Aktivní mají větší šanci

- Každý, kdo se musí živit prací, v průměru osmkrát za život změní zaměstnání. Výzkumy ovšem neříkají, kolikrát z tohoto počtu je to změna chtěná. Čekat, že nová práce přijde sama, je naivní na trhu práce stále přituhuje. I ve velkých městech, kde nebyl dřív problém práci sehnat, je to čím dál obtížnější. »Kdo dřív hledal práci třeba jen čtrnáct dní, dnes se snaží dva, tři měsíce, ale práce se stále najít dá,« říká Markéta Vacíková, ředitelka úřadu práce v Praze 8. »Nejde však, aby se nezaměstnaný spoléhal jen na pomoc zprostředkovatelek, musí k hledání práce přistupovat hodně aktivně,« dodává.

Jednou z možností je využít bezplatné služby na úřadech práce - na volně přístupném počítači je přehled volných pracovních míst s kontakty na ně. Řada podniků však neplní svoji oznamovací povinnost danou zákonem o zaměstnanosti - totiž nahlásit do pěti dnů volná pracovní místa.

Vyplácí se proto nespoléhat pouze na jeden způsob hledání práce. Je lepší zaregistrovat se na úřadu práce, ale zároveň vyzpovídat známé, pátrat v inzerátech a zkusit najít místo také prostřednictvím personální agentury. Ruku v ruce s osobní aktivitou by měla jít chuť učit se něco nového. Těžko si na to zvykají zejména lidé, kteří dlouho pracovali na jednom místě.

»Nepředpokládají, že by se jich nezaměstnanost mohla týkat, věří, že vydrží na místě až do důchodu, a když se octnou bez práce, hodně se jich to dotkne,« uvádí Radka Dostálová z personálního oddělení ČEZ v Chvaleticích. Přitom i ve středním věku není obtížné zvládnout třeba práci na počítači. »Ověřila jsem si to přímo u nás na úřadě práce - ženám okolo padesátky se do počítačů nechtělo a dneska je ovládají bez problémů,« vysvětluje Markéta Vacíková.