Zaměstnanci firmy Ispat Nová huť v Ostravě se v těchto dnech mačkají u dveří personálního oddělení. Všichni chtějí dát zaměstnavateli výpověď včas, aby mohli odejít s mimořádným statisícovým odstupným. Taková šance už nemusí přijít. Výpověď už dalo přes tisíc lidí. To nečekal ani sám zaměstnavatel.
Statisícové odstupné nemá v českých poměrech obdoby, shodují se odborníci. Ispat Nová Huť, kterou nyní vlastní nadnárodní ocelářský gigant s indickými majiteli, zaměstnává necelých jedenáct tisíc lidí. Do konce příštího roku musí "zhubnout" na pouhých 8860 zaměstnanců. Ukládá mu to privatizační dohoda se státem. "Dodržením této cifry je také podmíněna státní pomoc, kterou Nová huť v minulosti dostala," vysvětluje její personální ředitel Jiří Gwózdz. Proto ten spěch, proto takové odstupné. Šéfové firmy přiznávají, že lidi lákají statisícové částky: mnozí zaměstnanci dosáhnou na půl milionu korun, někteří špičkoví dělníci až na milion.
Kdo dostane nejvíc?
Nejvíce na odstupném vydělají lidé, kteří v Nové huti pracovali více než pět let. A čím déle, tím dostanou více - až 25 měsíčních platů. Průměrná mzda v huti se přitom pohybuje kolem 23 tisíc korun. Požádat o rozvázání pracovního poměru je třeba do 12. listopadu, pak už nabídka neplatí. Huť však nemusí přijmout všechny výpovědi, s mimořádným odstupným může odejít asi jen tisícovka pracovníků. "Pro ně máme nachystáno zhruba sedm set milionů korun," říká personální ředitel Gwózdz. Zbývající zaměstnanci, které bude třeba propustit v příštím roce, už tak nadstandardní odchodné nedostanou.
Takový zájem jsme nečekali
Týden po oznámení výzvy bylo podáno přes tisíc výpovědí. V podniku způsobila zaměstnavatelova nabídka nemalé pozdvižení. Hutníci jsou sice zvyklí, že jim kolektivní smlouvy a vládní rozhodnutí zajišťují odchodné v řádu několikanásobku měsíčního platu při nuceném propouštění kvůli organizačním změnám; za dobrovolné odchody však dosud žádná firma tolik neplatila. "Výběr lidí, kteří dostanou odchodné, bude kvůli velkému počtu zájemců náročnější," připouští mluvčí huti Ivo Čelechovský. "O výpovědi dost vážně uvažuji," říká například soustružník ze závodu Servis, který v huti odpracoval devět let. Po jeho profesi je na Ostravsku sháňka. Může tak počítat s tím, že se rychle uchytí jinde. Bude-li chtít, dá si půlroční dovolenou, během níž dostane státní podporu v nezaměstnanosti.
Devatenáct platů také není k zahození
 |
Kvůli alkoholu můžete dostat výpověď. |
Potřebuje-li se firma zbavit mnoha zaměstnanců v krátkém čase, dokáže být štědrá. Společnost Vítkovice Strojírenství loni propustila přes sedm set lidí. Mezi nimi i ty, kteří jí nyní chybějí. Někteří zaměstnanci tehdy odešli vyloženě kvůli odstupnému - měli nárok až na 19 měsíčních platů. Kombinovala se zde totiž státní podpora, určená pro vybrané ocelářské firmy, s odstupným ve výši devíti platů, vyjednaným v kolektivní smlouvě. Nejvyšší násobky platů si přitom odnesli lidé, kteří měli ve firmě odpracovánu dlouhou dobu, a navíc splňovali nějakou další podmínku - například měli krátce před důchodem, šlo o matky samoživitelky, zdravotně handicapované a podobně. Při loňské průměrné sedmnáctitisícové mzdě ve Vítkovicích představovalo devatenáct platů přes tři sta dvacet tisíc korun. "Někdy se odstupné blížilo i milionu," řekl po privatizaci firmy její současný spolumajitel a ředitel Jan Světlík.
Velkorysost se vymstila
Ředitel Světlík si na velkorysost při propouštění stěžuje. Když do Vítkovic přišel, ukázalo se, že tu chybějí desítky pracovníků a uvolněná místa dodnes nedokázala firma plně obsadit. Momentálně jim chybí asi 40 lidí. "Propouštění tedy u nás teď opravdu není na pořadu dne," říká mluvčí Vítkovice Strojírenství Eva Kijonková. Dodává, že nyní by při propuštění z organizačních důvodů měl zaměstnanec nárok podle odpracovaných let na sedminásobek měsíčního platu. Pokud by se na něho vztahoval sociální program pro strojírenství, pak dokonce na desetinásobek.
Kdo dá štědré odstupné?
 |
Drbům lze zabránit otevřeností. |
Co se odstupného týká, mezi nejštědřejší zaměstnavatele nepatří jen hutní společnosti, ale i velké banky, elektrárenské či chemické firmy. Například Česká rafinérská. "Kdo k nám přešel z mateřských provozů Chemopetrolu a Kaučuku před osmi lety, může dostat až čtrnáctiměsíční odstupné," říká její mluvčí Jaroslav Růžek. Výsledkem kolektivního vyjednávání odborů se zaměstnavatelem v elektrárenské společnosti ČEZ je odstupné až deset platů. "Při odchodu zaměstnance z organizačních důvodů máme nadstandardní odchodné, odstupňované podle počtu let odpracovaných v energetice," potvrzuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Desetinásobek měsíčního platu nabízí jako odstupné i Český Telecom. České dráhy dávají čtyřměsíční odstupné, které však lze kombinovat se státním sociálním programem: propuštěný může podle počtu odpracovaných let získat i sto tisíc. Vzhledem k tomu, že všechny čtyři posledně jmenované firmy jsou polostátní či státní, odstupné v těchto případech bývá čerpáno ze státního rozpočtu.
Nadstandardní odstupné u vybraných zaměstnavatelů
Kolik měsíčních platů firmy poskytují při odchodu zaměstnance:
-
Český Telecom 6 až 10
-
ČEZ 4 až 10
-
Česká rafinérská 4 až 14
-
Ispat Nová huť 16 až 25
-
Vítkovice Strojírenství až 7
-
České aerolinie až 3
-
České dráhy 4
Poznámka: všechny údaje jsou včetně zákonného dvouměsíčního odstupného
