen v červnu index klesnul o 41 procent, což jde ruku v ruce s citelným propadem nových objednávek v USA.
Zátěžové testy přilily olej do ohně
K obavám o stav světové ekonomiky se navíc přidávají nekončící pochybnosti kolem zdraví evropských bank. Ty měly rozptýlit zátěžové (stress) testy, které provádí Výbor pro bankovní dohled (CEBS).
Testy mají modelovat dopady dalšího prohloubení dluhové krize v eurozóně na stav evropských bank a poskytnout doporučení ohledně případného navýšení jejich kapitálu. O jejich odtajnění přitom nedávno rozhodla Evropská komise, aby zmírnila obavy investorů, kteří se jejich výsledek dozví 23. července.
Jak se však ukázalo v minulém týdnu, zátěžové testy zřejmě budou až příliš benevolentní. Nejhorší scénář totiž vůbec nepočítá s bankrotem žádné ze zemí eurozóny a maximální výši odpisů na řecké a španělské dluhopisy stanovuje na pouhých 17 a tři procenta, což je podle některých analytiků sotva jejich aktuální tržní cena.
To vyvolává podezření, že pokud by CEBS uplatnila skutečně tvrdé zátěžové testy – jako tomu bylo například v USA – jejich výsledek by byl tak špatný, že by mezi obchodníky naopak vyvolal ještě větší paniku.
Nadcházející týden přinese opět několik velmi důležitých ukazatelů, jakými budou například americké maloobchodní prodeje, nebo indexy spotřebitelské důvěry. O sazbách bude navíc rozhodovat také americká centrální banka, která pravděpodobně nebude hýřit optimismem. Přinesou-li tyto události další negativní zprávy, optimismus z několika posledních dnů může vzít velmi rychle opět za své.
