Potřebujete si přivydělat? Samozřejmě záleží na tom, jak náročné na čas vaše studium je a jestli škola trvá na docházce. Pro začátek zkuste raději jen nějakou jednorázovou brigádu. Obraťte se na některou z agentur práce, sledujte inzeráty, nástěnku ve škole nebo se poptejte u spolužáků. Sice se možná budete muset smířit s trochu podřadnou a hůře placenou prací, ale než se v nové škole zaběhnete, je lepší se víc soustředit na studium.
Snadno a rychle seženete práci přes agenturu. Pokud ráno zjistíte, že vám zrušili přednášky, při troše štěstí vám seženou práci třeba hned na odpoledne. Navíc některé firmy spolupracují výhradně s agenturami, brigádníky „přímo“ vůbec neberou.
Zkuste oslovit firmu z oboru
Studenti vyšších ročníků mohou zvážit, jestli si namísto brigády nenajít trvalejší přivýdělek. Ať už formou pravidelné spolupráce s nějakým zaměstnavatelem nebo pracovního poměru. Dnes už není žádná výjimka, že spousta studentů při škole pracuje, nebo dokonce podniká. Vyhlášeni jsou tím hlavně studenti ekonomických a IT oborů.
Zkuste se poptat i ve škole, fakulty velmi často s nějakou firmou z oboru spolupracují. „Naši posluchači se nejčastěji uplatní na pozici asistentů, účetních nebo IT pracovníků,“ říká Martin Lukeš z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kolik peněz si vyděláte?
Nejlépe placené jsou brigády v Praze. Hodinové mzdy jsou v hlavním městě o 10 až 30 procent vyšší než jinde. Například telefonní operátor si v Praze za hodinu vydělá minimálně 70 korun, zatímco v Ústí nad Labem je to jen padesátikoruna. Obecně lze říci, že čím menší město, tím nižší mzda. Když poptávka převyšuje nabídku práce, nemůžete si moc vyskakovat.
Pokud se rozhodnete pro trvalé zaměstnání, je ohodnocení věcí vzájemné dohody. Obvyklou mzdu zjistíte například ve statistikách výdělků, které na svém webu zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí. V liště vlevo zvolte Zaměstnanost, Statistiky, Statistika výdělků a vyberte region, ve kterém sháníte práci.
Uzavřete písemnou smlouvu
Zaměstnavatel s vámi pravděpodobně uzavře buď dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti.
Výhodou dohody o provedení práce je, že z výdělku nemusíte platit zdravotní ani sociální pojištění, jen daň. Nevýhodou, že pro jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat víc než 150 hodin ročně, což je při osmihodinové pracovní době necelých 19 dní. Ačkoli tento typ smlouvy může být uzavřen i ústně, trvejte na písemné podobě. Ochráníte se pro případ, že by zaměstnavatel smluvené podmínky nedodržel.
Když si seženete brigádu přes agenturu práce, uzavře s vámi druhý typ dohody – dohodu o pracovní činnosti. Při ní zase nesmí být pracovní doba delší než 20 hodin týdně. Nevýhodou je, že z peněz, které vyděláte, zaplatíte daň, ale i zdravotní a sociální pojištění. Na druhou stranu máte nárok na nemocenskou a práce se vám započte do doby, která je nutná pro přiznání podpory v nezaměstnanosti.
Jako student máte daňové úlevy
Studenti mají i daňové výhody. Mohou jako každý uplatňovat slevu na poplatníka ve výši 600 korun měsíčně, a pokud doloží potvrzení o studiu, pak ještě dalších 200 korun. To platí i pro případ, kdy pracují ve standardním pracovním poměru.
Od roku 2008 se díky daňové reformě tyto odpočty měsíčně zvýší na 2070 korun za poplatníka a 335 korun za studenta.
