Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Babo raď: Utrácet nebo spořit na stáří?

  0:05aktualizováno  0:05
Lidské povahy jsou různé a na jedné straně stojí ti, kteří vše spotřebují a na straně druhé jsou lidé, kteří akumulují velké jmění a odkládají spotřebu. Alespoň v otázce penzijního připojištění jsou vyvolenými státu ti spořiví, kteří se snaží zajistit si hojnost v důchodovém věku. Vyrovnají však budoucí příjmy újmu v podobě absence okamžité spotřeby?

Již dva roky uplynuly od vydání novely zákona o penzijním připojištění a s ní spojené novely zákona o daních z příjmů. Pojďme ovšem hezky od začátku. Zákon o penzijním připojištění spatřil světlo světa již v roce 1994 a obsahoval již ustanovení týkající se možnosti zaměstnavatele přispívat do systému penzijního připojištění. Příspěvky zaměstnavatele však za tehdejší situace nebylo možné z daňového pohledu uplatnit jako náklad na dosažení a zajištění příjmu podniku a je logické, že zájem o tuto formu podpory byl minimální. Rok 2000 však přinesl revoluční změnu v podobě daňových úlev. Přehled daňových úlev penzijního připojištění nabízí následující tabulka.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňové úlevy

U zaměstnance

Měsíční úložka převyšující 500 Kč (max.12 000 Kč ročně), se odečítá od základu daně z příjmů fyzických osob, příspěvek zaměstnavatele do 5 procent mzdy je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

U zaměstnavatele

Příspěvek zaměstnavatele do výše 3 procent mzdy je výdajem vynaloženým na straně zaměstnavatele na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Zaměstnanec si prostřednictvím penzijního připojištění může snížit daňový základ o zmiňovaných dvanáct tisíc korun, což může znamenat až téměř čtyřtisícovou čistou daňovou úsporu. Vlastní výše daňové úspory samozřejmě závisí na konkrétním daňovém poplatníkovi a především na pásmu, ve kterém se poplatník pohybuje. V případě nejnižšího pásma činí daňová úspora 1 800 Kč ročně a v případě nejvyššího daňového pásma 3 840 korun za zdaňovací období. Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by osoba podléhající nejnižšímu daňovému pásmu ukládala pravidelně 1 500 Kč měsíčně do systému. Z toho důvodu si účastníci penzijního připojištění uplatňující daňový odpočet zpravidla přijdou na úsporu převyšující tři tisíce korun. A co zaměstnavatel? Vyplatí se mu do systému přispívat nebo nikoliv.

Podívejme se tedy na dva konkrétní příklady, ve kterých se zaměstnavatel rozhodne pro příspěvek na penzijní připojištění namísto obvyklého navyšování mezd.

Měsíční hrubá mzda modelového zaměstnance

11 000 Kč

29 000 Kč

Tříprocentní příspěvek zaměstnavatele

330 Kč

870 Kč

Celkové náklady zaměstnavatele

330 Kč

870 Kč

Jak bylo uvedeno v úvodní tabulce vyjadřující přehled daňových úlev, tak příspěvek zaměstnavatele do tří procent je považován za náklad na zajištění a dosažení příjmů a nevyvolává další povinné odvody státu. Podívejme se tedy jaký dopad na zaměstnance i zaměstnavatele by mělo obdobné zvýšení hrubé mzdy zaměstnance.

Měsíční hrubá mzda

11 000 Kč

29 000 Kč

Navýšení hrubé mzdy (tři procenta)

330 Kč

870 Kč

Soc. a zdrav. Zaplacené zaměstnavatelem

116 Kč

305 Kč

Celkové náklady zaměstnavatele

446 Kč

1 175 Kč

Soc. a zdrav. Zaplacené zaměstnancem

41 Kč

109 Kč

Daňová sazba poplatníka

15%

25%

Zaplacená daň z příjmu

43 Kč

190 Kč

Zvýšení čisté mzdy

246 Kč

571 Kč

Výše uvedená tabulka jednoznačně udává, jak výrazně zatěžují mzdové náklady zaměstnavatele a kolik odvede při zvýšení hrubé mzdy zaměstnanec státu. Pro přehlednost se ještě podívejme na souhrnnou bilanci příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění namísto navýšení hrubé mzdy.

Bilance příspěvku do PP a navýšení hrubé mzdy

Úspora zaměstnavatele

116 Kč

305 Kč

Úspora zaměstnance

84 Kč

299 Kč

Jak vyplývá z tabulky, tak přispívat do penzijního fondu se samozřejmě z pohledu úlev více vyplatí u vyšších příjmových skupin. Z tabulky vyplývá, že s rostoucí mzdou a příspěvku zaměstnavatele do PP roste relativně rychleji úspora na straně

zamestnanci.idnes.cz

Zajímá vás více téma penzijního připojištění a možnost příspěvků zaměstnavatele?Přečtěte si více informací ZDE.

zaměstnance. To je způsobeno tím, že jeho příjmy jsou zdaňovány vyšší daňovou sazbou (v tomto srovnání 15 a 25 procent).

Současný model nabízí pro účastníky penzijního připojištění několik kombinací. V této souvislosti bychom neměli zapomenout, že stát ještě podporuje pojištěnce prostřednictvím státního příspěvku. Státní příspěvek je však výhradně vázán na úložky pojištěnce. Nelze tedy počítat s tím, že by pouze příspěvky zaměstnavatele vedly k jeho získání. Pojištěnec tedy může pružně, podle svého uvážení, volit mezi výší vlastních úložek a podpory zaměstnavatele a vytvořit si tak pro něj optimální variantu.

Nyní snad již existuje prostor pro polemiku, zda daňová úspora vytvořená úložkami do systému penzijního připojištění na straně zaměstnance či zaměstnavatele vynahradí okamžitou spotřebu, byť sníženou o velké fiskální zatížení. To je spíše filozofická rovina a možná by nebylo na škodu se před uzavřením penzijního připojištění podívat do dlaně na čáru života. Pakliže je dost dlouhá jděte do PP, máte-li ji krátkou, tak jděte do něčeho více vzrušujícího.

Hodnotíte současný systém daňových úlev penzijního připojištění jako dobrý? Přispívá vám zaměstnavatel na penzijní připojištění? Podělte se s námi o vaše zkušenosti a názor na tento velmi diskutovaný produkt.

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.