Další ránu dostaly zemědělské komodity po zemětřesení a následné jaderné krizi v Japonsku. Ilustrační snímek

Další ránu dostaly zemědělské komodity po zemětřesení a následné jaderné krizi v Japonsku. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ceny zemědělských komodit ustupují. Zdražení nebude tak prudké

  • 1
Stačilo jen několik týdnů a z prudkých růstů cen potravin na světových trzích se staly prudké poklesy. Většina komodit se tak nachází na nejnižších cenách od začátku roku.

Týká se to například pšenice, kukuřice nebo cukru, které ještě nedávno předváděly růsty až v desítkách procent. Klesá také cena rýže, která je základní potravinou více než třetiny populace země.

Ceny zemědělských komodit jsou přitom hlavní složkou cen potravin v obchodech. Mnohokrát avizované zdražení základních potravin by tak mohlo být nakonec nižší, než se čekalo a rozloženo do delšího období.

Čekejte nečekané

Trhy tak opět přesvědčily o své nevyzpytatelnosti. Ještě na konci ledna vše hovořilo pro další růsty. Různé potravinové indexy vystoupaly na historické rekordy a zlepšující se ekonomická situace vháněla investorům optimismus do žil. S postupným vyhrocením arabské krize a skokovým zdražením ropy však nálada opadla. Investoři začali prodávat své rizikové instrumenty, mezi které patřily také spekulativní pozice na zemědělských komoditách. Další ránu dostaly zemědělské komodity po zemětřesení a následné jaderné krizi v Japonsku. Riziková averze se prudce zvýšila a s ní dále nabraly výprodeje na intenzitě.

graf: Zhodnocení zemědělských komodit na amerických komoditních burzách od začátku roku v procentech

Nestabilní a vysoce volatilní prostředí na trzích zemědělských komodit od začátku roku je však pouze krátkodobou epizodou a nelze z něj vyvozovat dalekosáhlé závěry. Pravdou zůstává, že v posledních letech nastaly na těchto trzích takové růsty, které nemají v historii obdoby. Výkyvy v cenách jsou také čím dál vyšší, ovšem dlouhodobý trend vzhůru zůstává neporušen.

V Česku prozatím opačný trend

Češi byli v posledních letech zdražování potravin ušetřeni. Podle amerického ministerstva zemědělství byly v roce 2002 výdaje českých domácností na jídlo 18,7 % průměrného příjmu. V roce 2009 to však už bylo "jen" 15,6 %. Reálné snižování cen v těchto letech však bylo z globálního pohledu spíše výjimkou, které pomáhala nejvíce posilující měna na světě tohoto období – česká koruna. Ta v tomto období zpevnila k americkému dolaru o dvě třetiny. Především v méně rozvinutých zemích se však situace vyvíjela opačně. Po roce 2000 se začaly reálné náklady na potraviny ve většině světa zvyšovat poprvé od sedmdesátých let a s výjimkou krátkého období v roce 2009 trvá tato situace dodnes.

Dlouhodobé poklesy nepravděpodobné

Závěry se tak ze současného poklesu cen na trzích dělat nedají. Nikdo nevlastní křišťálovou kouli a na příkladu vývoje v arabských zemích či situace v Japonsku je zřetelné, jak se těžce předvídatelné události dokážou na cenách podepsat. Dlouhodobý trend je však stále zřetelný – je to směr vzhůru. Nadměrné spekulace, dlouhodobé snižování obdělávané plochy na člověka a stále rostoucí počet obyvatel a životní úrovně méně vyspělých zemí napovídají, že se poptávka po zemědělských komoditách bude i v následujících letech zvyšovat. Reálné ceny potravin by tak mohly začít brzy stoupat také v české kotlině.