Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bojíte se čerpat hypotéku?

aktualizováno 
Úvěrový vztah je velice dlouhodobý závazek. Úvěry jako je hypotéka můžeme splácet třeba dvacet let i déle a po celou tuto dobu musíme mít na splátky dostatek prostředků. Jak se chránit před takovými riziky, jako je nenadálá ztráta zaměstnání nebo trvalá invalidita?

Stát poskytuje svým občanům určité sociální jistoty v případě, že přijdou o příjem. Např. v době nemoci jim poskytuje sociální dávky, které stačí na živobytí.

Jenže v případě splácení úvěru, kdy splátka často činí i přes 10 000 Kč měsíčně, jsou tyto dávky nedostatečné. Výše dávky nestačí ani na pokrytí splátek, natož aby něco zbylo na živobytí.

Příjmy se dají ztratit z různých důvodů. Např.:

• ztráta zaměstnání,
• úmrtí živitele rodiny,
• trvalá invalidita nebo
• dlouhodobá nemoc.

Pokrýt výpadek příjmů je v principu možné dvěma způsoby:

1. komerčním pojištěním nebo
2. dostatečnou rezervou ve vlastním majetku.

Ztráta zaměstnání

Je novomanželská půjčka za 2 % ideální?
Více ZDE.

Ztráta zaměstnání se většinou nedá pojistit nebo toto pojištění není na trhu běžné. Proto potřebujeme mít dostatečně velkou finanční rezervu po dobu, po kterou budeme hledat práci. Zároveň potřebujeme mít jistotu nebo alespoň velkou naději, že rychle získáme práci, která bude přibližně stejně ohodnocena.

Většímu riziku jsme vystaveni v situaci, kdy bychom velice těžko hledali stejně dobře placenou práci. Proto je lepší na počátku při žádosti o hypoteční úvěr mít nějakou rezervu v příjmech a neplánovat hypotéku s „napnutým“ rodinným rozpočtem. Výše splátky, která odebere skoro všechen volný příjem, je velice riziková.

Velikost rezervy pro překlenutí doby hledání práce záleží na délce období, po které budeme pravděpodobně práci hledat. Většinou se doporučuje ponechat si rezervu ve výši alespoň 3 měsíčních příjmů.

Není jednoduché ponechávat si rezervy v případě, že si potřebujeme půjčovat peníze na vlastní bydlení. Většinou se používají všechny vlastní peníze a zbytek se půjčuje. Potom se dostáváme do situace, kdy nejsme schopni čelit některým rizikům. Bezpečnější je nepoužít všechny peníze, část si jich ponechat a půjčit si raději více. Vždyť cena půjčených peněz není až tak vysoká.

Úmrtí a invalidita živitele

Vždy záleží na složení rodiny a na jejích příjmech a výdajích. Proto se bude doporučení pro každou situaci lišit. V každém případě trvalá ztráta příjmů znamená obrovskou újmu, která se nedá pokrýt žádnou rezervou. Proto je potřeba ji zajistit komerčním pojištěním. Nejčastěji se doporučuje volit pojistnou částku, která je minimálně stejně vysoká jako úvěr. V případě smrti živitele by pojišťovna uhradila celou výši hypotečního úvěru a pozůstalí by byli bez závazků.

Dále je možné zamyslet se nad vyššími pojistnými částkami, které rodina použije na další výdaje, pokud ztratí hlavního živitele. Tato otázka však souvisí s finančním poradenstvím obecně, nikoli přímo s úvěrováním.¨

Aktuální ceny bytů a nájemného v ČR vám přináší exkluzivní projekt serveru iDNES a společnosti IRI. Více na CENYBYTU.IDNES.CZ

Nejlevnější a naprosto dostatečnou pojistnou ochranu poskytuje rizikové životní pojištění s klesající pojistnou částkou. Pojistná částka klesá stejně, jako klesá výše úvěru. V případě smrti pojišťovna zaplatí přesně tolik, kolik činí nesplacená část úvěru. Toto pojištění je nejlevnější, protože nevytváří žádnou kapitálovou rezervu, a navíc s postupem času klesá pojistná ochrana.

Dlouhodobá nemoc

Dlouhodobá nemoc se dá krýt jak vlastními zdroji, tak pojištěním. Při sjednávání pojištění se dá volit tzv. karenční doba. Po tuto dobu pojišťovna nevyplácí dávky. Až tehdy, když doba nemoci překročí tuto karenční dobu, začíná pojišťovna plnit. Čím delší je tato doba, tím je pojištění levnější. U krátké karenční doby pojišťovna platí při „každé chřipce“, kdežto při dlouhé karenční době platí právě v případě, kdy je to potřeba.

Z těchto důvodů se doporučuje volit karenční dobu co možná nejdelší, např. 1 měsíc. První měsíc nemoci lehce překleneme, pokud si ponecháme rezervu ve výši alespoň 1 měsíčního příjmu.

Také je možné nepojišťovat dlouhodobou nemoc, ale potom bychom museli mít vyšší rezervu, kterou bychom mohli použít. Maximální doba nemoci je 1 rok, potom nastupuje invalidní důchod. Rezerva by musela pokrýt právě tento roční výpadek příjmů. (Resp. rozdíl mezi příjmy a nemocenskou.)

Bojíte se čerpat hypotéku kvůli obavám ze ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci? Pokud ji již čerpáte, jaké pojištění jste si sjednali?

Ukázky z knihy
Petra Syrového: Financování vlastního bydlení

1. díl: Je výhodnější nájemní, či vlastní bydlení?

2. díl: Jednorázový vklad, nebo pravidelné spoření?

3. díl: Vyplatí se překlenovací úvěr?

4. díl: Víte, kolik můžete ušetřit na hypotéce?

5. díl: Úroky z hypotéky sníží daně

6. díl: Spočítat si skutečnou cenu hypotéky není jednoduché

7. díl: Která hypotéka je nejlevnější?

8. díl: Splátka hypotéky se může časem zvýšit

9. díl: Jaká doba splatnosti úvěru je nejvýhodnější?

10. díl: Hypotéky- jakou volit dobu fixace


Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Povinné ručení - otázky a odpovědi


 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spadl mi květináč na sousedovo auto. Zaplatí to pojišťovna?

Jste zásadně proti pojistkám? Jasně, spoustu událostí, byť nešťastných, zvládne člověk vlastními silami či s pomocí rodiny. Pojištění odpovědnosti by však měl...  celý článek

Ilustrační snímek
Rádce: Pojistěte si auto jen na dovolenou. Jak na to a za kolik

Přijde vám havarijní pojištění zbytečně drahé? Možná je. Ale chystáte-li se na cestu do zahraničí, může se hodit. Navíc vůz si můžete pojistit třeba jen na pár...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.