Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi bydlí v příliš malých bytech

aktualizováno 
Kvalitou se bydlení v České republice blíží vyspělým zemím, horší je to s velikostí bytů. Průměrná obytná plocha bytu o něco málo přesahuje padesát metrů čtverečních, přičemž evropský průměr je o více než polovinu vyšší.

Průměrná obytná plocha bytu v ČR o něco málo přesahuje padesát metrů čtverečních, což je hluboko pod evropským průměrem | foto: Kateřina Mlejnková

Jak se bydlelo a bydlí v České republice

Zatímco ještě v šedesátých letech tvořily tradiční bydlení byty s dispozicí 1 + kk v činžovních domech, v sedmdesátých letech začala masová výstavba panelových domů. Ta úspěšně pokračovala i v letech osmdesátých. Vyrostla typická sídliště s velkou koncentrací obyvatel a vícepokojovými byty s centrálním vytápěním. Za typický panelákový byt se považuje 3 + 1 s rozlohou okolo 50 metrů čtverečních. Na počátku devadesátých let si nové domy stavěli především noví úspěšní podnikatelé a pro jejich počínání se vžilo poněkud nepěkné označení "podnikatelské baroko“.

V první polovině devadesátých let se bytové výstavbě nedařilo. Pro srovnání, zatímco v roce 1993 se započalo s výstavbou pouhých sedmi a půl tisíce nových bytů, v roce 2000 již byla zahájena stavba více než dvaatřiceti tisíc nových bytů a loni dokonce přes čtyřicet tři a půl tisíce bytů. Za oživením výstavby v posledních letech stojí mimo jiné dostupné hypoteční úvěry. V letošním roce stavební boom zřejmě vrcholí, poptávka je uměle zvyšována obavami z růstu DPH a hypoték se sjednává rekordní množství.

Bytová výstavba v ČR (počet bytů v tisících)
  1990 1993 1997 2000 2003 2006
Dokončené 44,6 31,5 16,8 25,2 27,1 30,2
Zahájené 61,0 7,5 33,2 32,4 36,5 43,7
Rozestavěné 158,8 72,4 90,6 118,8 139,1 168,8
Zdroj: Český statistický úřad

Jak se mění poptávka po nemovitostech

Zajímavé je sledovat, jak se mění obliba nemovitostí podle jejich lokality. Ještě v roce 2002 byl velký zájem o nemovitosti na okrajích měst. V roce 2004 začala růst poptávka po nemovitostech v centru, velký podíl na tom však měli zahraniční zájemci. V roce 2006 se zvýšil zájem o pořízení bytu za účelem investice. V poslední době se v některých oblastech začíná ukazovat tendence "zpět do měst“. Lidé se začínají ve větší míře zajímat o nemovitosti v centru než na okrajích velkých měst.

Kvalita bydlení v ČR je dobrá, byty jsou ale malé

V následující tabulce je uvedeno několik základních parametrů charakterizujících vybavenost domácností. V každém z nich je Česká republika nad evropským průměrem, mezi zeměmi střední Evropy je na tom ve všech ukazatelích dokonce nejlépe.

Kvalita bydlení v Evropě
vybavenost domácností (v %)

Země Tekoucí voda Toaleta Vana/sprcha Centrální vytápění
Česká republika 98,5 95,4 95,5 81,7
Maďarsko 84,4 75,6 79,6 48,2
Polsko 92,5 80,6 80,8 71,4
Rumunsko 53 53 N/A N/A
Lotyšsko 83,2 77,8 67 64,9
Litva 78,9 76,3 71,8 72
Estonsko 82 72 68 59
Rakousko 99,9 98,7 97,5 87,3
Francie 99,9 99,2 99,2 96,3
Itálie 99 99 99 79
Portugalsko 92,5 80,6 80,8 71,4
Evropský průměr 93,3 88,2 88,7 72,7
Zdroj: Housing Developments in European Countries, 2004
Poznámka: N/A = údaj není k dispozici

S velikostí českých bytů je to však horší. V porovnání s ostatními výše uvedenými zeměmi je  hluboko pod evropským průměrem, stejně malé byty obývají pouze Poláci. Lépe jsou na tom třeba země Pobaltí či Maďarsko, v Dánsku je průměrná obytná plocha bytu více než dvojnásobná.

Pokud se podíváme na velikost českých bytů zpět do minulosti, pak podle údajů ČSÚ v roce 1960 činila průměrná velikost obytné plochy 35,3 metrů čtverečních, v roce 1980 to bylo 42,7 a v roce 1991 pak 45,9 metrů čtverečních. V současnosti o něco málo přesahuje hranici padesáti metrů čtverečních.

Velikost bytů v zemích Evropy
 Země Obytná plocha bytu (m²) Počet pokojů Počet osob
Česká republika 49,3 2,7 2,64
Maďarsko 52 4,1 2,7
Polsko 49 3,7 2,84
Rumunsko N/A 2,6 2,92
Lotyšsko 40-60 2,5 2,4
Litva 70,9 2,5 2,55
Estonsko 68,9 3,8 2,6
Rakousko 75 4,3 2,43
Francie 90 4 2,4
Itálie 88,3 N/A 2,6
Dánsko 109,3 N/A 2,2
Evropský průměr 76,5 3,6 2,6
Zdroj: Housing Developments in European Countries, 2004
Poznámka: N/A = údaj není k dispozici

Měsíční výdaje na bydlení jsou stále ještě nízké

Měsíční výdaje vynaložené na bydlení zabírají Čechům v průměru 17,2 procenta jejich rodinného rozpočtu. V budoucnu se budou zvyšovat a přibližovat se ostatním zemím Evropské unie, kde v současnosti podíl měsíčních výdajů na bydlení na rodinném rozpočtu dosahuje v průměru 21 procent. V zemích západní Evropy se tento podíl pohybuje mezi 22 až 26 procenty, nejvyšší je v Belgii, kde dosahuje 26,6 procenta. Nejméně zatěžují měsíční výdaje na bydlení obyvatele Malty (8,4 procenta), velmi dobře však na tom jsou i ve Velké Británii (9,69 procenta).

Uvedené údaje vycházejí ze zprávy, kterou uveřejnila GE Money Bank.



Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.