Jak se bydlelo a bydlí v České republice
Zatímco ještě v šedesátých letech tvořily tradiční bydlení byty s dispozicí 1 + kk v činžovních domech, v sedmdesátých letech začala masová výstavba panelových domů. Ta úspěšně pokračovala i v letech osmdesátých. Vyrostla typická sídliště s velkou koncentrací obyvatel a vícepokojovými byty s centrálním vytápěním. Za typický panelákový byt se považuje 3 + 1 s rozlohou okolo 50 metrů čtverečních. Na počátku devadesátých let si nové domy stavěli především noví úspěšní podnikatelé a pro jejich počínání se vžilo poněkud nepěkné označení "podnikatelské baroko“.
V první polovině devadesátých let se bytové výstavbě nedařilo. Pro srovnání, zatímco v roce 1993 se započalo s výstavbou pouhých sedmi a půl tisíce nových bytů, v roce 2000 již byla zahájena stavba více než dvaatřiceti tisíc nových bytů a loni dokonce přes čtyřicet tři a půl tisíce bytů. Za oživením výstavby v posledních letech stojí mimo jiné dostupné hypoteční úvěry. V letošním roce stavební boom zřejmě vrcholí, poptávka je uměle zvyšována obavami z růstu DPH a hypoték se sjednává rekordní množství.
| Bytová výstavba v ČR (počet bytů v tisících) | ||||||
| 1990 | 1993 | 1997 | 2000 | 2003 | 2006 | |
| Dokončené | 44,6 | 31,5 | 16,8 | 25,2 | 27,1 | 30,2 |
| Zahájené | 61,0 | 7,5 | 33,2 | 32,4 | 36,5 | 43,7 |
| Rozestavěné | 158,8 | 72,4 | 90,6 | 118,8 | 139,1 | 168,8 |
Jak se mění poptávka po nemovitostech
Zajímavé je sledovat, jak se mění obliba nemovitostí podle jejich lokality. Ještě v roce 2002 byl velký zájem o nemovitosti na okrajích měst. V roce 2004 začala růst poptávka po nemovitostech v centru, velký podíl na tom však měli zahraniční zájemci. V roce 2006 se zvýšil zájem o pořízení bytu za účelem investice. V poslední době se v některých oblastech začíná ukazovat tendence "zpět do měst“. Lidé se začínají ve větší míře zajímat o nemovitosti v centru než na okrajích velkých měst.
Kvalita bydlení v ČR je dobrá, byty jsou ale malé
V následující tabulce je uvedeno několik základních parametrů charakterizujících vybavenost domácností. V každém z nich je Česká republika nad evropským průměrem, mezi zeměmi střední Evropy je na tom ve všech ukazatelích dokonce nejlépe.
|
Kvalita bydlení v Evropě | ||||
| Země | Tekoucí voda | Toaleta | Vana/sprcha | Centrální vytápění |
| Česká republika | 98,5 | 95,4 | 95,5 | 81,7 |
| Maďarsko | 84,4 | 75,6 | 79,6 | 48,2 |
| Polsko | 92,5 | 80,6 | 80,8 | 71,4 |
| Rumunsko | 53 | 53 | N/A | N/A |
| Lotyšsko | 83,2 | 77,8 | 67 | 64,9 |
| Litva | 78,9 | 76,3 | 71,8 | 72 |
| Estonsko | 82 | 72 | 68 | 59 |
| Rakousko | 99,9 | 98,7 | 97,5 | 87,3 |
| Francie | 99,9 | 99,2 | 99,2 | 96,3 |
| Itálie | 99 | 99 | 99 | 79 |
| Portugalsko | 92,5 | 80,6 | 80,8 | 71,4 |
| Evropský průměr | 93,3 | 88,2 | 88,7 | 72,7 |
Poznámka: N/A = údaj není k dispozici
S velikostí českých bytů je to však horší. V porovnání s ostatními výše uvedenými zeměmi je hluboko pod evropským průměrem, stejně malé byty obývají pouze Poláci. Lépe jsou na tom třeba země Pobaltí či Maďarsko, v Dánsku je průměrná obytná plocha bytu více než dvojnásobná.
Pokud se podíváme na velikost českých bytů zpět do minulosti, pak podle údajů ČSÚ v roce 1960 činila průměrná velikost obytné plochy 35,3 metrů čtverečních, v roce 1980 to bylo 42,7 a v roce 1991 pak 45,9 metrů čtverečních. V současnosti o něco málo přesahuje hranici padesáti metrů čtverečních.
| Velikost bytů v zemích Evropy | |||
| Země | Obytná plocha bytu (m²) | Počet pokojů | Počet osob |
| Česká republika | 49,3 | 2,7 | 2,64 |
| Maďarsko | 52 | 4,1 | 2,7 |
| Polsko | 49 | 3,7 | 2,84 |
| Rumunsko | N/A | 2,6 | 2,92 |
| Lotyšsko | 40-60 | 2,5 | 2,4 |
| Litva | 70,9 | 2,5 | 2,55 |
| Estonsko | 68,9 | 3,8 | 2,6 |
| Rakousko | 75 | 4,3 | 2,43 |
| Francie | 90 | 4 | 2,4 |
| Itálie | 88,3 | N/A | 2,6 |
| Dánsko | 109,3 | N/A | 2,2 |
| Evropský průměr | 76,5 | 3,6 | 2,6 |
Poznámka: N/A = údaj není k dispozici
Měsíční výdaje na bydlení jsou stále ještě nízké
Měsíční výdaje vynaložené na bydlení zabírají Čechům v průměru 17,2 procenta jejich rodinného rozpočtu. V budoucnu se budou zvyšovat a přibližovat se ostatním zemím Evropské unie, kde v současnosti podíl měsíčních výdajů na bydlení na rodinném rozpočtu dosahuje v průměru 21 procent. V zemích západní Evropy se tento podíl pohybuje mezi 22 až 26 procenty, nejvyšší je v Belgii, kde dosahuje 26,6 procenta. Nejméně zatěžují měsíční výdaje na bydlení obyvatele Malty (8,4 procenta), velmi dobře však na tom jsou i ve Velké Británii (9,69 procenta).
Uvedené údaje vycházejí ze zprávy, kterou uveřejnila GE Money Bank.
