Rozdílné postoje rodin k penězům naznačil nedávný průzkum ČSOB. "Vztah k majetku a penězům je na malých městech mnohem zodpovědnější, než tomu je v městech velkých. Je to dáno i historickou zkušeností. Lidé na maloměstech si museli svůj majetek pracně vydobýt a vždy jej vnímali jako potvrzení svého společenského statusu," říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.
Potvrzují to i další čísla. Zatímco obyvatelé velkých měst souhlasí s tím, že by školáci měli dostávat kapesné bez přímé vazby na dobré známky či pomoc v domácnosti, lidé z menších měst jsou ochotni děti motivovat právě finanční odměnou i nad rámec kapesného.
Dnešní děti s penězi moc hospodařit neumí
Většina rodičů napříč republikou se však shoduje, že dnešní děti neumějí s penězi moc zacházet a na prvním stupni základní školy kapesné vůbec nepotřebují.
FaktaCo odhalil průzkum:
|
S tím však tak úplně nesouhlasí odborníci. Alespoň symbolické kapesné by podle nich měly děti dostávat od nástupu do školy, aby se naučily základům hospodaření a začaly vnímat hodnotu peněz.
"Se vstupem dítěte na druhý stupeň se však názor na kapesné mění. Ovšem zatímco ve velkých městech dává 35 procent rodičů nejčastěji kapesné do 100 korun, na malých městech tuto částku dává jen necelá pětina rodičů a většina dětí dostává kapesné nižší než stokorunu," poznamenává Ondřej Škorpil.
Městští středoškoláci to oproti svým maloměstským vrstevníkům mají ještě lepší. Polovina z nich má kapesné od 300 do 499 korun měsíčně, zatímco teenageři z malých měst dostávají obvykle o stovku méně.
Kapesné u některých vysokoškoláků až tři tisíce
U vysokoškoláků se však role najednou mění. Zatímco na malých městech dostává polovina vysokoškoláků od rodičů kapesné v rozmezí dva až tři tisíce korun, ve velkých městech nedostává třetina studentů vysoké školy od rodičů ani korunu.
"Má to však logické vysvětlení. Mladí lidé z měst mají vysoké školy a univerzity přímo v místě bydliště, takže jim odpadají náklady na koleje, které však studenti z maloměst musí hradit, nejčastěji právě z kapesného," vysvětlil Škorpil.
Co naopak obyvatele velkých i malých měst spojuje, je názor, že by děti měly přispívat na domácnost od vstupu do svého prvního zaměstnání. Na tom se shodnou všichni dotazovaní.
"Pokud by skutečně měly dávat svým rodičům příspěvek na chod domácnosti, pak by měly na malém městě přispívat adekvátní část odpovídající počtu členů v domácnosti a nákladům na ně. Naopak rodičům ve velkém městě by stačilo, kdyby jim potomek dával částku, která se bude odvíjet od výše jeho příjmu," uzavírá Škorpil.