Banky těží z pomalých převodů

  • 20
Rčení, že "čas jsou peníze", přetavují banky do snadných zisků plynoucích z toho, že peníze putují z jedné banky do druhé také několik dní. Část peněz na cestě stíhají bankéři před připsáním na účty alespoň na jeden den "ohřát" na mezibankovním trhu a shrábnout úrok. Ročně si tak mohou přijít na výnosech z posílaných peněz až na desítky milionů.

Platební styk probíhá přes zúčtovací centrum České národní banky a denně se v něm otočí přes 400 miliard korun, což odpovídá pětině ročního produktu České republiky.

Banky mohou mít denně vzhledem k došlým platbám na své účty v ČNB i o několik miliard více, než musí odeslat. Například z dvoumiliardového "přebytku" představuje výnos pro banku z jednodenní investice na mezibankovním trhu 200 tisíc korun.

Příští rok bankám období snadných zisků skončí. Podle zákona totiž musí zajistit, že když klient ráno pošle peníze, příjemce je bude mít druhý den na účtu. Prostor pro "ohřívání" peněz na trhu se tak prakticky vymaže. V současné době převody trvají většinou tři dny.

Pomalejších převodů peněz mezi tuzemskými bankami, než je ve vyspělé Evropě běžné, využívají finanční domy k vlastnímu obohacení. Obvyklá třídenní lhůta mezi tím, kdy klient peníze odešle a adresát přijme, stačí bankám na to, aby peníze cestou "otočily" na mezibankovním trhu jako jednodenní vklad a získaly odpovídající úrok.

Záleží na celé řadě skutečností, ale při dobré konstelaci to může pro některé banky znamenat ročně výnosy v řádu desítek milionů korun. Každá z bank má v clearingovém centru České národní banky účet, jehož prostřednictvím přijímá a odesílá platby. Pro banky je ideální, když jim přijde více peněz, než musí příslušný den odeslat. Dříve než peníze reálně přesunou na účty adresátů, mají obvykle den na to, aby přebytek "ohřály" na mezibankovním trhu.

Čím později převede banka došlé peníze ze svého účtu u centrální banky na konto klienta, tím má větší prostor pro zhodnocení. I kdyby klientovi přiznala úrok v tentýž den, kdy peníze dorazily na její účet, její výnos z jednodenní investice na mezibankovním trhu je asi sedmkrát vyšší než jednodenní výnos z běžných či žirových účtů. A rozdíl je ziskem banky.

Tučné zisky vyplývají z obrovských přesunů, které v zúčtovacím centru centrální banky probíhají. "V loňském roce představoval denní průměr zhruba 1,2 milionu transakcí v objemu přes 400 miliard korun," uvedl viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer.

Zisk z jedné miliardy uložené "přes noc" v jiné bance přitom aktuálně představuje pro finanční dům výnos 101 tisíc korun. Zástupci bank uvádějí, že mezibankovní převody trvají dva dny, ale kvůli účetním postupům může příjemce s penězi disponovat obvykle až třetí den. Výjimkou ovšem nejsou ani případy, kdy peníze putují čtyři dny.

Možnost bank manipulovat s penězi si zřejmě uvědomili i zákonodárci a v rámci novely zákona o platebním styku schválili, že od příštího roku musí peníze z jedné banky do druhé dorazit následující den. "Od příštího roku se prostor pro využívání peněz pochopitelně zúží," říká Jan Schiesser ze společnosti Atlantik finanční trhy. I když si myslí, že banky tím nadšeny nebudou, nebude to mít pro jejich výnosy žádný velký význam. "Může dojít spíše jen k nepatrným posunům," uvedl Schiesser.

I když banky tvrdí, že požadavkům zákona jsou schopny vyhovět i v současné době, nemůže klient při převodech trvajících tři nebo čtyři dny nic dělat a je to jeho problém. Od příštího roku však bude mít problém banka. Pokud by například peníze z Prahy dorazily na účet příjemce v Ostravě až po čtyřech dnech, musela by ho banka odškodnit. Úrok z prodlení bude 2,5 promile z převáděné částky. Pokud by se převádělo 100 tisíc korun, dostal by příjemce v Ostravě po dvoudenním zpoždění od banky 500 korun.