Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uspořit měsíčně 300 korun na důchod by měla být povinnost, míní odborník

aktualizováno 
Češi přestávají mít chuť spořit na stáří. Druhý důchodový pilíř dostal punc nepodařeného experimentu, neláká ani penzijní spoření v nových fondech. Lidem by zvedlo chuť spořit zvýšení příspěvků od státu či zaměstnavatele, míní nový prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

„Uvažovalo se například o navázání výše státního příspěvku na výši hrubé mzdy,“ říká Aleš Poklop, prezident APS ČR. | foto: zdroj: APS ČR

Jak přimět občany k tvorbě rezerv na stáří, když řada z nich ztratila chuť spořit na penzi?
Nejvíce motivujícím faktorem ke vstupu do doplňkového penzijního spoření stejně jako u bývalého penzijního připojištění jsou pro účastníky státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatele. Stát by mohl tedy lidi motivovat pro vstup do třetího pilíře navýšením státních příspěvků nebo alespoň jejich valorizací. Další motivací jsou daňově uznatelné odpočty účastníků, respektive vyšší limit pro příspěvky zaměstnavatelů, ze kterých nemusejí odvádět sociální a zdravotní pojištění. I tady by mohlo dojít k úpravám.

Tou zásadní motivací je ale podle mě obnovení důvěry v důchodový systém a důchodovou reformu u nás obecně. Bohužel v poslední době se děje hodně změn postrádající prvek dlouhodobosti, který je při tvorbě rezerv na stáří nutný a potřebný.

Maximální výše státního příspěvku u spoření na stáří je nyní 230 korun měsíčně při měsíčním vkladu 1000 korun. Jaké navýšení státního příspěvku by mohlo zafungovat?
Uvažovalo se například o navázání výše státního příspěvku na výši hrubé mzdy (vyměřovacího základu). Rovněž se diskutovalo pravidelné navyšování o inflaci (obdobně jako důchody), a to si myslím, že by mohlo fungovat.

Výše měsíčního státního příspěvku ve III. pilíři (v Kč)
Měsíční úložka1002003004005006007008009001 000
Státní příspěvek0090110130150170190210230

Je ale férové říct i to, že dnes řada klientů současnou státní podporu ve formě státních příspěvků naplno nevyužívá. Jen v našem portfoliu přibližně jednoho milionu klientů máme 10 procent těch, kteří spoří méně než 300 korun měsíčně a na státní příspěvek vůbec nedosáhnou. Je to velká škoda, protože v dnešní době měsíčně uspořit 300 korun ve prospěch zisku 90 korun by měl být schopen pro zajištění slušného stáří každý. Takže rezervy k jeho plnému využití ještě jsou.

V současné době získává ke svému penzijnímu připojištění zaměstnavatelský příspěvek jen každý pátý účastník. Máte zmapováno, proč tomu tak je?
Některé firmy se obávají administrativní náročnosti. Současně to také nepochybně souvisí s hospodářským cyklem ekonomiky, kdy po krizi v roce 2008 někteří zaměstnavatelé tento benefit pro zaměstnance snižovali nebo dokonce rušili. Je to dlouhodobý stav, sám trh zlepšení evidentně nevyvolá, je třeba impuls ze strany zákona nebo přinejmenším podnícení impulsu ke změnám kolektivních smluv.

Věřím ale, že současně s oživením ekonomiky by mohlo dojít i ke zlepšení v příspěvcích zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření a opět může tento benefit začít hrát větší roli například při náboru nových zaměstnanců.

Spočítáno

Tisíce živnostníků dostanou v důchodu pouhou almužnu

Ilustrační snímek

Jaká ekonomická motivace by přiměla zaměstnavatele, aby přispěli zaměstnancům ve spoření na stáří?
Impulzem pro větší zapojení zaměstnavatelů by mohlo být zvýšení limitu, ze kterého zaměstnavatel nemusí platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Aktuálně je tento limit 30 tisíc korun ročně a dělíme se o něj s životním pojištěním. Zvýšení například na 50 tisíc korun ročně, což odpovídá zhruba dvojnásobku průměrné mzdy, by mohlo větší zapojení zaměstnavatelů přinést.

Co dalšího kromě daňového zvýhodnění by mohlo zaměstnavatele motivovat?
V rámci Odborné důchodové komise je diskutována i varianta povinného nastavení příspěvku zaměstnavatelů zaměstnancům v profesích s vysokou fyzickou náročností nebo s vysokým zdravotním rizikem, kteří nejsou schopni takto náročné profese vykonávat až do zákonem stanoveného důchodového věku. Dnes má příspěvek zaměstnavatele pouze 20 procent účastníků a průměrná výše příspěvku je 700 korun. Myslím, že povinný příspěvek zaměstnavatele u některých profesí je cesta ke zvýšení úložek, tvorbě dlouhodobých úspor a tím ke zvýšení zajištění zaměstnanců na důchod.

Aktuálně ubývá z 3. důchodového pilíře každý kvartál 30 tisíc účastníků, o účastnické fondy, které již nejsou garantované, je zájem minimální. Nemělo by se opět uvažovat o obnově garance? Jaký je váš názor?
Je pravda, že garance nezáporného zhodnocení je zvláště pro konzervativnější klienty lákavá a klienti na ni byli u penzijního připojištění zvyklí. Na druhou stranu garance, jakou má penzijní připojištění, je nákladná záležitost a v konečném důsledku právě tato garance neumožňuje penzijním společnostem nakládat s prostředky účastníků vždy úplně ideálním způsobem, nutí nás investovat velmi konzervativně, což má vliv především na výši zhodnocení. Penzijní připojištění je produktem na 20 – 30 let a garance u takovéhoto dlouhodobého spoření podle mého názoru není potřeba, protože případné krátkodobé výkyvy finančních trhů se v dlouhodobém spoření vyrovnají.

