Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Banky o vás vědí všechno

aktualizováno 
V červnu loňského roku byl po dlouhých přípravách spuštěn projekt bankovního registru klientských informací. Jak dnes funguje? Co vše obsahuje? Víte, v jakém okamžiku se tam můžete objevit i vy? Které informace si o vás banky předávají a kolik je jich vlastně do projektu k dnešnímu dni zapojeno?

Bankovní registr je databází informací, které poskytují banky v něm zapojené o svých klientech. Umožňuje sdílení těchto informací – banka zadá dotaz na registr a během přibližně dvaceti vteřin zjistí, zda je klient v registru veden a jaké informace jsou o něm k dispozici. Banky mají povinnost předávat informace pozitivní i negativní – jde o jednu ze základních podmínek zapojení do registru.

 

Dotazů je vzneseno denně cca 2 – 2,5 tisíce a jeden stojí banku v průměru 50 Kč. K 31.3.2003 bylo v registru vedeno 1,7 mil. klientů a 2,2 mil. kontraktů  (od začátku roku jde o nárůst o 200 000 klientů a 350 000 smluv). Pro předávání údajů není podle zákona o bankách potřeba souhlas klienta. Jediným způsobem, jak se bránit sdílení údajů zapojených bank, je nežádat u nich o úvěr.

 

Kdo v registru úvěrů figuruje?

 

V registru jsou vedeni klienti, kteří již využívají některý z úvěrových produktů zapojených bank, nebo se k tomu teprve chystají – v záznamech je vedena i žádost o úvěr. Informace se v podstatě týkají současné úvěrové situace a platební morálky klienta – zda v současné době splácí nějaký úvěr, zda jej splácí řádně, popřípadě zda jej splácel nebo nesplácel řádně v minulosti. Neexistuje limit pro sledované úvěry, z tohoto pohledu není rozdíl mezi „malým“ a „velkým“ dluhem. Výslednou diferenciaci provádějí až banky ve svém hodnocení.  V registru se může objevit i ten, kdo má u banky běžný účet, pokud se dostane do nepovoleného debetu.

 

Jaké údaje jsou sledovány především?

 

Údaje v registru se dělí na splátkové operace, nesplátkové operace a kreditní karty. Splátkové operace jsou v podstatě všechny úvěry s dohodnutým splátkovým kalendářem. Jde především o spotřebitelské a hypotéční úvěry. Nesplátkovými operacemi jsou myšleny úvěry, které nemají konkrétní splátkový kalendář ani dobu splatnosti. Zde bude nejčastějším typem produktu kontokorentní úvěr

 

Splátkové operace

·          výše úvěru

·          doba splácení úvěru

·          výše měsíční splátky

·         údaj, zda klient řádně platí; v negativním případě je zaznamenáváno zpoždění, se kterým kdy klient splátku zaplatil, její výše a celková suma, která je již po splatnosti a nebyla dosud zaplacena

Nesplátkové operace

·          úvěrový rámec

·          čerpaná částka z úvěrového rámce

Kreditní karty

·          úvěrový rámec

·          údaj, kolik z rámce bylo čerpáno

·          údaj, zda byla karta použita v minulém měsíci

·          případně údaj, zda klient nepřekročil úvěrový rámec

·          u karty s danou měsíční splátkou navíc údaj, jaká je výše měsíční splátky, jestli byla splacena včas apod.

 

 

Informace o zákazníkovi jsou uchovávány 4 roky od ukončení smlouvy o úvěru – ovšem již ne detailně, pouze v základním tvaru: splatil/nesplatil. Záznamy nejsou do registru vkládány zpětně. Jsou vedeny až od okamžiku, kdy se dotyčná banka do registru zapojí.

 

Jaké jsou dosavadní reakce klientů?

 

Klienti mohou požádat o výpis z registru, samozřejmě pouze o své osobě. Dosud jich tak učinilo cca 700, z toho 90 (tj. téměř 13 procent!) si zažádalo o změnu údajů uvedených v registru. 80 procent chyb bylo způsobeno pozdní aktualizací dat. 60 až 70 procent z uvedených devadesáti stížností tvořily ty, jež spočívaly v samotném procesu sdílení údajů  – data jsou totiž bankami aktualizována jednou za měsíc. Pokud tedy splatíte měsíční splátku, neobjeví se tato informace v registru ihned.

 

10 až 20 procent z celkových zjištěných chybných údajů bylo způsobeno systémem komunikace mezi bankami a registrem – při přijímání dat od bank fungují v registru kontrolní algoritmy, které vyřazují logické a formální chyby. Nesprávná data jsou potom vrácena bankám a jejich poopravení trvá v průměru měsíc. Těchto dat je sice procentuelně čím dál méně, ale stále jejich počet dosahuje cca. 5 procent ze všech údajů. Bylo  dokonce zaznamenáno i 10 případů chybných záznamů z důvodu systémové chyby u banky - šlo o jednu banku a jeden typ operace.

