Obyvatelstvo přispělo k ročnímu růstu bankovních úvěrů téměř 50% podílem, roční tempo růstu zadluženosti domácností dosahuje 30 % a svědčí o tom, že jsme půjčky a úvěry všeho druhu přijali jako součást svého běžného života. Stejně totiž podle průzkumu společnosti Factum Invenio uvažuje osm z deseti Čechů.
Každý druhý Čech je navíc přesvědčen, že získat půjčku v bance je dnes velmi snadné. Necelá pětina populace přitom svou budoucnost, s výhledem několika let, vidí optimisticky. Počítají totiž se zlepšením své finanční situace, zatímco přesný opak očekává celá čtvrtina.
Jak vypadá typický český dlužník
Asi nikoho moc nepřekvapí, že největší ochotu půjčit si peníze projevuje nejmladší věková kategorie do 29 let, a to konkrétně celých 57 %. O deset procent méně Čechů (47 %) do 44 let si od finanční instituce také ještě rádo a bez okolků půjčí. Naopak zadlužit se za žádných okolností nehodlá 82 % lidí starších šedesáti let. Ti se raději smíří s určitými omezeními v budoucnu.
Typického českého dlužníka je však třeba charakterizovat i z pohledu jeho příjmů. Pokud tedy hrubý příjem domácnosti přesáhne hranici 25 tisíc korun, poměrně dramaticky stoupá i ochota se zadlužit. Zatímco o úvěru uvažuje pouze 17 % populace s příjmem domácnosti do 15 tisíc, pak nad hranicí 25 tisíc už je to 45 %, resp. 53 % pokud příjmy rodiny překročí 35 tisíc korun měsíčně.
|
Ještě před tím, než zajdete do banky či vytočíte telefonní číslo vašeho budoucího věřitele, sami si nejdříve zkuste propočítat, zda vaše současné příjmy s dostatečnou rezervou pokryjí nutné výdaje (zahrňte přitom do kalkulace i budoucí splátky). Dobře važte také na co, kde a na jak dlouho se zaúvěrujete. Prověřte raději více variant, jak případný okamžitý nedostatek financí řešit. |
Jakých úvěrů a půjček nejčastěji využíváme
Více než polovina Čechů uvádí, že využívají, resp. mají podepsanou smlouvu k některému z úvěrových produktů. Nejčastěji se v odpovědích vyskytoval kontokorentní úvěr, následován byl bankovním spotřebitelským úvěrem a bankovní kreditní kartou. O něco méně pak lidé přiznávali hypoteční úvěr, úvěr od splátkové společnosti a hotovostní půjčku od příbuzných či známých.
Kontokorent je jako bankovní úvěr podle zmíněného průzkumu nejoblíbenější mezi středoškolsky vzdělanými lidmi ve věku 45–59 let. Hrubý příjem jejich rodiny přitom dosahuje 25–35 tisíc korun a bydlí v obcích s 20–100 tisíci obyvateli.
Příslušníci věkové skupiny 30–44 let s vysokoškolským vzděláním sahají mezi úvěrovými produkty nejčastěji po bankovním spotřebitelském úvěru. Tomu odpovídá kromě bydliště (větší obce s počtem obyvatel od 20 do 100 tisíc) i hrubý příjem jejich domácností. Ten obvykle v měsíci přesahuje 35 tisíc korun.
Držitelé kreditních karet a lidé s hypotékou mají podobné charakteristiky
Hypoteční úvěr a kreditní karta jdou jakoby ruku v ruce. Držitelé kreditek a hypoteční dlužníci totiž vykazují velmi podobné charakteristiky. Věk do 29 let je typický pro klienty využívající obě služby. Majiteli kreditních karet jsou stejně často ještě navíc i osoby ve věku 45–59 let.
Shoda panuje i co do jejich vzdělanosti. Většinou se totiž jedná o vysokoškolsky vzdělané lidi především z vyšších příjmových skupin. Hrubý příjem domácností těchto dlužníků přesahuje většinou částku 35 tisíc korun. Častěji než ostatní klienti, klienti s hypotékou či kreditkou bydlí spíše ve větších obcích, a to s 20–100 tisíci obyvateli.
VELKÝ TEST RYCHLÝCH PENĚZPro úvěr do banky jdou raději muži
Ženy a lidé s hrubým příjmem domácnosti v rozmezí 25–35 tisíc korun si v případě potřeby raději zajdou pro půjčku k příbuzným či známým, než by oslovili svého bankovního poradce. Důvodů se nabízí více – obvykle žádné úroky navíc, doba vrácení peněz závisí na vzájemné dohodě a v případě, že nemáte na splácení, zpravidla nehrozí ani finanční sankce. Vše je založeno na vzájemné důvěře, která ovšem může, v případě rodinných neshod (např. chybí písemné smlouvy o půjčce), život dlužníkovi znepříjemnit možná více než exekutor.
