Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fiat v blátě i příběh o milencích v poli. Den s muži, co odtahují auta

aktualizováno 
Je pošmourné ráno, teplota těsně nad nulou. Přicházím na základnu asistenční služby v pražských Holešovicích. Kolik případů mě asi čeká, běží mi hlavou. Odtud vyrážejí na pomoc, když zavoláte třeba asistenční službě České pojišťovny.

Kamil Šoch jezdí s odtahovkou už 12 let. Ale jen s takovou, která lidem pomáhá. | foto: Zuzana Kohoutová, iDNES.cz

Ani se neohřeju a je tu práce. "Na Vinohradech na nás čeká nepojízdný transporter," zve mě do auta řidič Kamil Šoch. S odtahovkou jezdí už 12 let, i předtím ho živila auta. Začínal na tatře, pak jezdil s kamionem.

Nejhorší jsou agresivní manažeři

Vylézám do kabiny velkého odtahového auta, Kamil zadá do navigace přesnou adresu a vyrážíme. Obratně se vyhýbá s téměř devítimetrovým monstrem zaparkovaným vozům. Leckdy jde o milimetry.

Fotogalerie

"Moc místa nám tu nenechají, a to to dneska zdaleka není nejhorší," říká Kamil. "Už jste nějaké auto odřel?" sonduji. "Zatím ne," klepe na palubní desku, a sotva jsme se rozjeli, už brzdí. "Vidíte? Tak takovým by neměli řidičák vůbec dávat," komentuje Kamil ukázkovou myšku nedočkavého řidiče luxusního auta, "za celou dobu, co jezdím, se úroveň řidičů zhoršila. Často jsou agresivní, nedodržují nic a jen se někam ženou."

Aspoň pak máte práci, napadá mě. Jenže zrovna s takovými řidiči to profíci nemají jednoduché. "Nedávno mi jeden manažer jen ukázal na nepojízdné auto a skočil do taxíku. Jenže odjel i s klíčky a co já tam? Volal jsem mu tedy zpátky, a než se vrátil, ztratili jsme oba skoro hodinu času. Nebo nám zavolají, my vyrazíme a oni mezitím auto zprovozní, zmizí a ani nedají vědět," povzdychne si Kamil a pokračuje: 

"Třeba dorazím na určitý kilometr na D1, nikde nikdo, tak volám, kde ti postižení jsou, a po dost dlouhém dohadování se dozvídám, že jim auto kikslo sice na stejném kilometru, ale na dálnici D11... Nebo paní nemůže odjet z parkoviště u nákupního centra, a když tam dojedu, zjistím, že nepojízdné auto je v garážích, kam já se ovšem s tímhle velkým autem nevejdu. Kdyby to řekla hned, přijelo by se mnou rovnou i malé auto... Nebo vezu naložené auto, majitel jede přede mnou, jenže nás vede pod most, kudy neprojedu. Musím tedy odbočit a za chvíli mi zvoní mobil, kde mě majitel osočuje, že jsem mu chtěl jeho auto ukrást."

Když je ledovka, nestíháme

Kolik takových případů denně mají? "To záleží na počasí, když je ledovka, máme o práci postaráno, dneska je ale sucho, bude klid," dozvídám se. Noci bývají klidnější, malý provoz, takže se na místo dostanou dřív. Nejhorší jsou pátky a víkendy, to jsou diskotéky a o auta v pangejtu není nouze.

V terénu mají najednou až čtyři auta, k dispozici jsou 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Po Praze mají dojezd do 45 minut, jezdí i po celé Evropě. Často třeba vozí i cizince, kteří tu bourají a nechtějí si nechat opravit auto v Česku. Spolupracují nejen s pojišťovnami, ale i autokluby (ÚAMK, ADAC). 

