Češi patří mezi národy, jejichž příslušníci se nejčastěji starají o své finanční záležitosti sami, bez pomoci bank a finančních odborníků. Ilustrační snímek

Češi patří mezi národy, jejichž příslušníci se nejčastěji starají o své finanční záležitosti sami, bez pomoci bank a finančních odborníků. Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Téměř devět z deseti Čechů se aktivně zajímá o své finance

  • 9
V evropském měřítku jsou před námi pouze Francouzi. Ze zkoumaných zemí jsou na tom nejhůře Belgičané. Výsledek ale není nejhorší, i zde se aktivně financemi zabývá sedm z deseti lidí.

Data vyplynula z mezinárodního průzkumu ING Bank. Evropané obecně považují své peníze za věc hodnou zájmu. Téměř osmi z deseti obyvatel starého kontinentu nejsou jejich finanční záležitosti lhostejné.

Graf: Zájem o finanční záležitosti

Tři čtvrtiny Evropanů řídí své finance samy, bez podpory bank a finančních odborníků. Jen pět procent dotazovaných nechává rozhodování na bance. Zajímavé je, jak se od sebe obě skupiny v některých sledovaných parametrech odlišují a v čem jsou rozdílné jejich zažité stereotypy chování. 

„Ve skupině lidí, kteří odpovídají za svá finanční rozhodnutí sami, jsou častěji ti, kdo mají své finance pod kontrolou, nepřekračují bankovní limity, méně často podléhají impulzivním nákupům a dohadování se o penězích se svými blízkými. Deklarují, že na řešení finančních záležitostí mají čas nebo jsou schopni si ho udělat. A na druhé straně ti, kdo nechávají rozhodování o svých financích na bance, častěji souhlasí s tvrzením, že spravovat finance je v dnešní době obtížnější než před deseti lety, a častěji si také vedou domácí účetnictví,“ vysvětluje Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank.

Dnes je vše složitější

K tvrzení, že hospodaření s penězi je v dnešní době složitější než před 10 lety, se hlásí většina Evropanů (67 %). Může za to nejen finanční krize, která v některých lokalitách významně zasáhla do křivek zaměstnanosti, ale také nové technologie jako mobilní bankovnictví nebo bezkontaktní platby, které nabízejí nové formy hospodaření s penězi.

Nejsložitější je správa peněz pro Italy (82 %) a Turky (75 %). Na opačném pólu je Nizozemsko (48 %), kde hodnotí situaci ve správě peněz jako horší než před deseti lety méně než polovina obyvatel. Češi jsou v tomto ohledu optimisté a s tímto tvrzením se ztotožňuje jen polovina z nich.