Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bojíme se, že po škrtech neuživíme rodiny, říkají státní zaměstnanci

aktualizováno 
Státní zaměstnanci žijí v nejistotě. Vědí, že se má jejich plat snížit o deset procent, ale jak to bude v praxi, zatím nevědí. Není jasné, jestli se procenta strhnou ze základních tarifů, nebo z celých objemů mezd. Lidé se bojí, že přijdou o desetitisíce a neuživí rodiny.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Každý, kdo dostává peníze od státu, tedy úředníci, učitelé, policisté, hasiči či lékaři a sestry, je zařazen do jedné ze 16 platových tříd podle jedné ze tří tarifních tabulek. Jedna je pro technicko-hospodářské pracovníky, dělníky, sociální pracovníky a pedagogy, druhá pro úředníky, třetí pro ty, kdo pracují ve zdravotnictví.

5-10 procent

pracovníků ve státní správě by mělo v nejbližších dnech přijít o práci.

Jakou třídu kdo dostane, závisí na zařazení jeho pozice podle katalogu prací daného úřadu. A na dosaženém vzdělání. Takže i když se například středoškoláci díky svému vzdělání vejdou do rozmezí čtyř platových tříd, to, ve které nakonec skončí, záleží přesně na pracovní náplni. Každá pozice se ještě dělí do platových stupňů podle délky praxe.

Například nástupní plat lékaře, kterému se podaří získat celý úvazek, je 17 340 korun hrubého v 11. třídě a prvním platovém stupni. Po pěti či šesti letech, když složí atestaci, poskočí do 13. třídy a do 4. stupně a bude mít nárok na plat 22 770 korun.

U ostatních profesí je to podobné, jen postup do vyšší třídy je podmíněn zvýšením vzdělání nebo přechodem na náročnější práci. I jim automaticky roste plat s délkou praxe (viz tabulka). Takže průnik platové třídy a platového stupně tvoří základní mzdu, na kterou má každý nárok, méně dostat nemůže.

Nejsou to však jediné peníze, které státní zaměstnanci mají. K základnímu platu dostávají ještě osobní ohodnocení, které může být zase přesně podle předem daných pravidel až jedno-, ale i dvojnásobek tarifního platu. To je teorie.

V praxi je to většinou desetina, někde i dvacet procent. Jeho výši určuje vedoucí a zaměstnanec ho dostane až po zkušební době podle toho, jak pracuje. Výše osobního ohodnocení se může měnit třeba každý měsíc, prakticky však zůstává i několik let stejná. "Naposledy mi zvedli osobní ohodnocení na pět tisíc před čtyřmi lety," svěřila se 37letá úřednice.

Hrubé platy státních úředníků

Příplatky a odměny

V profesích, kde pracují přesčas, o víkendech, nocích, svátcích či ve ztíženém prostředí (s chemickými látkami, v nadměrném hluku či prachu, například rentgenolog či policista), mají zaměstnanci nárok na příplatky. Za práci v noci je to 20 procent průměrného hodinového výdělku, za ztížené pracovní prostředí se výše příplatku pohybuje od 400 do 1 400 korun.

Vedoucí dostávají zase příplatky za vedení v rozmezí pět až 60 procent z tarifu, v praxi to bývají jednotky tisíc korun měsíčně. Pak ještě mohou přijít na řadu odměny. Ty dostanou pracovníci za mimořádný výkon či práci navíc. Vyplácejí se zpravidla čtvrtletně nebo ke konci roku. Od počátku krize jsou však spíš výjimkou.

Čeho se lidé nejvíce bojí

Původní návrh ministra Drábka byl, že zruší v tarifní tabulce platové stupně, nebude zohledňovat délku praxe. Tím pádem dá vedoucím větší volnost v individuálním odměňování a přitom ušetří. A lidé začali mít strach, že přijdou o víc než jen 10 procent. Kdyby například 40letá zdravotní sestra spadla z lety vyslouženého stupně do základu, přišla by o pět tisíc. Nevěří totiž, že budou peníze na vyšší osobní ohodnocení.

Zatím se "jen" propouští

Co mají přesně dělat, nevědí podle informací úředníků ze státní správy ani jejich šéfové. Podřízení se mnohdy dozvídají informace o tom, co se chystá, jen z médií.

Situaci začínají někde řešit plošným propouštěním. "Vláda slíbila uspořit 10 procent mzdových nákladů, což u nás probíhá stylem propustíme 20 procent lidí a zbylým sebereme 20 procent peněz," posteskla si Marie Pecková, která pracuje na ministerstvu.

"Teorie je taková, že těm, kteří zůstanou, by se platy až tolik snížit nemusely, protože by mohli dostat víc na osobním ohodnocení. Ale jaká bude praxe, to je ve hvězdách," přidává se další úřednice.

fakta

Platová tabulka je rozdělena na 16 platových tříd (vodorovně). Plat podle jednotlivých tříd lidé dostanou, pokud dosáhli vzdělání, které je potřeba k vykonávání dané pozice a podle své konkrétní náplně práce. Svislý sloupec rozdělený na 12 platových stupňů udává částky, na které je podle zákona nárok po odsloužených letech. K této nárokové částce dostávají ještě nenárokový osobní příplatek. Ten se pohybuje od pár stovek do několika tisíc korun měsíčně.



Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Štědré státní benefity nečerpá naplno zatím moc lidí, ztrácejí tisíce

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podporuje stát různými výhodami. Které to jsou a jak vydělat co nejvíce, vysvětluje Lukáš...  celý článek

Ilustrační snímek
Kolik mají české domácnosti peněz a kam je investují?

Bohatneme, nebo jsme na tom hůře než v minulosti? A kupujeme raději nemovitosti, nebo akcie? Finanční a majetkovou situaci českých domácností v loňském roce...  celý článek

Ilustrační snímek
Co si ohlídat, aby se vyšší mzda na brigádě neproměnila v nižší výdělek

Během léta si na brigádách přivydělává až 90 procent studentů. Díky ekonomickému růstu a nedostatku zaměstnanců je letošní nabídka sezonních prací výrazně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.