Veřejné nemocenské pojištění
Veřejné nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, přičemž jim poskytuje vedle nemocenského pouze peněžitou pomoc v mateřství. (pozn. U zaměstnanců se poskytuje navíc podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.)
Pojistné na toto nemocenské pojištění se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu ve výši 4,4 %. Tento vyměřovací základ se zjišťuje obdobným způsobem jako u zaměstnanců s tím rozdílem, že rozhodným obdobím je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla pracovní neschopnost (karanténa), či v němž žena nastupuje "mateřskou dovolenou". Započitatelným příjmem se rozumí úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro stanovení záloh na důchodové pojištění.
Veřejný systém je průběžně financovaný, což přináší OSVČ jak své výhody, tak i nevýhody. Výhodou veřejného nemocenského pojištění je možnost výplaty dávky ihned po začátku pojištění, a to od již 1. dne pracovní neschopnosti s tím, že na rozdíl od komerčního pojištění prakticky neexistují žádné výluky, při kterých by stát dávky neposkytoval. Další výhodou je skutečnost, že „uzavřít“ veřejné nemocenské pojištění může téměř kdokoliv, neboť stát nepřihlíží ke zdravotnímu stavu pojištěnce, a že následná kontrola zdravotní neschopnosti není zdaleka tak přísná jako u komerčních pojišťoven.
Tento solidární systém a jednotná sazba pro všechny (4,4 %) však na druhou stranu přináší velké redukce vyplácených dávek. Obecně platí, že čím více OSVČ vydělá, tím větší je jeho ztráta v případě onemocnění. Vyplacené odškodné při pracovní neschopnosti činí v prvním měsíci maximálně 12 020 korun, což odpovídá v současné době hrubému příjmu na úrovni 22 205 tisíc korun. Zaplacené pojistné téměř vždy převyšuje vyplacené dávky, obzvláště v situaci, kdy většina OSVČ odvádí na důchodové pojištění minimální zálohy.
Soukromé pojištění
Vzhledem k tomu, že největší četnost vykazují krátkodobé pracovní neschopnosti, nejefektivnější metodou zajištění příjmu je ve většině situací tvorba soukromé rezervy pro tento případ. Naspořená rezerva však nemusí být dostatečná v extrémních případech, a to při dlouhodobé pracovní neschopnosti v řádech několika měsíců a při existenci vysokých fixních nákladů podnikatele. Podnikatelé musí hradit nejrůznější výdaje (mzdy zaměstnancům, splátky nájemného, elektřiny atd.) a nemoc či úraz pro ně může znamenat značné finanční ztráty. Pro tyto případy je logickým řešením nemocenské pojištění u soukromých pojišťoven.
Pokud podnikatel uzavře toto pojištění, neznamená to, že mu pojišťovna bude přispívat hned od prvního dne pracovní neschopnosti. Ve smlouvě je třeba určit takzvanou karenční dobu - tedy lhůtu, po které má pojištěný nárok na peníze. Čím je tato doba kratší (minimálně trvá obvykle osm dní), tím více platí na pojistném.
Některé pojišťovny dávají podnikatelům možnost pojistit v rámci pojištění pro případ ušlého výdělku určité procento příjmů z podnikání (například 25 %). Jiné pojišťovny zase poskytují podnikatelům možnost stanovení výše denní dávky na úrovni 90 % nezbytných provozních měsíčních nákladů. Pojišťovny rovněž nabízejí pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti po dobu splácení leasingových splátek nebo pojištění zbytkového leasingového dluhu, jejichž smyslem je převzetí uhrazení leasingových splátek pojišťovnou za podnikatele, který je v pracovní neschopnosti nebo se stal plně invalidním. Mezi specialisty na tato pojištění patří například Česká pojišťovna Zdraví nebo Generali pojišťovna.
|
Měsíční výlohy podnikatele |
Maximální měsíční náhrada pojišťovny po sjednání pojištění |
Měsíční výše pojistného* |
|
10 000 Kč |
9 300 Kč |
400 Kč |
|
20 000 Kč |
17 670 Kč |
760 Kč |
|
30 000 Kč |
26 970 Kč |
464 Kč |
* výše pojistného u pojištění s výplatou plnění od 15. dne pracovní neschopnosti pro OSVČ (muže) ve věku 30 let
Vedle těchto typů pojištění mají podnikatelé možnost uzavřít produkty pojištění přerušení provozu, které kryjí zejména riziko přerušení v důsledku živelních událostí či jiné věcné škody.
 |
Jakou kartu k firemnímu účtu? |
