Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi chtějí pracovat v cizině

  10:00aktualizováno  10:00
Téměř rok marně hledá práci. A tak si pohrává s myšlenkou, že v Anglii by se mu mohlo dařit lépe. Pětapadesátiletý Libor Tomášek z Brna je absolventem tamního Vysokého učení technického.

Když ve čtyřiačtyřiceti přišel o práci, začal podnikat. Loni v létě po jedenácti letech pověsil živnost na hřebík. Přestalo se mu dařit. Na podzim se šel přihlásit na úřad práce. „Zjistil jsem, že lidé v mém věku nemají šanci najít práci. I když se mi i známí snaží pomoct, připadá mi po tak dlouhé době marného hledání, že jsem bez šance,“ říká Tomášek. Když nenašel místo odpovídající jeho vzdělání a praxi, ptal se po práci, která se prostě nabízela.

V jednom obchodě hledali skladníka za necelých sedm tisíc korun měsíčně. Ale pana Tomáška nevzali s odůvodněním, že je na tuto pozici zbytečně moc vzdělaný. Jako na blázna se na něj dívali i v hypermarketu, kde chtěl dělat doplňovače zboží. „Raději zkusím štěstí v Anglii, kde mám nějaké známé díky dřívějším obchodním kontaktům. Anglicky mluvím dobře a myslím, že v hypermarketu by mě tam zaměstnali bez problémů,“ podotýká. Pan Tomášek není jediný, kdo se snaží vyřešit svůj způsob obživy odjezdem do zahraničí. Vzhledem ke svému věku je však spíše výjimkou, i když ne ojedinělou.

Jak často je dobré měnit zaměstnání?
Více čtěte ZDE.

Manželé Slavíkovi z Karviné pracovali ve Vítkovicích. Oběma je přes padesát let, práci hledali těžko. A když jim neteř, která žije v Americe, nabídla, že by si mohli vydělávat uklízením v hotelech na Floridě, neváhali ani chvilku. „Trávíme zhruba rok tam a pak se na pár měsíců vracíme kvůli dceři a vnoučatům. Nevyděláváme bůh ví jaké bohatství, ale žijeme si lépe, než kdybychom byli tady na podpoře,“ tvrdí Mirka Slavíková. Dodává, že v Americe mají spoustu přátel, a získali tak dva domovy. Anglicky přitom příliš neumějí. „Nikdo to po nás nechce, stačí znát jen pár slovíček,“ dodává.

Zájem o práci v cizině roste

„O práci v zahraničí mají zájem nejčastěji mladí lidé kolem dvaceti let, svobodní bez partnera a bezdětní,“ říká Naděžda Horáková z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ten koncem loňského roku položil tisícovce lidí otázku, jestli mají zájem o práci v zahraničí. Kladně odpovědělo 12 procent z nich, zatímco v květnu 2003 to bylo jen šest procent.

Otázkou zůstává, zda jen nestoupl počet lidí, kteří o odjezdu do ciziny za prací uvažují, ale ve skutečnosti se tam nevypraví. Že může být od slov daleko k činům, potvrzuje fakt, že většina z dotazovaných se chce k získání práce v cizině odhodlat až tak za rok a zatím kvůli tomu nic nepodniká. Pokud se už někdo na práci v zahraničí doopravdy připravuje, pak se učí cizí jazyk a sbírá informace o zemi, kde si chce vydělávat, vyplývá z průzkumu. „Lidé chtějí nejčastěji pracovat v Německu a ve Velké Británii. Méně pak Čechy lákají Spojené státy americké, Irsko, Rakousko a Švýcarsko,“ seznamuje s dalšími výsledky průzkumu Horáková.

Na vlastní pěst, nebo přes úřad?

„Práci na farmě ve Španělsku jsem našel přes internet. Zkontaktoval jsem přímo zaměstnavatele a přijel. Je to možná trochu riskantní, ale po zkušenostech s některými agenturami nabízejícími práci v cizině ne zas tak moc,“ říká třiadvacetiletý vyučený kuchař z Ostravy Radim Kováč. Práci v cizině zprostředkovává síť EURES při úřadech práce, která pořádá pohovory českých zájemců o práci a zahraničních zaměstnavatelů.

Pohovory se obvykle konají v Praze. „Loni se tímto způsobem podařilo například umístit osm lidí do firmy Huhtamaki Ltd. ze Severního Irska. Jsou tam s nimi spokojeni, takže budou hledat v Česku další pracovníky,“ říká EURES poradkyně Petra Slezáková. Počátkem listopadu byla přes informační síť EURES nabídnuta volná místa do Velké Británie v několika profesích. S nabídkou přijela EURES poradkyně Tonia Sutton z Velké Británie jako zástupce zaměstnavatelů.

„Kromě ní tu byli i zástupci firmy McDonald's, kteří hovořili se šestnácti zájemci, z nichž vybrali devět,“ dodává Slezáková. „Na co však někteří zájemci zapomínají, je, že musí ve vlastním zájmu opravdu dobře zvládat cizí jazyk,“ podotýká. Právě snaha zlepšit své jazykové znalosti je podle průzkumu CVVM jedním z důvodů, proč Češi hledají práci v cizině. Avšak nejvíce je tam láká vidina vyššího příjmu a získání nových pracovních zkušeností. Naopak jiným Čechům se do ciziny moc nechce nejen kvůli nedostatečným jazykovým znalostem, ale i kvůli rodině a zázemí.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.