Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani v důchodu vám nedají pokoj!

aktualizováno 
Předpisy důchodového pojištění (jde především o zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) ukládají důchodcům a zaměstnavatelům řadu povinností. Zatímco u důchodců vznikají tyto povinnosti až přiznáním důchodu, u zaměstnavatelů vznikají některé povinnosti již přijetím občana do zaměstnání, a to bez zřetele na to, jde-li o důchodce či nikoliv. Jaké povinnosti tedy vznikají důchodcům přiznáním důchodu?

Občan se stává důchodcem přiznáním důchodu a tímto okamžikem mu také vznikají stanovené povinnosti. V případě přiznání starobního důchodu se jedná především o povinnosti spojené s výdělečnou činností, kdy je poživatel starobního důchodu povinen ohlásit plátci důchodu stanovené
skutečnosti, které mají vliv na výplatu důchodu.

Ohlašovací povinnost poživatele obecného starobního důchodu se týká těchto skutečností:

  • zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou,
  • od 1. ledna 2004 sjednání zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu určitou delší jednoho roku,
  • do konce roku 2003 zaměstnání s předpokládaným příjmem vyšším jak příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod (výplata starobního důchodu se totiž zastavuje, pokud výše předpokládaného hrubého výdělku nebo výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění dosáhne aspoň částky, při níž výplata tohoto důchodu
    podle ZDP nenáleží),
  • do konce roku 2003 dosažení v kalendářním měsíci příjmu vyššího, než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod,
  • do konce roku 2003 výdělečná činnost v cizině, jde-li o období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod.

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Ohlašovací povinnost poživatele předčasného starobního důchodu se týká těchto skutečností:

  • výkon výdělečné činnosti nebo poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání v období do dosažení důchodového věku,
  • do konce roku 2003 zaměstnání s předpokládaným příjmem vyšším než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let ode dne dosažení důchodového věku,
  • do konce roku 2003 dosažení v kalendářním měsíci příjmu vyššího, než je příslušný dvojnásobek částky životního minima, jde-li o období dvou let ode dne dosažení důchodového věku,
  • do konce roku 2003 výdělečná činnost v cizině.

Jde-li však o důchodce − poživatele obecného starobního důchodu, který dosáhl věku 65 let, má do konce roku 2003 za povinnost ohlásit pouze vznik zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou. Jde-li o občana, který je výdělečně činný po vzniku nároku na obecný starobní důchod nebo po dosažení důchodového věku v případě přiznání předčasného starobního důchodu, je povinen do konce roku 2003 ohlásit skutečnost uvedenou v § 37 odst. 1 písm. b) ZDP, tj. výkon samostatné výdělečné činnosti v období dvou let po vzniku nároku na obecný starobní důchod nebo dvou let po dosažení důchodového věku, kdy je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než příslušný dvojnásobek částky životního minima.

SPOČÍTEJTE SI:

 Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem?

Skutečnost, že nejsou splněny výše uvedené podmínky pro výplatu starobního důchodu při výdělečné činnosti, je povinen plátci důchodu ohlásit důchodce i zaměstnavatel. Zaměstnavatel plní ohlašovací povinnost na předepsaném tiskopisu; důchodce splní svou povinnost též tehdy, spolupodepíše-li hlášení svého zaměstnavatele. Pouze výdělečnou činnost v cizině oznamuje jen důchodce; rovněž osoba samostatně výdělečně činná plní uložené ohlašovací povinnosti sama.

Ohlašovací povinnost je třeba splnit do osmi dnů od zjištění, že nejsou splněny podmínky pro výplatu starobního důchodu (tj. např. ode dne vstupu důchodce do zaměstnání nebo od vyúčtování příjmu za kalendářní měsíc).

Jestliže byl občanu vyplacen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené ZDP pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které mu nenáležely (povinnost vrátit neprávem vyplacený starobní důchod je tedy založena objektivně). Nárok na vrácení zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy plátce důchodu zjistil, že důchod byl vyplacen neprávem, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty důchodu (tyto lhůty neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání
dluhu).

Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí plátce důchodu vrátit důchod, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem, odpovídají plátci důchodu za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění; spory o toto vzájemné vypořádání pak rozhodují soudy (v prvním stupni je přitom příslušný krajský soud).

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Také poživatele starobního důchodu se týká obecná povinnost písemněohlásit plátci důchodu do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, jeho výši a výplatu nebo poskytování. Příjemce důchodu může být plátcem důchodu vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na důchod, jeho výši nebo výplatu; této výzvě je příjemce důchodu povinen vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li plátce důchodu lhůtu delší. Při nesplnění této povinnosti může být výplata důchodu zastavena, jestliže byl příjemce důchodu ve výzvě na tento následek upozorněn.

V hlášeních a dalších podáních adresovaných plátci důchodu je občan povinen uvádět vždy své rodné číslo (Česká správa sociálního zabezpečení vede svou evidenci podle těchto čísel).

Občan je povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu rozhodné skutečnosti při provádění tohoto pojištění (tato povinnost je obecná a týká se všech občanů, tj. nejen důchodců).

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik?

Kdy máte nárok na více důchodů?

Jak správně žádat o důchod?

Jak si můžete přivydělat k důchodu

 Kdy se vyplatí odejít do starobního důchodu?

   Kdy do důchodu a za kolik?  

Na jaký starobní důchod máte nárok?


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik?" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Peníze a měnová politka
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.