A protože se vládní prohlášení Topolánkova kabinetu zavázalo dále nerozvíjet jaderný program (podíl na výrobě elektřiny 36 %), ke slovu se dostávají tzv. obnovitelné zdroje. Jak se podniká s alternativní energií, zjišťovalo Lobby.
Obnovitelnými zdroji energie (OZE) rozumíme nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, vzduchu, biomasy, skládkového a kalového plynu a bioplynu. Podle České energetické agentury (ČEA) si u nás v současné době vyrábí elektrickou energii z těchto zdrojů cca 438 malých vodních elektráren, 148 zdrojů pro vytápění biomasou, 38 větrných elektráren, 141 solárních systémů, 42 tepelných čerpadel a 31 zdrojů na bioplyn.
Akční program Efekt 2007
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo pro rok 2007 akční program Efekt na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie pro rok 2007. Žádat o podporu ze strukturálních fondů EU – v rámci Operačního program Průmyslu a podnikání (OPPP) – mohou obce, školy, zdravotnická zařízení, zájmová sdružení, vlastníci budov a zejména podnikatelé. Žádosti byly limitovány koncem ledna, některé koncem března letošního roku. Nabízená dotace dosahovala u jednotlivých projektů rozpětí od 100 tis. Kč do 2,8 mil. Kč.
Podle informací z MPO dosáhl počet žadatelů o dotace a úvěrové smlouvy OPPP (operační program pro průmysl a podnikání) k polovině února 2007 v kategorii obnovitelné zdroje energie celkem 165, z nich 35 bylo zamítnuto a 68 uděleno. Nová podpora v rámci OPPP pro roky 2007 až 2013 bude vyhlášena v 1. pololetí letošního roku. Pro využití financí ze strukturálních fondů EU je však nutno zajistit dofinancování ve výši 25 % ze státního rozpočtu.
Podporu nabízí i MŽP
Podporu mohou podnikatelé v oboru obnovitelných zdrojů energie (OZE) čerpat také ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci „Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2007“. Podpora je poskytována v závislosti na objemu rozpočtovaných prostředků fondu na daný rok – v minulých letech byly podpořeny například kotle na biomasu, solární systémy na celoroční ohřev teplé vody, solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody, systémy pro výrobu elektřiny, environmentálně šetrné způsoby zásobování energií v obcích a částech obcí, včetně bytových domů.
ZELENÁ ENERGIE:Obnovitelné zdroje a perspektiva rozvoje
Klasická elektrárna, jaderná elektrárna ani velká vodní elektrárna asi nikdy nebudou předmětem zájmu malých investorů. Bez úvěrů a dotací se zpravidla podnikatel neobejde ani v případě, že chce budovat malou vodní elektrárnu, větrnou či sluneční elektrárnu. Dotace na jejich výstavbu lze získat při splnění všech podmínek na Ministerstvu zemědělství ČR, Státním fondu životního prostředí
nebo prostřednictvím České energetické agentury.
Při poskytnutí úvěru se splatností 4 až 6 let však nestačí ručit pouze pozemkem a zařízením budované elektrárny, je třeba mít další vlastní kapitál. Výkupní cena za 1kWh byla u solární energie stanovena s DPH na 16,01 Kč (při uvedení do provozu v roce 2007). Dotaci ve výši až 200 000 Kč, tj. 50 % pořizovací ceny na malou solární elektrárnu o výkonu 1–5 kWp, mohou čerpat osoby, které bydlí v domku nebo v panelovém domě. V roce 2007 tak máte možnost provozovat vlastní elektrárnu. Vyrobenou elektřinu můžete rovnou prodávat do sítě za pevnou výkupní cenu. Cena a doba výkupu je stanovena speciálním zákonem v ČR, který vám garantuje odbyt vaší solární elektřiny po dobu 15 let.
Investice, která se vyplatí
Letos byla v Bušanovicích u Prachatic zprovozněna největší sluneční elektrárna v ČR a střední a východní Evropě. Systém o výkonu 600 kWp ročně vyrobí asi
600 MWh elektřiny, což uspokojí cca 170 domácností. Temelín, který ale není a nemůže být předmětem soukromého středního podnikání, tohle dokáže podstatně dříve, konkrétně za 25 minut. Fotovoltaické panely zabírají plochu cca 0,6 hektaru, což odpovídá zhruba polovině českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II.
