Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Anonymní linku není snadné zneužít

  • 0
Společnost Telefónica O2 Czech Republic zavedla whistleblowing, tedy anonymní "linku", již v roce 2006. Vyřizování anonymních oznámení v Telefónice O2 spadá pod vicetajemníka společnosti Vladimíra Brože, který také stál při zrodu whistleblowingu ve firmě.

Co přimělo Telefóniku O2 k tomu, aby anonymní linku zřídila?

Ve skutečnosti máme dvě anonymní linky. Jedna je z Prahy napojena přímo do Madridu, kde sídlí hlavní centrála firmy, a slouží zaměstnancům k oznamování případného podezření na nesrovnalosti či podvody týkající se účetnictví společnosti. Její zřízení bylo nutné, protože akcie Telefóniky jsou obchodovány na amerických burzách, které whistleblowing nezbytně vyžadují.

Druhý vnitřní kanál pak funguje v České republice jako nástroj důvěrné pomoci pouze pro zaměstnance, kteří se setkají se situací či s jednáním v rozporu s etickými zásadami podnikání. Nemusí to být třeba jen sexuální obtěžování, porušení vnitrofiremních předpisů či zneužití pravomoci, ale například i znečišťování životního prostředí a další.

Pro tento účel byla zřízena elektronická aplikace – přičemž zaměstnanci mohou podávat své podněty i jinými cestami – e-mailem, telefonicky, poštou či osobně. Každý týden pak probíhá kontrola, zda se v této aplikaci neobjevila stížnost. Ve spolupráci s útvarem bezpečnosti, odborníky přes lidské zdroje a právníky je pak každé takové oznámení prošetřováno a jsou přijata nápravná opatření.

Kolik oznámení jste na těchto linkách zatím měli?

Do Madridu z České republiky zatím nikdo žádný podnět nepodal. Zdůrazňuji, že lidé mohou s centrálou komunikovat v češtině, takže na této lince není žádná jazyková bariéra, a informace o tom, jak s centrálou komunikovat, jsou všem zaměstnancům k dispozici.

Na druhé lince jsme doposud řešili přes dvacet případů. Více než polovina z nich bylo bezvýznamných a zbylé případy jsme prošetřovali. Ale podezření se nepotvrdilo.

Nebojíte se zneužití etické linky?

Elektronická aplikace u nás funguje v rámci intranetu a je volně přístupná všem zaměstnancům. Každý se k němu přihlásí pod svým heslem, identifikace uživatele je pak od podnětu oddělena, a tak řešitel čili firma nemůže hned v prvním kroku poznat, kdo vzkaz o porušování etického kodexu k nám zadal.

My však se zadavatelem podnětu díky systému můžeme komunikovat, doptat se na podrobnosti nebo mu dát zprávu, jak dopadlo šetření. Anonymně, samozřejmě.

Nicméně všichni zaměstnanci vědí, že pokud by se prokázalo, že se obvinění nezakládá na pravdě a jeho cílem je někomu ublížit, mohli bychom ve druhém kroku – za velice striktních podmínek – přes systém zjistit, kdo za ním stojí. Jen těžko se tedy stane, že by aplikaci někdo mohl zneužít třeba k nějaké osobní pomstě.

Kde jste se pro takovýto systém inspirovali?

Tento způsob jsme si vymysleli sami. Nakonec jsme přece společnost, která má na starosti informační technologie.

Bylo zavedení systému nákladné?

Stálo to, jak bych řekl, pár tisíc, které jsme zaplatili za programátora, který linku v rámci firemního intranetu vytvořil dle našeho zadání.