Budoucnost penzijních fondů v Čechách

  • 21
V posledních deseti letech se u nás v průměru každé 3 až 4 roky prodlužuje střední délka života o 1 rok. To společně s výraznými propady úrokových měr způsobuje výrazný odklon skutečných hodnot od těch, se kterými finanční instituce při výpočtech kalkulovaly. Jak jsou penzijní fondy rezistentní vůči těmto změnám?

Důchodové produkty jsou v mnoha ohledech během na dlouhou trať. Pojišťovna-penzijní fond během placení pojistného musí vytvořit dostatečné rezervy k pokrytí budoucích výplat plnění. Tyto závazky jsou oceněny za předpokládané úrokové míry, na základě odhadů úmrtností pojištěných a na základě pravidel, podle kterých se dávka za desítky let vypočte. Do problémů se tak mohou dostat všechny instituce, které špatně odhadly závazky z dávkově definovaných produktů. Kromě pojišťoven nabízejících klasická důchodová pojištění, u kterých je garantována výše doživotního důchodu, to tak mohou být i penzijní fondy, které u nás provozují penzijní připojištění se státním příspěvkem, u kterých nejsou garantovány velikosti penze ale pravidla pro jejich výpočet.

V Evropě téma číslo jedna

SPOČÍTEJTE SI:

 Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem?

Na nedostatečnost rezerv důchodových produktů poukázal skandál kolem britské pojišťovny Equitable Life, která zkrachovala právě díky vysokým garancím u důchodových produktů. Pokles úrokových měr, ztráty na kapitálovém trhu a prodlužování délky života nyní ohrožují také desítky německých pojišťoven. Z garantovaných důchodových produktů se tak bez včasného řešení stávají časované bomby.

Pojišťovny začaly situaci intenzivně řešit až v posledním roce. V prosinci 2002 vydal britský demografický úřad Continuous Mortality Investigation Bureau (CMIB) další zprávu o prodlužování zbývající doby života zvláště u mužů, což okamžitě vedlo některé britské pojišťovny k posílení rezerv důchodových produktů. Ve Švýcarsku naopak Winterthur oznámil, že snižuje sazby garantované doživotní penze o téměř 20 procent. Muž ve věku 65 let nyní zakoupí za 100 000 švýcarských franků zaručenou doživotní roční penzi ve výši 5 835 místo donedávna platných 7 200 franků.

Dávkově vs. příspěvkově definované důchodové produkty

Důchodové produkty lze rozčlenit na dvě skupiny, a to na dávkově definované a na příspěvkově definované. Kritérium je to, zda je alespoň zčásti smluvně zaručena výše pojistných plnění z těchto produktů či nikoliv. U dávkově definovaného plánu je výše penze zaručena (klasická důchodová pojištění nabízená životními pojišťovnami) a od toho je odvislá výše pojistného. V příspěvkově definovaném plánu není výše důchodu či jiného plnění zaručena a není dokonce ani konkrétně definována. V pojistné smlouvě je tak pouze stanovena výše pojistného, která však není funkcí sjednaného důchodu. Příspěvkově definované pojištění má tak charakter investičního životního pojištění.

U nás prozatím klid

Přestože se dnes v ČR  prodlužuje střední délka přibližně 3krát rychleji než v Evropě, problémy s garancemi důchodových produktů prozatím nevyhřezly. A to díky tomu, že finanční instituce jsou prozatím ve fázi přijímaní prostředků. Tato převaha příjmu peněz nad výdejem však nebude trvat donekonečna.

Penzijní fondy čekají možné problémy

U penzijních fondů v ČR nebývá garantována velikost penze ale pravidla pro její výpočet. (Penzijní připojištění je tak z tohoto hlediska dávkově i příspěvkově definovaný penzijní plán). Zákon o penzijním připojištění požaduje, aby penze byla vypočtena podle aktuálních úmrtnostních tabulek ČSÚ. Ta však ale neodpovídá úmrtnosti účastníků připojištění. Vymírání populace je velmi odvislé od sociálního postavení, životní úrovně a zdravotního stavu jejich členů. Úmrtnost penzijně připojištěných, kteří mají vyšší životní úroveň, je tak nižší než průměrná úmrtnost celé populace. Zároveň díky tzv. antiselekci rizik si vybere penzi ten, kdo předpokládá, že se v průměru dožije déle. Na těchto podkladech se odhaduje, že na dávky příjemce penze bude zapotřebí okolo 30 procent prostředků více než se předpokládá dle úmrtnostních tabulek. Ještě komplikovanější situace může být u některých starších penzijních plánů, kde k nižší úmrtnosti  přistupuje zároveň vysoká garance zhodnocovaných prostředků v době výplaty penze.

