Nejvíce o půjčku žádají lidé do 30 let. Ilustrační snímek

Nejvíce o půjčku žádají lidé do 30 let. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Češi žijí na dluh, půjčují si i na dovolenou

  • 47
Bez finanční rezervy je pětina Čechů. Trendem se stává „život na dluh“. Za normální ho podle zjištění společnosti Vše pro insolvenci považuje už 60 procent lidí. Běžná je už i půjčka na dovolenou.

Půjčku má zhruba každý druhý Čech. Nejčastěji si lidé půjčují na bydlení, vybavení domácnosti, koupi nového auta nebo elektroniky. A teď před letními prázdninami také na dovolenou. Ovšem ne každý má na splácení. „Téměř dvě procenta lidí se dostávají do finančních potíží právě kvůli splácení půjčky na dovolenou. Výjimkou není ani to, že půjčka na dovolenou je následně důvodem k vyhlášení osobního bankrotu,“ říká Jan Malý ze společnosti Vše pro insolvenci.

Peníze a spory

  • Peníze jsou hlavním důvodem hádek u téměř třetiny českých párů. Podobně jsou na tom i Slováci a Poláci. Peníze jsou třetím nejčastějším důvodem rozvodů a rozchodů, a to hned po nevěře a vzájemnému odcizení. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Profi Credit.
  • Dvě třetiny Čechů (64 %) se hádají kvůli výdajům, příjmy jsou důvodem sporů v každé osmé domácnosti, čtvrtina hádek pro peníze je kvůli financím obecně, ale také kvůli půjčkám. Ty využívá téměř polovina Čechů a 45 % Slováků.
  • Lidé mají obvykle jasno v tom, na co a kolik si půjčit. Debaty ale vedou o tom u koho, na jak dlouho a o výši splátek.

Připomíná, že podle průzkumu, každý osmý Čech není schopen splácet půjčky tak, jak má. A pak je tu ještě jedno číslo: každý desátý Čech si znovu půjčuje na splácení svých dluhů z minulosti. A to už se dostává do začarovaného kruhu.

Porovnejte si nabídky na trhu

„Pokud se lidé rozhodnou vzít si úvěr, dělají hned několik zásadních chyb. Neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokové sazbě nebo nerozumí jednotlivým pojmům. Pro většinu lidí je důležitá možnost okamžitého přijmu peněz s tím, že si možné důsledky takové půjčky ani nepřipouštějí,“ dodává Jan Malý.

V případě, že se člověk rozhodne o půjčku zažádat, musí být obezřetný od samého začátku. Už sama žádost je totiž často koncipována přímo jako návrh smlouvy, který je pro žadatele závazný. V případě, že finanční instituce žádost potvrdí, smlouva o poskytnutí úvěru je tímto uzavřena.

„U smlouvy samotné je základním pravidlem smlouvu pozorně přečíst, a to včetně obchodních podmínek. Člověk by se měl zajímat o to, jestli je reálně schopen plnit všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména plnit splátky úvěru, kolik v konečném důsledku zaplatí, a měl by si podrobně prostudovat ustanovení o smluvních pokutách a jiných sankcích,“ doporučuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nejčastěji si půjčují lidé ve věku, kdy se začínají osamostatňovat. Až 75 procent žadatelů o půjčku je ve věkové hranici do 30 let. Finanční rezervy si lidé začínají vytvářet po 50. roce věku. Pokud už ale nějaké prostředky mají, neumějí své peníze zhodnotit. 

Schopnost efektivně hospodařit se svými financemi je u české populace v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy velmi nízká. „Například investování do akcií nebo podílových fondů stále velkému množství Čechů vůbec nic neříká,“ doplňuje Jan Malý.