Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Rumunsku hrají prim peníze a vliv, říká český manažer

aktualizováno 
Aleš Tausche odjel před pěti lety do Rumunska, do Bukurešti. Přijal tam místo personálního ředitele pojišťovny Generali PPF Holding. "V Rumunsku jsou prioritou peníze a vliv. Zjistíte, co vlastně znamená problém korupce a jak moc lidi omezuje," říká.

Aleš Tausche, personální ředitel Generali PPF Holding v Rumunsku | foto: archiv A. Tauscheho

Rumunsko je sice v Evropské unii, ale odborníci říkají, že hraje druhou ligu. Ekonomicky si nestojí nejlépe. Potýká se s velkou krizí, která ukázala, že je země plně závislá na zahraničních investorech. To potvrzuje i český manažer Aleš Tausche, který přijel do Rumunska v roce 2008 mimo jiné i pomoci s fúzí, ve které se pojišťovna Generali spojovala s tamější společností Ardaf.

"Zahraniční zkušenost je pro mě důležitá," říká mladý muž, který ovšem nečekal, s jak moc negativní energií se bude muset potýkat.

Říkáte, že jste díky pobytu v Rumunsku dozrál?
Jakákoliv dlouhodobá zahraniční zkušenost je přínosná, i když zároveň velmi obtížná. Mně opravdu pomohla profesně i osobnostně rychleji dozrát. Největším problémem pro mě bylo překonat své vlastní limity, a to, že jsem začínal od začátku v novém prostředí. Když ale zpětně porovnám všechny problémy a komplikace s tím, co jsem pochopil a získal, pak to byl krok správným směrem.

Jak jste se tam vlastně ocitl?
V roce 2007 až 2008 se spojila finanční skupina PPF s italskou Generali a já byl při tom. Byl jsem ve správný čas na správném místě. Nově vzniklá firma potřebovala lidi a já nabídl to, co holding v ten moment potřeboval. Pracovní nabídku jsem přijal prakticky přes noc a odlet mě čekal tři týdny poté.

Fakta

  • Podle Eurostatu, který zkoumal v roce 2011 životní úroveň obyvatelstva států EU, se právě v Rumunsku žije nejhůř.
  • Výzkum upozorňuje na to, že bez vany nebo sprchy tam žije přes 41 procent lidí a bez splachovacích toalet se musí obejít 42 procent lidí. U nás je to pro srovnání pouhých 0,7 procenta obyvatel.

Šel jste do neznámého prostředí, nebo jste zemi znal?
Neznal. Podnikl jsem tam jen několik služebních cest a pak jsem absolvoval rychlokurz krátce před odletem. Jinak vše jsem poznával až na místě.

Jak jste si na prostředí zvykl, co vás nejvíce překvapilo?
Myslím, že při troše snahy a schopnosti si člověk zvykne všude. Záleží hlavně na vás samotném, jak to zvládnete. Život to není jednoduchý, ale nějak jsem se s tím dokázal poprat. Překvapilo mě mile, že Rumuni jsou velmi otevření a společenští lidé. Pořád z nich ale cítíte, že jejich možnosti jsou omezené a že nevidí budoucnost růžově, protože jsou zklamaní z vývoje společnosti. Mladí chtějí pryč ze země a možná i proto patří Rumunsko v rámci naší společnosti k největším "vývozcům mozků" do jiných zemí.

Kolik pojišťoven v Rumunsku působí?
V Rumunsku působí 40 pojišťoven, včetně všech mezinárodních skupin. Generali PPF Holding má bezmála šestiprocentní tržní podíl. 

