Američtí tuneláři na Wall Streetu

  • 6
Nedávné účetní skandály poslaly americký akciový trh pod hodnoty, na které se propadl po teroristických útocích v loňském září. Je právě teď čas nakupovat? Nehrozí v důsledku dalších skandálů ještě drtivější propady?

Americký akciový trh se opět dostává do ohniska zájmu médií. Finanční skandály velkých společností, nekalé praktiky ještě nedávno věhlasných auditorských firem, a především vytrvalý pokles burzovních indexů. To vše vyvolává otázky, zda kapitalismus není ve své podstatě zkažený a zda kapitálový trh není jen kasino dobré leda tak na oškubání důvěřivců.

Má vůbec cenu investovat na kapitálových trzích? Začněme finančními skandály. Mnohý český pozorovatel si může vytvořit představu, že současné dění v USA je vlastně totéž co tunelování, jehož svědky jsme byli u nás v 90. letech. Toto srovnání není přesné. Českým tunelářům šlo o vysátí hotovosti z fondů a z podniků privatizovaných na dluh. Americkým manažerům šlo o maximalizaci tržní hodnoty akcií. To je sám o sobě chvályhodný cíl, jenomže někteří "finanční kouzelníci" zašli příliš daleko. Používali různé triky "kreativního účetnictví", čímž nadhodnocovali skutečné údaje o tržbách a ziscích.

Naivita škodí

Podobnosti ovšem existují. Ze 400 až 500 miliard Kč, které české banky ztratily v 90. letech, bylo jen několik málo procent bezprostředně "vytunelováno" - zbytek připadal na špatné úvěry, z nichž opět byla drtivá většina "provařena" díky naivitě a špatným podnikatelským záměrům. Také během technologické bubliny v USA a jejího následného splasknutí byla naprostá většina ztrát způsobena naivitou. Na této vlně se samozřejmě svezla i řada nepoctivců, nicméně přímé škody připadající na vrub kriminální činnosti jsou podle dostupných informací relativně malé.

Americká ekonomika šlape

S českým "tunelováním" však americké účetní skandály mají společnou ještě jednu věc. V obou případech došlo ke ztrátě důvěry široké veřejnosti v burzu a k poklesu cen akcií. Investoři jsou dnes v USA zklamáni poklesem hodnoty svého majetku a takřka lační po krvi viníků. Amerika je zemí, kde se hodně dbá na dobré podnikatelské mravy - o to větší publicity se proto dostává jejich porušování. Z čistě ekonomického hlediska jsou skandály bezvýznamné. Tržby nebo zisky nadhodnocené o několik miliard dolarů nijak neovlivňují ekonomiku USA, která "šlape" velmi slušně; propouštění pracovníků Enronu a jiných skandálně zkrachovavších podniků se nijak nepromítne do statistik nezaměstnanosti.

Dokonce i kdyby doposud publikované skandály tvořily příslovečnou špičku ledovce (tedy 10 %), stále by to neznamenalo kolaps ekonomiky. Americké banky jsou zdravé, což je zásadní rozdíl mezi dneškem a situací Japonska začátkem 90. let, kdy země vycházejícího slunce stála na počátku dodnes trvající ekonomické stagnace. Totéž platí pro mylnou, leč často citovanou analogii s rokem 1929 a následnou velkou krizí. A americká vláda (na rozdíl od českých vlád v 90. letech) nebere situaci na lehkou váhu. Existuje pouze nevelké riziko zpomalení růstu ekonomiky v důsledku poklesu důvěry spotřebitelů, která je důsledkem skandálů a která může snížit výdaje na soukromou spotřebu. Toto riziko je však relativně malé.

Problém s načasováním

Tím se dostáváme k velké otázce: vyplatí se dnes investovat do amerických akcií? Známý ekonom Arthur Laffer, bývalý poradce Ronalda Reagana, nedávno publikoval optimistickou analýzu, podle níž jsou americké akcie podhodnocené. Laffer srovnával vývoj indexu S&P 500, vývoj podnikových zisků reportovaných pro daňové účely (tyto statistiky by měly být "čisté", neovlivněné kreativním účetnictvím) a výnos desetiletých vládních amerických dluhopisů. Z tohoto hlediska je trh nyní podhodnocen.

Správně "časovat" trh však nedokáže nikdo na světě a je dost dobře možné, že z psychologických důvodů bude trh po řadu měsíců podhodnocen ještě více. Mohou být publikovány i další skandály, které srazí trh ještě hlouběji. Pak pravděpodobně přijde nečekané a prudké oživení - většina "medvědích trhů" končí náhlým a velmi prudkým růstem, který ani profesionálové nebývají schopni včas zachytit. Kapitálový trh ovšem nelze redukovat jen na akcie.

Málokdo ví, že existují relativně velmi bezpečné dluhopisové fondy dostupné českým investorům, které během posledních 12 měsíců přinesly více než 12 % celkový výnos po odečtení poplatků za správu. A to pěkně prosím ne v dolarech nebo v euru, ale v poctivé, tvrdé české koruně. Ne, kapitálový trh není jen pro lidi se silným žaludkem a s trpělivostí slona - jde o to vybrat si vhodné typy investic.

Autor je analytikem finančních trhů