Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dokázali se prosadit v cizině. Teď se řada Čechů vrací do vlasti

aktualizováno 
V Austrálii vedla dlouhá léta hostel. Pak se Věra rozhodla vrátit domů, do České republiky. Stejně jako řada dalších Čechů, kteří odešli do zahraničí za prací. Co je důvodem jejich návratu, zjišťoval průzkum společnosti Monster.

Do Česka se z ciziny vracejí také lidé, kteří plánují založit rodinu a nemají v zahraničí rodiče, kteří by jim s hlídáním dětí pomohli. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

O návratu do vlasti uvažuje podle výsledků průzkumu společnosti Monster až čtvrtina Čechů, kteří odešli v posledních letech do zahraničí za prací. A proč? Většina z nich uvedla, že důvodem k návratu je stesk po rodině a přátelích. A pak také množství aktuálně otevřených pracovních příležitostí, které česká ekonomika vytváří.

„O návratu uvažují zejména lidé, kteří už v cizině žijí pět a více let a je jim mezi 35 až 40 lety. Tito lidé nasbírali mnohé zkušenosti, vydělali si zajímavé peníze. Možná po příchodu do České republiky dosáhnou na nižší plat, než na který byli zvyklí ze zahraničí, to je ale většina z nich ochotná akceptovat. Důležitější je pro ně být v blízkosti rodiny, po které se jim často stýská,“ vysvětluje motivace k návratu Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.

Na doporučení v Austrálii hodně záleží

To je případ Věry. Z Česka odešla v roce 2000. Tehdy jí bylo 20 let. Začala v Austrálii studovat hotelovou školu a při ní si přivydělávala na živobytí prací v oblasti turistického ruchu. „Pracovala jsem několik dnů, případně i týdnů zadarmo, abych se danou činnost naučila, a po této době jsem teprve získala trvalé zaměstnání, případně dopis s doporučením. Doporučení se v cizině hodně cení a bylo mi jasné, že jen s vynikajícím doporučením se na trhu práce mohu posunout dál,“ vypráví šestatřicetiletá Věra.

V Austrálii strávila celých 13 let, vystudovala tam nakonec i vysokou školu a posledních osm let vedla hostel. „Měla jsem absolutní volnost v jeho řízení, ale na druhou stranu jsem nesla také absolutní zodpovědnost. Šéf ode mne očekával výsledky a já jsem je plnila. Jelikož jsem dosahovala požadovaných zisků, každé dva roky jsem dostávala přidáno. A dostala jsem také benefit navíc, a to, že mi zaměstnavatel zaplatil studium na univerzitě. V Austrálii jsou všechny univerzity placené a rozhodně nejde o malou sumu,“ vysvětluje Věra.

Podle ní si lidé v Austrálii své práce váží více než u nás. A také si váží svého nadřízeného. “V Čechách jsem se s tímto přístupem moc nesetkala,“ říká mladá žena. Potvrzuje, že začátky daleko od domova nebyly vůbec jednoduché. „Jako cizinec se musíte více snažit. V rodné zemi máte vybudovanou síť rodiny a přátel a hodně pracovních příležitostí se shání ze známosti nebo že se někdo přimluví. V cizině si cestičku musíte vyšlapat sami, bez pomoci. Jedním z velkých handicapů na trhu práce v cizině je nedostatečná znalost jazyka nebo špatný přízvuk,“ tvrdí Věra.

Pro rodiny s dětmi je Česko ráj

V Austrálii se po pár letech vdala a nyní vychovává dvě děti. „Celá dynamika zaměstnání se změnila. Je obvyklé, že firmy vyjdou matkám vstříc s polovičním úvazkem od 10 do 14 hodin. Práce na plný úvazek už s sebou nese úskalí - dětem musíte platit družinu před školou a po ní, protože škola je od 9 do 15 hodin a vyjde na hodně peněz,“ říká Věra. A co jí práce v cizině dala? „Rozšířila mi můj osobní obzor, mám respekt pro druhé, nenadřazuji se nad ostatní a mám nadhled.“

Do Čech se vrátila před více než dvěma lety. Její rodina se pohybuje v soukromém sektoru, tak hned po příjezdu začala pracovat v rodinné firmě. A je spokojená. „V porovnání s cizinou zde máme příznivé sazby hypoték, nízké ceny jídla, alkoholu, zábavy a služeb. Výborné je školství a na zdravotní péči si také nemohu stěžovat. Škola-školka-družina a také školní kroužky jsou zde dostupné za minimální poplatek. Děti se mohou najíst ve školních jídelnách a tím odpadá velká starost. Teplý a vydatný oběd není v mnoha zemích samozřejmostí. Pro rodinu s dětmi je to u nás ve srovnání se zahraničím úplný ráj,“ dodává mladá žena.

V přístupu k práci ovšem Češi podle Věry jedineční nejsou. Největší rozdíl vidí v zodpovědnosti za odvedenou práci. „Když se stala v Austrálii nepříjemná věc, za kterou mohli konkrétní lidé, přiznali se a nesli důsledky. Tady je to víc: já nic, já muzikant, já za to nemůžu,“ říká a mrzí ji, že se u nás na podnikatele tolik nadává a závidí se jim. „Přála bych každému, aby si podnikání zkusil na vlastní kůži a potom by snad názor změnil,“ uzavírá Věra.

Jsou asertivní a mají odvahu, říká o lidech se zahraniční zkušeností personalista

Podle personalisty Petra Kubačky mají lidé se zahraniční zkušeností na českém trhu práce výhodu. „Člověk, který uspěl v cizině a je vybaven dobrou znalostí cizího jazyka a případně má určitou kvalifikaci, kterou si v cizině rozšířil či nově získal, může mít ve výběrovém řízení navrch před našinci, kteří takovou zkušenost nemají. Vzhledem k nedostatku odborníků napříč různými obory jsou firmy ochotny nabídnout vhodným kandidátům také adekvátní platové podmínky, mnohdy už i srovnatelné s cizinou,“ vysvětluje Kubačka.

Může se hodit

Hledáte práci? Hledejte na správném místě - jobDNES.cz

Podle něj se na pracovním pohovoru lidé, kteří pracovali v zahraničí, poznají. „Mají většinou větší přehled, větší míru asertivity, odvahy a zdravého sebevědomí, což se u případného pracovního pohovoru může určitě hodit,“ dodává personalista.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.