Nepřehlédněte

Dnes si opatrný klient může v účastnických fondech zvolit například konzervativní fond, kde je riziko ztráty minimální, a přesto má tento fond předpoklady přinést vyšší zhodnocení, než může nabídnout penzijní připojištění. A naopak, pokud má zájem na vyšším zhodnocení a nebojí se jít trochu do rizika, nabízí dnes účastnické fondy také vyvážené nebo akciové fondy. Zvláště mladší lidé, kteří před sebou mají několik desítek let spoření, by se minimálně v začátku neměli bát vsadit na dynamičtější fondy.

Ozývají se hlasy, že provize na uzavření smlouvy v nových účastnických fondech jsou nízké, proto se prodejci nehrnou do toho, aby je lidem nabízeli. Jaký je váš názor?
Ano, je to tak. Když se podíváme na jiné finanční produkty na trhu (třeba pojištění, stavební spoření, investice), ani u jednoho nejsou provize regulované a prodejci těchto produktů si vydělají nepoměrně více než při prodeji doplňkového penzijního spoření.

Je špatné, že na trhu jsou velké rozdíly v odměně za zprostředkování finančních produktů. Provize placené za zprostředkování doplňkového penzijního spoření jsou regulací postavené na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy (nejvýše 882 korun), což je velmi málo na rozdíl od jiných produktů, například životního pojištění.

Jak vysoká provize by mohla motivovat prodejce k větší aktivitě? Měla by být nějak limitována?
Obecně prodejce musí mít motivaci, protože potřebuje pokrýt náklady za uzavření smlouvy a samozřejmě něco vydělat, protože každý z nás pracuje pro výdělek. Zdaleka však u doplňkového penzijního spoření nemluvíme při změně provizí o částkách, které jsou nastaveny např. v pojištění. Dvojnásobek současného stavu u doplňkového penzijního spoření (nejvýše 1764 korun) považujeme za přiměřený.

Měl by stát nastavit i určitá pravidla, aby ochránil občany před ziskuchtivými prodejci?
Ano, pravidla jsou potřeba. Současná právní omezení a úprava je ale u penzijního spoření přehnaná a jde tak o nejsvázanější finanční produkt na trhu. Přitom jde o produkt transparentní, jeden z nejvýhodnějších na trhu a lidem dost srozumitelný. Dokazuje to současné zapojení 90 procent Čechů v produktivním věku. Myslím, že omezení by bylo potřeba penzijnímu spoření spíše uvolnit. Pokud by ale nastala situace, že by někdo uzavřel penzijní spoření třeba bez důkladného promyšlení, měl by mít možnost spoření bezplatně přerušit či smlouvu kdykoli bezplatně zrušit.

Aleš Poklop

  • Od listopadu 2012 zastával funkci viceprezidenta Asociace penzijních společností ČR. V červnu 2015 byl zvolen jejím prezidentem.

  • Od roku 2013 je předsedou představenstva České spořitelny - penzijní společnosti.

Co se týká omezení obecně, tak existují pro klienty produkty potenciálně rizikovější, než je penze. Třeba životní pojištění je na počátku zatíženo vysokými počátečními náklady a v průběhu poplatky, z nichž žádné nejsou nijak regulovány. Jednak to vede k vysoké nákladovosti tohoto produktu a někdy k tendenčnímu rušení smluv prodejci s cílem získat další provize, které mohou dosáhnout i desítek tisíc korun. Provize je zde navíc hrazena klientem, na rozdíl od penze, kde ji hradí penzijní společnost. Doporučil bych především každému klientovi, zjistit si před uzavřením smlouvy všechny informace a parametry produktu, aby nedošlo následně ke zklamání.

Mnoho lidí ale nemá chuť spořit už od mládí, představa, že si sáhnou na své peníze až třeba v 60 nebo 65 letech je odrazuje, jak to změnit?
Dnes je nárok na některé dávky z doplňkového důchodového spoření navázán na pohyblivou věkovou hranici pro starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění a pro klienty je tak dosažitelnost dávek spojená s určitou nejistotou. Jednou z možností je určitě do zákona o doplňkovém penzijním spoření vrátit fixní věk 60 let pro vznik nároku na dávky.

Chci spořit na stáří

Na stáří se můžete zajistit mnoha způsoby. Nejvýhodnější spoření na důchod vyberete on-line.

Dále by se tato bariéra mohla překonat zavedením částečného výběru ukládaných prostředků, něco jako výsluhová penze, která existuje u penzijního připojištění. Ta byla pro lidi důležitá, když se rozhodovali, zda si smlouvu založí. V praxi se pak ukazuje, že to byla spíš jen taková psychologická podpora, protože ve skutečnosti lidé výběr části prostředků v průběhu spoření skoro nevyužívají.

Měla by tedy existovat možnost, vybrat část peněz v průběhu spoření? Jaký model by mohl lidi motivovat?
Pro pocit jistoty pro účastníky, že si mohou na část svých naspořených prostředků sáhnout, kdyby to bylo nutné, bych se k zavedení možnosti částečného výběru určitě přikláněl. Zejména v souvislosti s připravovanou změnou uzavírat doplňkové penzijní spoření od narození, kde se předpokládá velmi dlouhá doba spoření, třeba 60 let.

Model by měl být pro lidi jednoduchý a srozumitelný. Například po splnění určité doby spoření mít možnost vybrat 30 procent naspořených vlastních příspěvků, ale samozřejmě s vrácením státních příspěvků, aby nedošlo ke zneužívání poskytované státní podpory. Přesto si myslím, že by výběr učinil jen zlomek klientů, ale pouhá jeho možnost je zásadní při rozhodování o zahájení spoření.

Autor:

Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.