Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bez získané praxe vám rekvalifikace často nepomůže

  • 13
Absolvovali jste rekvalifikaci, kterou vám dokonce uhradil úřad práce, ale nemáte praxi. Pak asi budete mít problém sehnat místo. Kurz se vyplatí, když si vyberete profesi, o kterou není zájem, třeba zdravotní sestry v nemocnici.

Dřív než vůbec zahájíte rekvalifikační kurz, je dobré mít předem dohodnutého zaměstnavatele nebo opravdu zvážit, zda máte někde možnost získat praxi. Za vše mluví zkušenost čtyřiatřicetileté Jitky S. z Prahy, která loni absolvovala tříměsíční rekvalifikační kurz na kadeřnici. Kadeřnictví, která v Praze nabízejí volná místa, je dost, takže by ji ani ve snu nenapadlo, jaké ji čekají problémy. Přestože jí úřad práce celou rekvalifikaci hradil, musela sama investovat. Kadeřnické nůžky, natáčky, fén, kartáče a další potřeby vyšly bezmála na šest tisíc korun. Ale proč ne, toto vybavení užije dál ve své profesi. O sedm měsíců později však Jitka S. zjistila, že se jako kadeřnice možná nikdy živit nebude.

Beznadějná situace

"Od ukončení kurzu jsem reagovala zhruba na 40 inzerátů, ale všechny moje pokusy sehnat práci skončily na tom, že nemám praxi. Pozvou si mě, abych jim na modelce ukázala, jak umím střihat, a pak mě odmítnou. Připomínky se ani netýkají toho, že bych špatně ostřihala, ale trochu déle mi práce trvá a ještě nemám zažité některé postupy," říká zklamaně Jitka S.

Může se hodit

Velký přehled volných pracovních míst s možností vkládat inzeráty na www.jobdnes.cz

Její slova potvrzuje i majitelka jednoho z kadeřnictví, kde se Jitka S. o práci ucházela. "Neuměla ani dát natáčky, fénování jí trvalo příliš dlouho. Není možné si myslet, že z vás během tří měsíců udělají kadeřnici. Z rekvalifikovaných kadeřnic, které se u mě kdy hlásily o práci, byla Jitka S. nejlepší, ale musela by tu pracovat občas sama, což v jejím případě nebylo možné," vysvětluje. Jitce S. nepomohl ani fakt, že je ze začátku ochotná pracovat za 50 procent mzdy a začínat jako asistentka, tedy třeba jen mýt vlasy.

"Mohla bych si otevřít vlastní praxi, ale k tomu musím mít garanta. Ten funguje na telefonu, takže případné začátečnické chyby mi nemůže vytýkat nebo mě upozornit, co v práci zlepšit. Navíc mi to vůči zákaznicím přijde nevhodné, mají právo na kvalitní služby," říká Jitka S. Snažila se domluvit třeba s domovy důchodců a jinými sociálními ústavy, kde byla ochotná střihat zadarmo, aby získala praxi. Marně.

Každá rada drahá

Nepomohou jí přitom ani školy vlastnící provozovny pro výuku žáků, kde vyučují učně s pedagogickým dohledem. "Sama škola těžko shání salony, kde by žáci mohli získat praxi. Nejsem si jistý, zda se jí vůbec podaří najít majitele nějakého kadeřnictví, který by jí získání praxe umožnil. Sami po škole umisťujeme cca 70 procent našich studentů díky kontaktům, které máme," říká zřizovatel Soukromého středního odborného kadeřnického učiliště v Praze František Kočka.

Řešením by mohly pro Jitku S. být širší sítě kadeřnických salonů, které školí své zaměstnance samy. "Nejdůležitější je vstupní test, při kterém zájemce přijde s modelkou a ukáže nám změnu dámského střihu. Jeho práci posoudí náš trenér," říká Kateřina Palatá, obchodní ředitelka sítě Hair City. "Hodnotíme především přístup, ten je pro nás nejdůležitější," zdůrazňuje s tím, že Jitka S. by mohla v jejich kadeřnictví uspět, pokud je ochotná se učit.

Situaci, do které se Jitka S. dostala, vysvětluje školitelka a kadeřnice salonu Toni & Guy Ariana Střelcová: "Dnes je téměř v každé ulici centra Prahy kadeřnický salon. Konkurence v oboru je obrovská. Začátky každého kadeřníka jsou těžké, natož když je vám přes třicet a máte jen rekvalifikaci."

Jediné východisko vidí v dalších kurzech. V Toni & Guy přijímají vyučené kadeřníky na pozice asistentů, kteří se po dvou letech, kdy zametají, myjí vlasy a později i fénují, mohou zařadit do školení, po kterém získají titul stylista a mohou již pracovat jako skuteční kadeřníci – i když stále jen začátečníci.

Ariana Střelcová však ze svých zkušeností soudí, že na zahájení takové kariéry je po třicítce pozdě. "Je otázka, jestli v tomto věku psychicky vydrží být poskokem."

Nečekejte zázraky

Pokud se Jitce S. nepodaří práci sehnat, bude nejspíš muset absolvovat jinou rekvalifikaci. V jiném oboru. A může se vše znovu opakovat, stále totiž budou na tom lépe ti, kdo studovali delší dobu než jen několik měsíců v rekvalifikačním kurzu.

Rekvalifikace se vám vyplatí, pokud si skutečně vyberete profesi, v níž se velmi těžko shánějí zaměstnanci. "Před výběrem rekvalifikace dobře prozkoumejte možnosti uplatnění v daném oboru. Jestli nemáte známého nebo příbuzného, který vás zaměstná, tak kontaktujte potenciální zaměstnavatele, jestli by vás přijali, pokud vybranou rekvalifikaci absolvujete," říká Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.

Podle něj je v některých oborech téměř nemožné najít uplatnění, když nemáte praxi. Patří mezi ně například právě kadeřnice, kosmetičky či maséři. Naopak mnohem jednodušší to mají absolventi rekvalifikací na zdravotní sestru. Ti najdou uplatnění hned.

,