Vézt profíka je radost

Po dvaceti minutách jsme na místě. Čeká na nás majitel dodávky, také řidič z povolání. "Vypadlá hadice od turba," říká na uvítanou, stejnou závadu už řešil víckrát. Kamil nasazuje rukavice a spouští plošinu, řidič zručně najíždí. Teď ještě upevnit. Do kabiny nasedáme tři a jedeme do servisu na Jarov. Oprava už je tam domluvená. "Je vidět, že je to profík," komentuje Kamil chování řidiče dodávky a dodává, že s takovými se spolupracuje dobře. 

Kamil Šoch poutá transportér
Nakládání transporteru.

"A jsou lepší ženy, nebo muži?" neodpustím si otázku. "Skoro bych řekl, že ženy. Poslechnou, nehysterčí, na rozdíl od mužů se mi do práce nepletou. I když třeba nevědí, kde mají očko," usmívá se Kamil. Skoro se bojím zeptat, co to je. O punčochy zřejmě nepůjde. Řidič dodávky si všimne mého zaváhání a vysvětluje, že je to místo, kam se dá zaháknout lano. Aha, tak to máme vepředu napravo, jen jsem nevěděla, že se tomu říká očko.

Při cestě do servisu míjíme jinou odtahovku a kousek dál další. Už se Kamil setkal s tím, že by mu jeho auto chtěla ukořistit konkurence? "Jo, asi tak třikrát, jednou ho měli dokonce už naložené," říká a dodává, že se zatím vždycky domluvili a problém nebyl.

Jsme u servisu. Teď ještě přesně zacouvat, sundat auto, vyfotit - to je nutné, aby byly doklady o tom, v jakém stavu služba auto do servisu přivezla. Pak ještě Kamil vyplní protokol, řidič ho podepíše a je hotovo. Odtah zaplatí Česká pojišťovna.

Kamil Šoch vyplňuje protokol
Kamil Šoch spouští transportér

Většinou platí pojišťovna

Vracíme se na základnu a povídáme si o cenách. "Vozím s sebou asi 20 ceníků, každá instituce má svůj a ceny za jejich služby spíš klesají," říká Kamil. Zatímco před pár lety stál odtah kolem tří tisíc, dnes za něj dáte dva a půl. A hned přidává případy, kdy si paní zaplatila vyproštění auta z vlastní zahrady, nebo jak vytahoval z pole milence v autě. "Byli tak daleko, že jsem se modlil, aby mi stačilo lano," usmívá se při vzpomínce Kamil. "Jak to děláte, když třeba někdo nemá na zaplacení?" napadá mě další problém, ale i ten umí Kamil vyřešit: "Buď mu zastavím u bankomatu, nebo když nechce zaplatit, tak mu auto složím a jedu pryč."

Od té doby, co pojišťovny nabízejí asistenční službu i k povinnému ručení, je ale takzvaných samoplátců minimum. Přes 80 procent zásahů platí pojišťovny. A možná by mohly i víc. Mnohdy si totiž lidi ani neuvědomí, že si asistenci platí v pojistce. Ostatně o tom se můžeme přesvědčit při našem druhém zásahu. Z dispečinku nás posílají na Zličín vytáhnout z bahna malého fiata. Za chvíli dorazí esemeska s podrobnostmi, nakrmíme navigaci a jedem. 

Vyproštění za tisícovku

Po půlhodině jsme u metra na Zličíně, rozhlížíme se po louce a vidíme malého fiata do půlky kol zapadlého v bahně uprostřed provizorního parkoviště. "Nejlepší asi bude k autu zacouvat a pokusit se ho vytáhnout zezadu, tam to není tak rozměklé," říká Kamil.

Pak už zase rutinní práce. Bláto lítá všude kolem, fiat je osvobozený. Docela dobré divadlo pro lidi stojící na nedaleké zastávce autobusu. Sice nás napadá, že paní mohl někdo pomoct, ale zabořit se po kotníky do bahna se asi nikomu nechtělo.

