Markéta Šichtařová z Volksbank k tomu říká: „Lze předpokládat, že centrální banka díky malé inflaci a jen pozvolnému hospodářskému růstu bude mít prostor pro další snížení úrokových sazeb. Jejich nárůst můžeme očekávat až na konci roku 2003.“
Jeden z nejlépe úročených spořicích účtů ING Oranžové konto byl ještě na počátku loňského roku úročen 4,2 procenta, ale během roku pokleslo úročení na dvě procenta. Ani ostatní finanční ústavy se na úrocích u termínovaných vkladů nepředaly. V Živnostenské bance byla částka do 100 000 korun na termínovaném vkladu na jeden rok úročena v loňském lednu 2,55 procenta, zatímco nyní má takový typ vkladu úrok jen 0,61 procenta.
Pro přehled termínovaných vkladů a úroků, které nabízejí, navštivte TUTO SEKCI
To znamená, že jestliže jste v lednu 2002 uložili do banky 100 000 korun, měli jste šanci získat na úrocích 2550 korun. Po odečtení patnáctiprocentní daně zbývá výnos už jen 2167,50 koruny, a to bez vlivu inflace. Ta se meziročně v listopadu pohybovala na úrovni půl procenta, takže je třeba od „zisku“ odečíst ještě pět set korun. Čistý výnos tak činí 1667,50 korun.
Úroky na běžných účtech se blíží nule
Termínované vklady a spořicí účty nabízely svým majitelům jen pohled na padající úroky a situace nebyla jiná ani u běžných a sporožirových účtů. Každý finanční odborník poradí, že na běžném účtu by měla ležet jen základní finanční rezerva pro nečekaná vydání a ostatní finanční prostředky by měly být umístěny jinde. To, že je běžný účet skutečně jen nástrojem pro provádění plateb a hrazení obvyklých výdajů, se jasně ukázalo v minulém roce.
Pokud hledáte informace o běžných účtech, naleznete je ve specializované sekci ZDE
Úrokové sazby těchto účtů díky centrální bance poklesly na své minimum, takže mluvit v souvislosti s běžným účtem o výnosu z úroků spíše patřilo do žánru sci-fi. Majitel osobního konta v ČSOB mohl ještě před rokem počítat s úrokem maximálně jeden a půl procenta, dnes je to však nejvýše 0,65 procenta. Obdobný pokles proběhl ve všech tuzemských bankách, například v Union bance se snížilo úročení ze dvou na půl procenta.
Peníze na devizových kontech ztrácejí svou hodnotu
A do třetice všeho zlého. Minimální výnosy postihly i úroky na devizových účtech. Zatímco majitelé eurových účtů si mohli stěžovat jen na úrokovou politiku své banky, ale kurz koruny k euru se k nim zachoval poměrně příznivě a euro zůstalo v podstatě na stejné úrovni jako před rokem, dolarové účty byly ztrátové. Hlavní roli však nesehrály úroky, ale propad kurzu dolaru, takže zůstatek na kontě v přepočtu na české koruny je rozhodně nižší než v lednu 2002.
Kdo například loni v lednu nakoupil za sto tisíc korun dolary, mohl získat něco přes 2850 dolarů. Jestliže by je vyměnil na začátku letošního roku, dostal by zpět už je 86 tisíc korun. A to je potřeba přičíst ještě vliv inflace a také poplatky za vedení účtu. Takovému znehodnocení se žádná úroková sazba nevyrovná.
Úroky se na běžných devizových kontech nyní pohybují pod úrovní půl procenta, ať už jde o dolarové nebo eurové účty. U termínovaných vkladů jsou na tom z hlediska výnosu lépe úspory v eurech - úročení se pohybuje kolem dvou procent, zatímco na dolarovém kontu vám banky nabídnou úrok mezi půl až jedním procentem. Z hlediska možného zisku by tedy byly jednoznačně výhodnější variantou podílové fondy, i když je potřeba zohlednit kurzové riziko a případný výnos v cizí měně ještě upravit o případné posílení či oslabení české koruny.