A jak si pojišťovnický trh stojí?
Celkově se pojišťovnictví příliš nedaří. V důsledku krize trh od roku 2009 klesá. Je tu ale zásadnější problém. Chybí těsnější spolupráce firem, která by vedla k rozvoji trhu i pravidel. Spolupráce není možná kvůli rozporu ve strategii zahraničních a lokálních investorů. Zahraniční investoři se snaží trh rozvíjet, ti domácí naopak mají snahu generovat za každou cenu zisk pro další podnikání svých vlastníků mimo pojišťovnictví. To se v konečném důsledku projevuje v nízké ceně pojištění. Z pohledu klienta ale neplatí, že když vám někdo nabídne superlevné pojištění, tak vám v budoucnu škodu také zaplatí. Podle mých informací mají lokální investoři ambice expandovat do zahraničí, například na Slovensko. Na to by měly tamní pojišťovny určitě zareagovat.

Může se hodit

Najdete si práci, která Vás bude bavit. Na jobDNES.cz aktuálně přes 14 tisíc volných pracovních pozic.

Kolik má Generali poboček a zaměstnanců?
Generali Rumunsko je výsledkem fúze dvou pojišťoven – Generali a Ardaf. Dnes má 150 obchodních míst po celém Rumunsku, celkem něco přes 650 zaměstnanců a okolo čtyř tisíc pojišťovacích zástupců. Kromě pojišťoven máme ještě penzijní fond, spravující obdobně jako v Čechách 2. a 3. pilíř důchodového pojištění. Zaměstnanci jsou kromě mě a tří slovenských kolegů pouze Rumuni.

Jak vás tamější kolektiv přijal – mladý, cizinec, a hned personální šéf?
Myslím, že můj příchod mnozí dodnes nerozdýchali, protože následovaly poměrně razantní kroky. Na konci roku 2008 jsme měli přibližně 1 800 zaměstnanců a dnes jich je 650. Vzpomínám si na dopisy zaměstnanců a otázky evropské odborové centrály, jak je možné, že personální ředitel neumí místní jazyk. Začátek byl tedy těžký. Jako kdybych při běhu na 100 metrů startoval deset metrů za ostatními. Pro mě osobně bylo při tomto velkém propouštění nejtěžší vyrovnat se s velkým množstvím negativní energie. Tak jsem začal hrát častěji tenis.

Jak to vypadá s vaší oblibou teď, když už rumunsky umíte?
Myslím, že teď mě lidé akceptují nejenom kvůli dosaženým výsledkům, ale i proto, že se s nimi domluvím v rodné řeči. Učil jsem se za pochodu a šlo to. Ale s angličtinou tu lze také vystačit, v Bukurešti se anglicky domluvíte bez problémů i na ulici nebo v obchodě. Jazyková vybavenost Rumunů mě velmi mile překvapila.

A jaká je pracovní morálka zaměstnanců?
Určitě je rozdíl v kvalitě vzdělaní a v přístupu k práci, ale na místních mi vadí v principu jediná věc – v polovině práce si poměrně často řeknou, že to stačí a nemají snahu dotáhnout danou věc do konce. Řešení pak je často povrchní a je potřeba se k němu později vracet.

Do Rumunska s vámi odjela manželka i vaše dvě malé dcerky. Jak změnu prostředí zvládly?
Tehdy byla dvojčata ještě malá, takže to nebyl problém. Snad jen zajistit dobrou lékařskou péči bylo trochu obtížnější. Po třech letech se žena chtěla vrátit do zaměstnání a také děti potřebovaly více možností, jak se rozvíjet. Ty jsou tady ještě značně omezené. Například s volnočasovými aktivitami pro děti je to tady opravdu špatné. V Praze máte například desítky tanečních kroužků, v Bukurešti, kde žije dva miliony obyvatel, je jich pouze deset.

Takže jak teď fungujete, dojíždíte pravidelně na víkendy?
Do Čech létám každý měsíc. Let už je rutina, trochu i relax. "Ulétám" pracovním problémům a soustředím se na rodinu.

Jste v Rumunsku už pátý rok, jaké máte plány do budoucna?
Přemýšlení o změně je po těch letech určitě na místě. Chtěl bych vyzkoušet jiný trh s podobnou koncentrací problémů, protože jejich řešení mě baví a posouvá dál. Takový je plán, ale může se změnit. Koneckonců i původní záměr zůstat v Rumunsku dva roky nevyšel.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.