Češi dřou. Ale není to moc vidět

Norové tráví v zaměstnání o patnáct týdnů méně než Češi. Přitom je efektivita jejich práce téměř čtyřnásobně větší. Jak to dělají? Pravděpodobně lépe plánují, organizují, řídí. A když jsou v práci, tak se jí věnují opravdu na sto procent.

Čeští zaměstnanci odpracují ročně na jednu osobu nejvíce hodin na světě, téměř dva tisíce. Vyplývá to z údajů Mezinárodní organizace práce, ILO. Nechávají tak v počtu odpracovaných hodin daleko za sebou Holanďany, Nory, Němce, Francouze, méně pak již Angličany, Američany nebo Japonce. Co se však týká efektivity práce na hodinu v dolarech, skončilo Česko na opačném konci žebříčku. Znamená to, že se v tuzemsku pracuje neefektivně.

Brzdy maximálního výkonu

Co všechno snižuje efektivitu práce? Podle Jany Řepkové ze společnosti DHV, která mimo jiné předkládá rozvojové projekty v oblasti lidských zdrojů, bývá viníků hned několik. Patří mezi ně nejasně definované pravomoci a zodpovědnost jednotlivých pracovníků, chybějící nebo špatně nastavený systém hodnocení, absence motivace. Dále nevhodné pracovní prostředí, neodpovídající nástroje nebo jejich nedostatečné využití, prodlevy, opakování dílčích činností - například nejasné toky dokumentů, vícenásobná kontrola a tak dále. "Od zaměstnance lze těžko požadovat maximální výkon, pokud není seznámen s cíli a strategií firmy nebo je nevzal za vlastní. Příčinou může být i chybějící zpětná vazba o tom, jak přispěl k úspěchu či neúspěchu týmu nebo firmy či nevyužití možností týmové práce," uvádí dále Řepková. Podrženo a sečteno za nízkou pracovní výkonnost nesou odpovědnost šéfové i zaměstnanci.

Manažeři si nevědí rady sami se sebou

Nedávný průzkum společnosti PeopleComm, zaměřený

Zaměstnanci neplní své úkoly tak, jak mají! Problém může být i ve větším množství práce, než je možné zvládnout.

na organizování času, zjistil, že potíže s plánováním má více než 60 procent manažerů v českých podnicích, tři čtvrtiny z nich si neví rady s řízením vlastního času. Více než polovina porad je přitom považována za jeho ztrátu. "Čeští manažeři neplánují, neměří, nezabývají se příliš tím, co bude, nebo by mohlo být. Řeší to, co je, protože naléhavých věcí je kolem nich tolik. Telefony zvoní, e-maily přicházejí, kolegové ustavičně něco potřebují... to všechno jsou úkoly, u kterých je vidět okamžitý výsledek. A lidé milují odškrtávání úkolů," říká ke studii za společnost PeopleComm Tomáš Hajzler. Podle něho však manažer musí být schopen dohlédnout dál, zaměřit se i na dlouhodobé projekty a strategii, ne na jejich úkor hasit drobné okamžité požáry. "Čím méně se věnujeme strategii, tím více ohníčků k uhašení vzniká," upozorňuje Hajzler. Lektorka manažerských dovedností Halka Baláčková potvrzuje závěry studie zkušenostmi z praxe. "Když už se v některých českých firmách nějaké priority stanoví, obvykle se nedodrží. Nebo se stanovují cíle, ale ne specifické. Takže ve firmě se ví, že je třeba zlepšit komunikaci. Ale co tento úkol obnáší a kdo jej vlastně provede, se již neurčí. A pokud ano, není kdo by výstup z daného úkolu zkontroloval a vyhodnotil," podotýká.

Každý musí začít u sebe

"V naší firmě je zvykem, že si lidi v pracovní době i dvě hodiny denně na chodbě při cigaretě poklábosí. Kolegyně si zaskočí na nákupy. Když odcházím v pět večer domů a mám vše hotové, dívají se na mě podezřele. Skoro abych měl špatný pocit z toho,

Češi tráví hodně času v práci

             Odpracované hodiny     Efektivita práce
                na osobu ročně          za hodinu v USD
(vybrané země)

Česko ....................1980 ................10,47
Japonsko ...............1821 ................23,40
USA .......................1815 ................32,43
Velká Británie .......1707 ................27,01
Francie ..................1545 ................35,28
Německo ...............1444 ................29,39
Norsko ..................1342 ................38,11
Nizozemsko ..........1340 ................32,11

že řádně pracuji v pracovní době," říká obchodní zástupce Pavel Kotek z Prahy. Prodlevy sice nastaví počet takzvaně odpracovaných hodin a člověk se může cítit jako opravdový pracant, ale efektivita práce se tím nezvýší. Podle Ivy Šubrtové z  Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers velmi záleží na firemní kultuře. "V některých společnostech je vidět, že si lidé váží své práce a mají úctu i sami k sobě: považují za nedůstojné pracovat méně, než mohou a než se požaduje. V jiných firmách vládne opačná kultura: ošidit, co mohu, a připadat si jako vítěz," říká. V těch prvních společnostech podle ní lidé pracují více a nestěžují si, ve druhých zpravidla pracují méně, a navíc jsou stále nespokojení.

Co si myslíme o své výkonnosti?

Podávají čeští pracovníci podle svého názoru lepší, či horší pracovní výkony než pracovníci ze Západu? Na tuto otázku se pokusil odpovědět květnový průzkum Centra výzkumu veřejného mínění (CVVM). O tom, že existuje rozdíl ve výkonu českých pracovníků a pracovníků ze Západu, je přesvědčeno 24 procent respondentů. Podle dvou třetin z nich jsou výkony pracovníků ze Západu lepší. Třicet procent dotazovaných si myslí, že se od sebe tyto výkony neliší. Zbytek dotazovaných (46 %) nedokázalo na tuto otázku odpovědět.