Z Holýšova do plzeňské redakce MF DNES si v doprovodu manžela přijela převzít chytrý mobil. A podle svých slov ho opravdu využije. Její příběh vypadá na první pohled neuvěřitelně, jenže je skutečný.
Megatest finanční gramotnostiPorovnat své znalosti mohli všichni čtenáři od 20. dubna do konce května na serveru iDNES.cz a Bankovnipoplatky.com. |
Přestože už je 17 let v důchodu, není to na ní vůbec znát. Anna Pytlíková je veselá, energická seniorka, která nemá čas nadávat na poměry. Tráví totiž spoustu času u internetu, kde čte, pátrá, hledá a hlavně soutěží. A také předává své zkušenosti a znalosti dál, těm mladším. Má dokonce profil na facebooku a rychlý mobilní internet si pořídila i na zahrádku, kde s manželem tráví letní dny. "Celý den bez internetu? To by byl pořádný absťák. Jsem šlehlá a závislá na soutěžení," říká vesele a její manžel dodává, že i dovolenou vybírá jen tam, kde je "wifina".
Jak jste se vlastně o testu dozvěděla?
Kde jinde, než na internetu. Moc ráda soutěžím a tak si různé testy a kvízy sama aktivně vyhledávám. Konkrétně o tomhle jsem se dočetla na jednom diskuzním serveru. Dneska nemusíte dělat v oboru a když chcete, najdete na internetu úplně všechno. Tenhle test byl ale náročnější. Jenže já jsem taková povaha, že mě to nedá a jdu do toho.
Věděla jste všechno?
Ale kdepak. Něco jsem věděla, někde jsem si nebyla jistá, něco nevěděla vůbec. Ale já jsem si ověřovala i odpovědi, kde jsem si v první chvíli byla jistá, že to vím. Chci to mít správně a nedám pokoj, dokud to nenajdu.
Jak dlouho vám to trvalo?
Dost dlouho, nedělala jsem to jen jeden den, to bych se z toho zbláznila. Vytiskla jsem si otázky a postupně nacházela odpovědi a pak teprve odklikla najednou. Celkovou dobu spočítanou nemám, ale věnovala jsem se tomu několik dnů. Vždyť byl čas. To jsou jiné soutěže, kde musím odpovídat rychle. Třeba 12 otázek za minutu, to pak nemáte ani čas si otázku pořádně přečíst natož přemýšlet.
Dělaly vám některé otázky extra problémy?
Nezdály se mi tak moc těžké, spíš jsem si nebyla jistá.
Co třeba?
Bylo toho víc. Problémy mi dělaly některé zkratky a otázky kolem mezinárodních plateb. Nebo to, z čeho mají banky největší zisky. Taky mě to donutilo počítat a přemýšlet, třeba ty otázky typu kolik vydělám, když se mi budou různě připisovat úroky. Myslím, že jsem se dost poučila. A snad si to také zapamatuju.
Myslím, že jste splnila účel našeho testu. Ne bezhlavě tipovat, ale hledat správné odpovědi a přitom se i poučit. A také vyvrátila některé názory, že byl test těžký a jen pro znalce z oboru. Co uděláte s výhrou?
Já už jeden chytrý mobil mám, ale tenhle je lepší. Tak si ho nechám a ten svůj starý daruju vnukovi.
Anna Pytlíková si přijela se svým manželem převzít hlavní cenu v testu finanční gramotnosti.
Co vás k počítači a internetu přivedlo?
Jsem bývalá účetní, ještě nedávno jsem si přivydělávala, ale pak jsem si zlomila nohu, nemohla dojíždět a zůstala doma. A protože nevydržím nic nedělat, zkusila jsem počítač. Internetem jsem nejdřív opovrhovala, ale pak mi to nedalo. Než jsem do toho pronikla, dost jsem se natrápila. Ale nevzdala jsem se. Už umím i vkládat fotky.
To vás někdo učil?
Ne ne, já sama. Já jsem takový zvídavý typ a musím si všechno vyzkoušet a nedám pokoj, dokud se to nenaučím. A navíc v internetových diskuzích vám spousta lidí poradí, jak na to. A pak jsem se dostala do takové diskuzní skupiny, kde se soutěží a tam se dávají odkazy. Denně odpovídám a taky vyhrávám. Někdy malé, ale také větší ceny. Musím ale říct, že mobil jsem ještě nevyhrála. Nejvíc soutěží začíná o půlnoci, tak já chodím spát kolem půl třetí ráno.
A co děláte přes den?
(Sedí u počítače, glosuje s úsměvem manžel).
Pořád?
No, některé soutěže začínají a končí v určité hodiny, tak to musím hlídat. Byla jedna, kde jsem musela odpovídat každé tři hodiny, to jsem si i řídila budíka. Když přijde návštěva nebo děti, snažím se počítač nezapnout, ale dá mi to hodně práce.
A to jste byla tak soutěživá odjakživa?
Vždycky jsem luštila křížovky, sudoku, vyplňovala různé kvízy. Na drby mě neužije, já si radši zasoutěžím s podobně "postiženými" na internetu. Chodím na různé diskuze a tam se navzájem informujeme a radíme. Vím, že tam chodí i spousta mladých lidí, kteří nemohou sehnat práci, tak soutěží a ty ceny potom prodávají, aby měli na živobytí.
Kdo u vás doma vede finance?
Domlouváme se společně, ani jeden není vůdce. Já jsem se vždycky starala o spoření, stavební, důchodové a manžel o provozní náklady domácnosti. Teď, když žijeme jen z důchodu, toho moc nezbude, takže se dopočítáte snadno.
Používáte elektronické bankovnictví?
Já ano, manžel ne. Přemlouvala jsem ho, jenže on nechce. Ale protože všechny platby vyřizuji já, nevadí to. Z jeho účtu pak vybereme kartou z bankomatu peníze na běžné nákupy. Kartu k platbám moc nepoužíváme.
Máte přehled, kolik peněz utratíte?
To víme přesně. Účastníme se totiž dlouhodobého průzkumu. Máme doma půjčenou čtečku čárového kódu a pokaždé když přijdeme z nákupu, rozložíme všechno na stůl, zkontrolujeme s účtenkou a "zapíšeme".
A ještě otázka, kterou si neodpustím u nikoho. Jak se stavíte k půjčkám?
Já nemám ráda půjčky. Když na něco nemám, tak si to nekoupím. (Jednou ještě za bolševika jsme si bezúročně půjčili pár tisíc na nábytek, vzpomene si manžel). Ano, ale taky jsme to hned do půl roku splatili. Nemám ráda dluhy.