 

Co můžete udělat, pokud si chcete být jisti správností údajů, které si o vás banky předávají? Můžete podat žádost o výpis z úvěrového registru u provozovatele (společnosti Czech Banking Credit Bureau - CBCB), nebo ji můžete poslat poštou. Novinkou je možnost požádat o výpis prostřednictvím e-mailu (na webových stránkách společnosti). Pomocí elektronického podpisu vás společnost identifikuje a výpis vám opět zašle poštou. Tímto způsobem můžete data zkontrolovat a případně si vynutit opravu chybných údajů. Údaje jsou od okamžiku, kdy klient zažádá o opravu, blokovány a po dobu opravy nejsou bankám přístupné.

 

Vyhotovení výpisu je jedenkrát ročně zdarma; poplatek za expresní vyhotovení výpisu stojí 100 Kč.  Kromě vyplněné žádosti budete pro získání výpisu potřebovat pouze občanský průkaz. Banka ručí za správnost předávaných údajů. Společnost CBCB, provozovatel registru, zodpovídá za správnost dalšího zpracování. Pro kontrolu provozní činnosti je zřízena kontrolní komise.

 

Jak již bylo řečeno, může klient do svých záznamů z registru nahlédnout kdykoliv a v případě chyb požádat o opravu. Je ovšem otázka, zda má možnost zjistit, proč byla jeho žádost o úvěr zamítnuta a o případné chybě se tak dozvědět. V případě pochyb a nesdílnosti bankovních úředníků tedy nezbývá než výpis z bankovního registru zkontrolovat preventivně.

 

Jaký je dopad informací z registru?

 

Zeptali jsme se za vás bank, do jaké míry registr využívají a jakým způsobem zjištěné informace ovlivňují podmínky, za kterých jsou klientům ochotny poskytnout úvěr.

 

Hledáte informace o spotřebitelských úvěrech? Navštivte naši speciální sekci.

ČSOB by k plnému využívání registru měla přistoupit v nejbližších dnech. Zatím informace z bankovního registru využívala pouze v pilotním provozu, a to zejména z důvodu technologických a z důvodu nutnosti zahrnutí výstupů z registru do úvěrového procesu. Komerční banka nám sdělila, že registr plně využívá teprve od března 2003. Česká spořitelna uvedla, že má s registrem pozitivní zkušenosti a využívá jej ve většině úvěrových případů.

 

HVB vznáší průměrně cca 1300 dotazů měsíčně a v současné době připravuje cenové zvýhodnění klientů s pozitivní úvěrovou historií. U GE Capital se počet dotazů na úvěrový registr zvýšil ze 6 tisíc zaznamenaných v prosinci 2002 na 10 tisíc zaznamenaných v dubnu 2003. Zaznamenán byl i případ, kdy klient na základě informace o tom, že jeho závazky u jiné banky jsou v prodlení, vyrovnal nejprve tyto závazky u jiné banky a poté byla jeho žádost schválena.

 

Obecně lze říct, že na základě údajů z registru může být žádost klienta o úvěr zamítnuta nebo naopak může být urychlen proces schvalování – v případě, že údaje o klientovi jsou pozitivní. Všechny banky uvedly, že informace získané z registru jsou jedním ze vstupů do scoringu. Výsledkem tohoto hodnocení je i stanovení rizikové marže jako odrazu rizika spojeného s poskytnutím úvěru určitému klientovi. Tato marže se pak samozřejmě promítá do výše úrokové sazby. Je-li klient veden v registru pozitivně, je samozřejmě riziko, že úvěr nesplatí, menší. Celkový efekt kladné úvěrové historie ale nelze konkrétně vyčíslit.

 

Budoucnost registru

 

V době zahájení bylo do projektu bankovního registru klientských informací zapojeno pět bank – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, GE Capital a HVB. Předpokládalo se, že dojde k rozšíření jejich řad, ovšem dosud se tak nestalo. Ředitel CBCB Tomáš Denemark to přisuzuje zejména načasování registru (projekt byl zahájen v době již schválených rozpočtů) a času, který připojení, testování, implementace a vývoj interní bankovní aplikace vyžaduje. Tím bylo způsobeno i poněkud pozdní začlenění informací z registru do úvěrového procesu banky u dvou zakládajících členů - ČSOB a Komerční banky.

 

V těchto dnech bude podepsána smlouva se Citibank, která zvolila opačný postup než zakládající banky – má již aplikaci pro spolupráci s registrem a pro interní využití informací z rejstříku téměř vytvořenou a splňuje tedy předpoklady pro brzké zapojení registru do hodnocení důvěryhodnosti zákazníků. Do konce roku plánuje přistoupení Raiffeisenbank, Českomoravská stavební spořitelna, Českomoravská hypotéční banka a Živnostenská banka. O vstup jeví zájem i eBanka a některé další bankovní domy. Je tedy zřejmé, že banky budou mít o dlužnících stále více informací.

 

Máte zkušenosti s bankovním registrem? Byli jste díky němu zvýhodněni, nebo naopak poškozeni? Jaký je váš názor na tuto instituci? Napište nám, těšíme se na názory.

 

 

reklama
 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Ilustrační snímek
Po rozvodu refinancovala hypotéku. Čekalo ji nepříjemné překvapení

Každý rozvod stojí spoustu peněz. A nejen za právníky. Pokud mají manželé hypotéku, která po vypořádání majetku přejde je na jednoho, čeká nového majitele...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.