Auta v bahně
Auta v bahně a Kamil Šoch
Vyproštění auta z bahna

"Děkuju moc, děláte záslužnou práci," loučí se s námi majitelka fiatu a slibuje, že už tu nikdy parkovat nebude. Je to ale těžké, přestože přijela brzo ráno, jinde už nebylo místo a louka byla tou dobou zmrzlá. Tentokrát vyproštění, které vyšlo na necelou tisícovku, platí pojišťovna Allianz. Ale málem ji paní zaplatila sama. To až kolega v práci jí připomněl, že má tuhle službu zaplacenou v pojistce.

Řidičák nestačí, k autům musíte mít také vztah

Vracíme se na základnu do Holešovic. Nikdo nevolá, máme tak čas na povídání. "Co se od řidiče odtahovky čeká, co musí všechno umět?" ptám se. "Musí mít céčko a jeřábnické zkoušky, a taky máme všichni éčko, protože taháme vleky," vypočítává Kamil. Samozřejmostí je vyznat se v autech a poradit si v terénu. Třeba aby auto naložil a nepoškodil ještě víc, než už je.

Což mi tak připomíná, že jsem se chtěla už ráno zeptat, jestli opravdu jezdí jen v jednom? "Jasně, to auto si dělá všechno samo a jen bychom se tu pletli," vtipkuje Kamil.

Kamil Šoch, řidič odtahového auta
Kamil Šoch u auta
Kamil Šoch v autě

A co ho baví nejvíc? "To ježdění. Že jsem každou chvíli někde jinde, že pomáhám lidem. Sedět v kanceláři bych nemohl," svítí mu oči nadšením. K odtahovce, která jezdí s policií a odtahuje špatně zaparkovaná auta, by prý nikdy nešel. 

Kamil svou práci miluje, i když na nepravidelnou životosprávu doplatil nemocí. "A to vás ta práce nikdy neštve?" nedá mi to. "Ale to víte, že jo. Měl jsem pár chvilek, kdy jsem s tím chtěl praštit, ale pak jsem vychladl a bylo zase dobře," usměje se.

Odpoledne se servisním autem

Je chvilku po poledni, loučím se s Kamilem a přesunuju se na benzinku, kde mám další rande, tentokrát s řidičem servisního vozidla. "Silniční služba Fousek," ozve se mi za zády a usměvavý chlapík mi podává ruku. Sedáme si ke kafi a při čekání na výjezd si povídáme o jeho práci.

Kvůli čemu je lidé volají?  "Když nemohou nastartovat, píchnou, praskne jim žárovka, když si zabouchnou klíče," vypočítává automechanik Jan Fousek, jehož firma nabízí technickou pomoc motoristům už 17 let. Stejně jako odtahovka i on spolupracuje s ČP Asistence a dalšími asistenčními službami všech větších pojišťoven a automotoklubů.

"Zachraňoval jste třeba zamčené dítě v autě?" napadá mě extrémní situace. "I to už jsme řešili, hysterická maminka... ani se mi nechce vzpomínat," říká a dodává, že si to rodiče dělají sami, dají dítěti klíče na hraní a je to.

Jan Fousek u servisního auta1
Vybavení servisního auta

Vyměnit žárovku je těžší než opravit kolo

"A co když píchnu a nemám rezervu, i s tím si poradíte?" zkouším dál a dozvídám se, že pokud nepoškodím kolo z boku, bez problémů díru zalepí, kolo nafouknou, namontují a já mohu jet dál. Mezi další závady patří třeba výměna žárovky. "To je často oříšek, někde musíte pod nárazník do podběhu, natřikrát si zlomit ruku, jinde vyndat celý reflektor. Je to čím dál složitější a nedostupnější a vůbec se nedivím lidem, že to neřeší a radši volají nás," říká Jan a dodává, že když si není jistý, že určitě pomůže, ani nevyráží.

