"Když vezmu v úvahu, že to je zatím dobrovolné, je to neuvěřitelný počet lidí, kteří se penzijně připojišťují. Ovšem platí málo," říká Petr Žaluda, šéf největšího fondu v zemi Credit Suisse Life and Pensions.
Pokud si dnešní pětačtyřicátník začne teď spořit na důchod 500 korun měsíčně, dostane v budoucnu ke státní penzi navíc pouze 900 korun měsíčně. Přesněji podle toho, jak fondy svěřené peníze zhodnotí.
Mladší člověk si sice naspoří více, ale právě on musí počítat s tím, že stát už se o něj tak nepostará. V dnešní podobě totiž důchodový systém nemůže přežívat dlouho.
Zatímco pracujících lidí přispívajících do státní pokladny na důchody ze své mzdy ubývá, důchodců přibývá. Výsledkem je, že na penze jde dnes o téměř dvacet miliard korun více, než na ně stát vybere na příjmech ze sociálního zabezpečení. S růstem počtu penzistů a poklesem obyvatel (dětí se rodí čím dál méně) se bude propad důchodového účtu dále zvyšovat.
|
Kolik lze ve fondu naspořit na penzi |
|
Muž, začátek spoření v 45 letech, v 60 letech začne pobírat doživotní penzi Spoří: 500 korun měsíčně |
|
Muž, začátek spoření v 30 letech, v 60 letech začne pobírat doživotní penzi Spoří: 500 korun měsíčně Zdroj: Fincentrum |
Pokud by se politici spoléhali jen na dnešní systém, museli by v obraně před obrovskými dluhy v řádu až bilionů korun zvýšit buď věk odchodu do důchodu na 70 let, anebo méně valorizovat důchody. "Budou-li se důchody zvyšovat každoročně o inflaci a třetinu z růstu mezd, budou oproti mzdě za třicet let jen čtvrtinové," tvrdí David Marek z Patria Online ve své analýze.
Dnes dostávají důchodci v průměru 43 procent svého předchozího příjmu. Ještě před deseti lety to bylo o deset procent více. Žádná vláda však zatím konkrétní návrhy na změnu důchodového systému nepředložila. Debata však již běží s přestávkami několik let. Teď se sociální demokraté přiklánějí k variantě, že důchod by měl více odpovídat tomu, kolik lidé vydělávali.
Dnes jsou mezi nimi rozdíly v důchodu minimální. "Zvýšit zásluhovost chceme, změna musí ovšem probíhat postupně a nový systém s fiktivními individuálními účty by měl být za 10 až 15 let," říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Teprve pak by každý v jakékoliv chvíli věděl, kolik jednou dostane důchod od státu. A podle toho si mohl spořit.
Kromě vytvoření individuálních účtů už politici uvažují jen o dobrovolném připojištění na důchod, které existuje již dnes. Povinné spoření zavést sociální demokraté nechtějí.
Zatím alespoň uvažují o tom, jak povzbudit lidi k většímu spoření v penzijních fondech. Úředníci na ministerstvu financí vidí jako jednu cestu omezení státní podpory penzijního připojištění. Ta je dnes maximálně 150 korun měsíčně k vkladu 500 korun, při vyšších úložkách už se nezvyšuje, ačkoli přibývá ještě daňové zvýhodnění.
"Takže když dám větší plat, tím mám relativně menší státní podporu. A proto se ptám, jestli to je dobře, protože to stimuluje platit co nejméně," říká náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Lidé si tak podle něho nestihnou naspořit tolik, aby vyrovnali očekávaný pokles starobního důchodu od státu.
