Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Banky mají dobrý rating jen díky státu

aktualizováno 
Prodej českých bank způsobil po vyčištění úvěrových portfolií mnoho změn v dříve poměrně nepružném bankovním sektoru. Klienti těchto bank si zvykají na nové formy komunikace s bankou a lepšící se kvalitu jejich služeb. Nový vlastník přináší zkušenosti a jasné strategické cíle rozvoje banky, na rozdíl od udržování dobrých vztahů managementu se zástupci státu se zde objevuje motivační prvek.

Získání renomovaného vlastníka přineslo každé z velkých privatizovaných bank okamžité zlepšení jejího ratingu. Po dokončení akvizice banky např. agentura Moody´s zvýšila dlouhodobý depozitní rating těchto bank ihned o jeden stupeň a další zvýšení tohoto ratingu až na současný A1 (předstupeň druhé nejvyšší ratingové třídy) na sebe nenechalo dlouho čekat. 

Ekonomický dopad nového zahraničního vedení bude možné detailně zhodnotit až za několik let, nicméně již dnes lze zahraničnímu managementu přičíst k dobru poměrně významné úspory v oblasti provozních nákladů. Těchto úspor vyjádřených srovnáním před-akvizičního a současného ukazatele Cost/Income (C/I - podíl celkových provozních nákladů na celkových provozních výnosech) bylo dosaženo i přes „zavedení“ nové provozní položky restrukturalizačních nákladů. Velkým bankám se podařilo tento ukazatel díky restrukturalizaci dostat do koridoru 55 – 65 %, který je obvyklý v západní Evropě. O dopadech restrukturalizace, lidském rozměru privatizace a soužití českých zaměstnanců a zahraničních ředitelů by mohli vyprávět například zaměstnanci Komerční banky, jejichž počet by se měl v průběhu prvních tří let po privatizaci (do konce roku 2004) snížit o 24 %.

Banka

Rating Moody´s

před akvizicí

Rating Moody´s    po akvizici

Datum změny nebo dokončení akvizice

Současný rating Moody´s   

ČSOB

Baa2

Baa1

červen 1999

A1

Česká spořitelna

Baa2

Baa1

březen 2000

A1

Komerční banka

Baa2

Baa1

červen 2001

A1

Živnostenská banka

Baa1

A1

únor 2003

A1

Zdroj: Moody´s
Pozn.: Jde o dlouhodobý depozitní rating Moody´s.

Příspěvek zahraničních vlastníků k dosažení rekordních zisků českých bank lze obtížně kvantifikovat, přestože teoreticky se dá poměrně snadno vypočítat pomocí přírůstku ROE (rentability vlastního kapitálu) za období správy banky zahraničním vlastníkem. Ziskovost největších českých bank vyjádřená ROE se v současnosti pohybuje v intervalu 20 – 30 %, tedy výrazně nad průměrem v západní Evropě (okolo 15 %). Takto vysoké ROE zřejmě nelze dlouhodobě udržet zejména z důvodu tlaku na čisté úrokové marže v prostředí klesajících nebo stagnujících úrokových sazeb, popř. vytvoření konkurenčního prostředí po vstupu do Evropské unie a zavedení eura, které přinutí banky přehodnotit jejich současnou politiku strmého zvyšování poplatků a provizí.  

Banka

ROE před

ROE dnes

C/I před

C/I dnes

Kap. přim. před

Kap. přim. dnes

ČSOB

11,1 %

19,5 %

42,3 %*

59,4 %

16,5 %*

15,8 %

Česká spořitelna

ztráta

24,4 %

75,1 %

63,3 %

13,6 %

16 %

Komerční banka

ztráta

30,7 %

63,4 %

56,7 %

14,4 %

14,3 %

Zdroj: banky
Pozn.: Již včetně státní dotace, údaje za ČSOB jsou ovlivněny převzetím IPB

K lepšímu pochopení vlivu zahraničních vlastníků na zisky českých bank je třeba nahlédnout také do předprivatizační historie, zejména do let 1998 až 2000. Tehdejší masivní státní pomoc totiž ovlivnila současnou rentabilitu českého bankovního sektoru podle mého názoru více, než kroky učiněné novými vlastníky. Příkladem, jak vyvedení ztrátových úvěrů z bilancí bank může mít vliv na současnou rentabilitu, je vývoj opravných položek Komerční banky. Banky vytvářejí opravné položky ke krytí budoucích ztrát. Tyto rezervy a opravné položky redukují vykazovaný zisk v období zaúčtování, jejich použití je ale určeno ke krytí možných ztrát v budoucím období. Přestože není možné, aby se banka ve svých odhadech budoucích ztrát vždy trefila, naakumulované opravné položky za delší období by měly odpovídat naakumulovanému objemu ztrátových úvěrů v tomto období. Původní smysl tvorby opravných položek, tedy „vyhlazení“ dosahované ziskovosti hospodaření v průběhu ekonomického cyklu, dnes neplatí a banky zvyšují opravné položky ex-post, tedy v obdobích, kdy jim návratnost úvěrů již klesla. To je zřejmě také případ Komerční banky, která vytvořila v období v letech  1998 – 1999 rezervy a opravné položky v obrovském objemu 38,4 mld. Kč při současném poklesu objemu nekrytého rizika ztrátových úvěrů ve stejném období z 24,2 mld. Kč na 11 mld. Kč. Zde je třeba dodat, že existence nekrytého rizika ztrátových úvěrů vede ke 100% tvorbě opravných položek.

