Divize vyšetřování podvodů společnosti Ernst & Young provedla průzkum mezi 1300 zaměstnanci nadnárodních společností z 13 evropských zemí včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak vidí zaměstnanci velkých firem současnou situaci na poli podvodů, úplatkářství a korupce.
Z výsledků vyplynuly alarmující závěry. Společnosti nesplňují představy zaměstnanců v oblasti prevence podvodů, jejich vyšetřování, úplatkářství a korupce. Aby se zaměstnanci nemuseli obávat hlásit podezření z podvodů a jiných prohřešků ve své firmě, očekávají dostatečnou ochranu svých práv. Té se jim ovšem nedostává, firmy ochranu práv osob totiž nerespektují.
Podle Markuse Lohmeiera, vedoucího oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů Ernst & Young v ČR, „výsledky ukazují, že zaměstnanci chápou důležitost kontrolních mechanismů a mají velice jasnou představu o tom, jak by měly společnosti postupovat při prevenci podvodů a při vyšetřování případných obvinění. Průzkum však také ukazuje, že společnosti v mnoha ohledech neplní očekávání svých zaměstnanců. Měly by si uvědomit, že pokud neposkytují dostatečnou podporu svým lidem, ubližují tím samy sobě.”
Když etické chování, tak podle pravidel
Aby zaměstnanci věděli, jak se mají v dané firmě chovat eticky, je důležité, aby byla ve firmě stanovena jasná pravidla. Bez nich je těžké na etickém chování bazírovat, případně chování neetické trestat. K tomuto účelu slouží etický kodex, jehož důležitost si v ČR uvědomuje 88 % zaměstnanců. Z respondentů průzkumu jej ovšem podepsalo pouze jednou 43 % a celá třetina respondentů jej dosud nikdy nepodepsala.
K ohlášení neetického chování (podvodu, korupce atd.) by měla ve firmě sloužit speciální telefonní linka zřízená právě pro tento účel. Celých 60 % respondentů ovšem tvrdí, že v jejich společnosti taková linka vůbec neexistuje, nebo o ní nevědí. Nemají tedy šanci po tomto nástroji sáhnout.
OKRADL VÁS BANKOMAT?Češi se bojí nejvíce
Pokud bychom se zaměřili na strach ohlásit podezření z páchání trestné činnosti, pak Češi jsou na tom v porovnání se Slováky a Maďary nejhůře. Zatímco pouze 40 % českých zaměstnanců by takovou činnost ohlásilo, v Maďarsku je to 63 % a na Slovensku dokonce 67 %. Důvodem pro nenahlášení je samozřejmě strach z odplaty ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele.
Nestandardní jsme také v tom, komu bychom podezření ohlásili. Zatímco v západní Evropě je běžné tak učinit směrem k právnímu zástupci nebo personálnímu oddělení, 51 % českých zaměstnanců (na Slovensku 27 % a v Maďarsku 67 %) uvedlo na prvním místě svého přímého nadřízeného a pouze 2 % pak vyšší management firmy. Personální oddělení nebo právníka by s problémem neoslovil nikdo. Zajímavé je, že na Slovensku by 7 % zaměstnanců oslovilo přímo policii.
„Problém spočívá v tom, že přímý nadřízený obvykle pracuje ve stejném oddělení nebo má stejnou oblast odpovědnosti, takže je méně pravděpodobné, že jeho stanovisko bude objektivní a nestranné,“ varuje M. Lohmeier z Ernst & Young. „Základem efektivního programu ochrany proti podvodům je otevřenost a dostupnost všech komunikačních kanálů. Vedoucí pracovníci a další potenciální ‚důvěrníci‘ musejí být řádně vyškoleni, aby věděli, jak v takové situaci postupovat.“
Své firmě Češi nevěří
Ačkoli přes 90 % českých zaměstnanců souhlasí s ochranou informátorů, jen polovina věří tomu, že by právě jejich zaměstnavatel postupoval tímto způsobem. Stejně tak si 80 % zaměstnanců myslí, že by v případě vyšetřování měl být dotčený informován, ovšem 57 % nevěří, že by to jejich firma skutečně učinila.
A to nejsou jediné rozpory v očekáváních a představách českých zaměstnanců. Celých 93 % z nich se domnívá, že by měli mít možnost reagovat na vyšetřovací zprávu, ale jen 60 % si myslí, že by to jejich společnost skutečně dovolila.
Podle výsledků průzkumu je zřejmé, že podvody jsou běžnou součástí chodu českých firem – každý čtvrtý zaměstnanec si myslí, že v loňském roce došlo v jeho firmě k podvodu. Je tedy je na vedení společností, jak s těmito informacemi naloží. Měly by se dobře zamyslet nad prevencí, přístupem k informacím zaměstnanců i následnou ochranou jednotlivých lidí.