Elektrárnu za 85 milionů korun provozuje společnost Korowatt, která na projekt získala dotaci 29 milionů Kč od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Podle majitele elektrárny, podnikatele Aleše Korostenského, by se měl výkon elektrárny zdvojnásobit ještě do konce roku. „Jde o výjimečný projekt. Možná se může zdát drahý, ale je to světový trend,“ uvedl při příležitosti otevření jihočeský hejtman Jan Zahradník. Protože projekt nijak výrazně nenarušuje šumavské podhůří, přijali jej místní lidé prakticky bez protestů. Starosta Bušanovic Vladimír Boška se dokonce těší, že nová elektrárna do této části Šumavy přitáhne turisty.
Přemýšlí proto, že by elektrárnu, jejíž životnost se odhaduje na 25 let, zahrnul mezi turistické cíle cyklotras. Korostenský plánuje, že do konce příštího roku v Bušanovicích vybuduje ještě jednu stejnou elektrárnu. Pak by jeho firma dodávala ročně do sítě 1,2 megawattu elektřiny. Podnikatel věří, že náklady se mu i díky třicetimilionové státní dotaci vrátí za deset let. Víc než polovinu investice pokryl 45milionový komerční úvěr, zbytek tvoří vlastní zdroje.
Přínosy „větru“ obcím
Větrné elektrárny vyrábí čistou energii bez exhalací, odpadů a krajiny devastované povrchovými doly. Větrné elektrárny jsou výnosné i pro obce – každá samospráva má právo rozhodovat o jejich umístění a může s provozovatelem vyjednat nejvýhodnější podmínky – například podíl na zisku. Dokonce může turbíny provozovat sama, získá tak zajímavé příjmy pro svůj rozpočet. Větrné elektrárny přitom vytvářejí více pracovních míst než třeba těžba uhlí nebo jaderná energetika. Pomáhají tak snížení nezaměstnanosti v pohraničních a horských regionech na severu Čech. Na instalovaný jeden megawatt vytvoří 15–19 pracovních míst.
JAK SNÍŽIT SPOTŘEBU ENERGIÍEkologie proti ekologii
Patrně v září by mohla být zahájena výstavba dalších tří větrných elektráren (VTE) na Petrovicku. Podle referenda je většina obyvatel Petrovic pro výstavbu elektráren. Rostislav Beneš, jednatel společnosti Windtechnology, která se o stavbu stará, k tomu řekl: „Některé VTE jsou schváleny a jiné se připravují. Celkem jde v této lokalitě zhruba o 15 elektráren,“ uvedl Beneš. Kamenem úrazu pro výstavbu elektráren je z hlediska životního prostředí ohrožení hnízdění a tím i výskytu tetřívka obecného, navíc se někteří obyvatelé a chataři Petrovicka obávají, že větrné elektrárny budou hlučné či poškodí vzhled krajiny. Větrná elektrárna je posuzována jako stavba dočasná. Pokud dojde ke změně pohledu na větrnou energetiku, větrník se demontuje. „Už při stavbě se ukládají do rezervy peníze,“ vysvětlil Sigmond. Ty se použijí pro pokrytí demontáže v případě, že firma už nebude existovat. Rostislav Beneš, jednatel společnosti Windtechnology, která se bude o stavbu elektráren starat, potvrdil, že je také nesmyslný mýtus o rušení příjmu televize a rádia.
Biopaliva mají zelenou
Zajímavým artiklem v rámci alternativních zdrojů se stává biomasa. Firma Biomac Zdeňka Černého z Unhoště, která biopaliva vyrábí, se letos probojovala až do finále soutěže Podnikatel roku. „Postupné odbourávání dotací bude mít za následek, že některé domácnosti v budoucnu neutáhnou zvyšující se náklady na vytápění elektřinou, plynem či uhlím a přikloní se právě k topení pevnými BIOPALIVY,“ říká Černý. Další velké možnosti využití biomasy se nabízejí v zemích s omezenými energetickými možnostmi, kde snižují závislost na monopolních dodavatelích (Ukrajina aj.).
Více se můžete dočíst v časopisu Lobby.