Ceny se nemění

Na kolik taková oprava přijde? "Ceny jsou stejné jako před deseti lety a přitom nafta o deset korun dražší," říká Jan. Jeho firma patří mezi ty levnější a většina zásahů jde "na pojišťovnu". Když platí zákazník sám, dá za odemčení auta do 15 stovek, píchlé kolo vyjde na osm set korun. "A co když někdo nemá peníze?" ptám se stejně jako Kamila. "To je jednoduché, auto vrátím do nepojízdného stavu a jedu pryč," odvětí Jan. Na fakturu nebo složenku své služby nedává. Má s tím špatné zkušenosti, skoro nikdo to pak nezaplatil.  

Telefon stále mlčí. "Dneska je úterý, to bývá většinou klid. Pátky, mráz a prázdniny jsou pro nás sezonou," komentuje Jan. Ve firmě jsou dva, takže pokrýt nepřetržitý provoz je docela problém. Víc by se jich však neuživilo. Navíc sehnat spolehlivého mechanika prý není vůbec jednoduché. Výjezdů je někdy šest, jindy třeba 20, v průměru najezdí kolem 250 kilometrů denně. V Praze jsou na místě do půl hodiny, jezdí i do nejbližšího okolí hlavního města.

Jeho servisní auto je úplná pojízdná dílna. Hevery, startovací booster, spousta nářadí, žárovky, nějaká ta chemie, když je třeba něco odmastit, nové baterky, kanystry s palivem - i benzin může dojít, dále různá hejblátka, pojistky, hadičky, kabely, drátky a očka na odemykání auta...

Vybavení servisního auta
Vybavení servisního auta1
Vybavení servisního auta

Jak se tak probíráme vším tím nádobíčkem, vzpomíná Jan, co zajímavého při práci zažil. Třeba jak se nevyplatí dát na radu kolemjdoucího. "Přijel jsem na parkoviště ke klasickému případu zabouchnutých klíčků v autě. A najednou vidím, že u auta jsou rozbitá boční okénka. Prý jim to poradil hasič, který šel okolo. Moc si ale nepomohli," směje se Jan. Tahle nová auta mají zabezpečení proti vykradení, dveře se zevnitř otevřít nedají. Na to se musí jít jinak. 

Nebo dostal hlášení: "Paní potřebuje vyndat ptáka z auta." Zprvu nejasná hláška se záhy vysvětlila. Kuna nechala v motoru mrtvého opeřence, a když šla paní dolít ostřikovač, notně se vylekala. "Legrace byla i potom, já to totiž přesně takhle popsal do protokolu pojišťovny a oni pak volali, cože jsem to tam vlastně dělal."

"Zaskočilo vás někdy něco?" "Jo, to bylo jednou v podzemních garážích. Auto prý nejde nastartovat. Tak jsem tam suverénně přijel, zkoušel všechno možné i nemožné a ono nic. Nakonec jsem vyndal manuál a četl... Jo aha! Jak snadné. Stačilo zapnout pás a motor naskočil. Když jsem to ukazoval majitelce, nevěřícně kroutila hlavou. Prý si téhle podmínky dosud nevšimla." 

Konečně případ - nejde zasunout klíč do zapalování

Když už ztrácím naději, že žádnou akci na vlastní oči neuvidím, ozve se mobil a volá dispečink. Nejdou dát klíče do zapalování, popisuje dispečer problém. Jan se ujišťuje, zda má majitel správné klíče. I to se totiž stává, že se lidé snaží dostat do auta cizím klíčem. 

Servisní zásah
Jan Fousek při servisním zásahu

"To bude vzpříčené stavítko, bude to stačit narovnat a promazat," říká mi s jistotou mechanik. Dostáváme potvrzující esemesku se jménem, adresou, SPZ auta a vyrážíme.

Za necelou půlhodinu jsme na místě. Než stačím vystoupit z auta, je opraveno. Fakt rychlovka, ještě promazat, vyplnit nezbytný formulář, podpis, a je to. Osm stovek za zásah bude tentokrát platit Česká pojišťovna.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.