Pro srovnání: za období let 2001 - 2002 by měla čistá tvorba opravných položek a rezerv Komerční banky klesnout na necelé 2 mld. Kč. Tato úroveň je tak nízká proto, že KB postupem času rozpouští více rezerv a opravných položek, než vytváří nových. Tento polštář přeoprávkování z předprivatizačního období má  několik příčin – nejčastěji uváděné jsou vyhnání „kostlivců“ z úvěrových knih před prodejem bank nebo objevení skandálů v úvěrové politice KB (např. úvěr Baraku Alonovi atd.), banky samotné naopak vyzvedávají činnost oddělení spravujících nestandardní úvěry. Málo se hovoří o pravděpodobném nadhodnocení ztrát na stát převáděných portfolií. Bohužel detailní informace o struktuře, kvalitě a tržnímu ocenění portfolií obě strany transakce (banky i stát) úzkostlivě tají, proto je obtížné domněnku o nadhodnocení dokázat. V případě Komerční banky stát během roku 1999 rozhodl o vyvedení problémových úvěrů v celkové výši přibližně 83,1 mld. Kč na Konsolidační banku (KoB).

V srpnu 1999 banka převedla na KoB ztrátové a odepsané úvěry v nominální hodnotě 23,1 mld. Kč za 60 % nominální hodnoty. Kupní cena 13,6 mld. Kč měla v roce 1999 čistý pozitivní dopad na výsledek banky 9,5 mld. Kč. Dalších 7 mld. Kč čistého dopadu v tomto roce přinesl druhý transfer úvěrů za 60 mld. Kč, který byl dokončen až na začátku roku 2000. Komerční banka v samotném roce 1999 vytvořila 17,4 mld. Kč rezerv a opravných položek na ztrátu z úvěrů, přestože při simulaci druhé transakce s KoB ze začátku roku 2000 klesl objem ztrátových úvěrů v bilanci banky na pouhých 5 mld. Kč. Tyto operace spolu s navýšením základního jmění KB o 6,8 mld. Kč na přelomu let 1999 a 2000 měly zabránit hrozbě, že ztráta banky přesáhne polovinu vlastního jmění banky. Zástupci současné vlády si zřejmě možnou souvislost státní pomoci a současné vysoké rentability českých bank uvědomují, například pan premiér Špidla se nechal slyšel, že by největší banky měly více přispívat k nastartování růstu ekonomiky.

Chcete se dozvědět detailní informace o kterékoli z tuzemských bank? Navštivte tuto SPECIÁLNÍ SEKCI.

Česká spořitelna krátce nato spustila program Top Capital, tedy jakýsi fond rizikového kapitálu, který v nejbližších pěti letech vloží do malých a středních českých firem zhruba 1 mld. Kč. Erste Bank se ke zřízení tohoto fondu zavázala jako jedné z privatizačních podmínek.  

Státní pomoc měla podstatný vliv také na skutečnost, že Komerční banka i ostatní velké banky dnes výrazně překračují limit kapitálové přiměřenosti stanovený Českou národní bankou. Výše zmíněná kapitálová injekce ve výši 6,8 mld. Kč na přelomu let 1999 a 2000 spolu s dalšími faktory pomohla Komerční bance k dosažení kapitálové přiměřenosti 14,3 % při limitu ČNB na úrovni 8 %. Kromě přeoprávkování úvěrových portfolií jsou dnes české banky také překapitalizované. Je třeba dodat, že Komerční banka nebyla jedinou českou bankou, které stát pomohl. Česká spořitelna i ČSOB (ta zejména v souvislosti s IPB) obdržely ještě výraznější pomoc, než Komerční banka. Pro drobného klienta jde o dobrou zprávu, protože u velkých bank v nejbližších letech nehrozí problémy s likviditou, které byly příčinou uzavření poboček Union Banky.

Bez státní pomoci zůstala například Živnostenská banka, která změnila svého vlastníka v posledních měsících. Se vstupem italského Unicredita do Živnostenské banky je spojeno očekávání výrazných změn s ohledem na novou orientaci banky na drobné bankovnictví. Pokud Italové splní to, co se od nich očekává, můžeme se dočkat rozvíření relativně klidných vod českého bankovnictví. Současný přibližně tříprocentní tržní podíl Živnostenské banky na vkladech klientů bude chtít Unicredito během nejbližších let výrazně zvýšit. Není proto divu, že tato pružná banka tak rychle zareagovala na zahájení řízení o odnětí licence Union Banky a snaží se této bance přebrat klientelu. Další strategií by mohlo být snížení poplatků za správu a vedení účtu s cílem akvizice nových klientů. Je zarážející, co si největší banky v oblasti poplatků a provizí v posledním období na českého zákazníka dovolují.

Graf: autor, data Bloomberg

Na privatizaci českých bank vydělali nejvíce jejich akcionáři, s výjimkou státu. Tržní hodnota akcií velkých bank se díky privatizačním očekávání a post-privatizačnímu úspěšnému vývoji fundamentů znásobila, změna vlastníků přilákala hlavně zahraniční investory. Akcie českých bank byly v uplynulých letech jednou z nejlepších investic. Aby tomu tak bylo i nadále, musejí tyto banky přidat ve svém úsilí získat a udržet svou klientelu. Penetrace bankovních služeb v České republice je ve srovnání se západní Evropou stále na nízké úrovni, což vytváří potenciál dalšího růstu českého bankovního sektoru.

Jste spokojeni se současnou kvalitou služeb tuzemských bank? Myslíte si, že bude ještě dlouho trvat, než dosáhne kvality služeb západních bank? Těšíme se na vaše názory. 

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.