Penzijní fondy používají 3 způsoby výpočtu doživotní penze, které jsou různě odolné vůči nedostatečnosti rezerv při výběru penze (více se dočtete ZDE). Velmi opatrným je způsob výpočtu, který využívá CSLaP PF. Penze je zde vypočtena z předpokladu, že se účastník dožije stanoveného věku. Pro 60-letého muže to je 85 let, což je mnohem více než dle úmrtnostních tabulek. Proto ale za jinak stejných podmínek fond garantuje mnohem nižší penzi než konkurence. Zároveň každý rok vyhlašuje CSLaP PF novou úrokovou míru, kterou se bude minimálně zhodnocovat důchodová rezerva. Tím je stabilita fondu dostatečně chráněna proti případným výkyvům na kapitálových trzích.

Když je stará lepší než nová. Víte, jak získat na jedny peníze příspěvek dvakrát. Čtěte ZDE.

Nejvíce penzijních fondů používá při výpočtu penze přístupu pomocí komutačních čísel, kde doživotní důchod je vypočten na základě předpokládaných závazků kalkulovaných dle aktuálních úmrtnostních tabulek ČSÚ, které jsou oceněny za vyhlášené technické úrokové míry. Ta se každý rok vyhlašuje pro nové výběry penze a je pak pro tyto dávky platná až do konce výplaty. Případná nedostatečnost rezerv tak lze řešit vyhlášením nízké technické úrokové míry. Společně s tvorbou mimořádné rezervy je i tento způsob výpočtu poměrně zodpovědný. Obdobně by mohlo dojít ke zmírnění dopadů velkého výběru penzí u přístupu dle střední délky života, který využívá ABN Amro PF, jenž je na nedostatečnost rezerv nejcitlivější.

Máme se čeho obávat?

Jakmile by došlo k velkému nárůstu žádostí o penzi namísto jednorázového vyrovnání, je naprosto zřejmé, že by se penzijní fondy za současných podmínek dostaly do vážných problémů. Nedostatečnost rezerv na výplatu penzí by se pak dotkla všech účastníků ve fondu. V lepším případě by musely nižší úmrtnost příjemců penzí fondy dotovat z investovaných rezerv, což by výrazně snížilo připisované podíly na zisku, v horším případě by penzi dostali pouze někteří z nich. Zásadní problémem je účastníkova možnost převodu prostředků k jinému fondu. V době, kdy účastník může změnit fond teoreticky až 4-krát ročně, by mohlo docházet k převodu naspořených peněz do fondů s pro klienta výhodnými penzijními schématy. Tento „zájem“ o tyto fondy by pak způsobil jejich úpadek.

Jedním z řešení, jak předcházet případným problémům, by mohl být test postačitelnosti rezerv podobný testu u životních pojišťoven, který by mohl odhalit případné negativní signály. (Životní pojišťovny pravidelně vykazují stav rezerv na základě jednotné metodiky.) Penzijní fondy ale u nás dle stávající legislativy nejsou životními pojišťovnami. Nemají tak odpovědného pojistného matematika, proto případné snahy a výpočtová doporučení nelze bez změny stávající právní úpravy komu směřovat. Jistě účinné řešení by bylo schválení novely, která by fondům retroaktivně umožňovala změnit stávající penzijní plány za nové. Dále se spekuluje, že by mohl být případný nedostatek finančních prostředků hrazen z rezervního fondu, který povinně musí penzijní fond vytvářet. 

Pozor na nálety pojišťováků. Garance vás přijde draho.
Více ZDE.

Problémy, které mohou vzniknout, budou zásadní. Případné hrozby si uvědomují už i některé penzijní fondy, které přes prodejní síť tlačí na účastníky, aby přestupovali na nové penzijní plány, kde je nižší riziko především vysokého garantovaného zhodnocení. Můžeme se setkat s argumentací, že v době, kdy 95 procent dávek z penzijního připojištění je ve formě jednorázového vyrovnání, není problém postačitelnosti rezerv opodstatněný. Opak je pravdou. S poklesem významnosti veřejných penzí, bude stále více účastníků volit pravidelný příjem namísto jednorázového vyrovnání. Do budoucna lze tak očekávat velký nárůst zájmu o penze, o čemž svědčí i data z posledních měsíců. Proto jedině rychlé a kvalitní řešení a ochota státního dozoru a penzijních fondů může předejít výrazným problémům v budoucnu.

Počítáte s tím, že požádáte jako účastník penzijního připojištění o výplatu penze? Domníváte se také, že případná převaha výplaty penzí nad jednorázovým vyrovnáním může celý systém rozložit? Děkujeme za vaše názory a připomínky.