Češi v práci: mistři výmluv a improvizace

Na pracovišti trávíme nejvíce času ze všech obyvatel Evropské unie. Umíme dokonale improvizovat. Vážíme si dobrých vztahů s kolegy, proto nevyhledáváme konflikty.

Zatímco za průměrným Španělem nebo Němcem se už dávno zavřou dveře kanceláře, Čecha čeká ještě několik hodin, které stráví na pracovišti. Podle nedávno zveřejněného výzkumu evropského statistického úřadu Eurostat jsou Češi nejpracovitější národ v Evropské unii. Průměrný Čech stráví v práci téměř 43 hodin týdně, ostatní národy v průměru o pět hodin méně. Ale čísla mohou působit mylně. „V jiných členských zemích jsou lidé mnohem více zvyklí pracovat pouze na částečný úvazek, v Česku jde spíše o výjimky. Proto se objevila tak velká čísla,“ vysvětluje Naděžda Horáková, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění.

Dalším důvodem může být i přetrvávající trend v myšlení lidí, kteří zbytečným vysedáváním na pracovišti chtějí ve vedení vzbudit dojem, že se své práci naplno věnují. Naštěstí stále více vedoucích chápe, že rozhodující jsou výsledky.

Doba strávená v práci také závisí na výši dosaženého vzdělání. Čím kvalifikovanější práce, tím více času jí pracovníci chtějí věnovat.

Kamarádství je základ

Kolik můžete bezpečně vydělat a kde - čtěte ZDE.

Češi v práci měří ostatním přísným metrem. Když si podle jejich názoru nadřízený nezaslouží úctu, umí mu to dát razantně najevo. Uznání věnují pouze tomu, kdo vystupuje skromně, zvládá zadanou práci a umí se naladit s kolegy na stejnou vlnu. Dobré vztahy v zaměstnání jsou pro Čechy tak důležité, že jsou kvůli nim ochotni zůstat i na místě, které jim jinak moc nevyhovuje.

„Češi však své chování velmi výrazně rozdělují. Pro známé jsou ochotni se doslova ,rozkrájet‘, ale když je o laskavost poprosí člověk, kterého neznají, jejich nezájem je až neuvěřitelný. Zajímavý je i velmi silný sklon omlouvat své chyby a hledat výmluvy. Upřímné přiznání chyby se bere jako neomluvitelné selhání, které je větší než provinění, jež se projednává,“ říká Ivan Nový, vedoucí katedry psychologie a sociologie řízení pražské Vysoké školy ekonomické. Vychází z dat, které katedra shromáždila v dlouhodobém výzkumu.

Češi se podle Ivana Nového obecně bojí konfliktů. Až příliš často je chápou jako osobní urážku a nejsou schopni řešit je věcně. Vzedmuté vášně pak způsobují zbytečné zdržení v řešení, které by jinak mohlo být na světě mnohem dřív.

Mistři improvizace

Vlastnost, na kterou mohou být Češi právem hrdí, je jejich výjimečná schopnost improvizace. Zatímco například německá kultura považuje improvizaci za projev špatné přípravy a amatérismu, pro Čechy je symbolem vynalézavosti a schopnosti přizpůsobení.

„Při jednáních s našimi německými partnery sleduji, jak se řídí podle přesně daných pravidel. Naprosto pak chápu jejich zděšení, když vidí, jak nahodile se někdy věci v Česku řeší a jak je často problém najít člověka, který je za konkrétní věc odpovědný,“ říká Štěpán Olejníček z firmy Eurea Distributor.

Vybere vám zaměstnavatel správný penzijní fond?

Peníze hrají prim

Podle analytičky Naděždy Horákové řadí Češi v současnosti mezi nejdůležitější potřeby jistotu pracovního místa a velmi slušný plat. Jenže občas jsou jejich finanční požadavky neúměrné. To souvisí s další typickou českou vlastností, kolísavým sebevědomím.

„Češi často nejsou schopni jít střední cestou. Jednou se příliš podcení a nedokážou prodat své schopnosti a dovednosti. Podruhé se chvástají tím, co dokázali, a přeceňují vlastní důležitost. Většinou se obávají zesměšnění, ze strachu neprojeví své kvality a příště už třeba nedostanou druhou šanci,“ vysvětluje Ivan Nový.

Termíny často hoří

Dodržování termínů bývá pro Čechy tvrdým oříškem. Rádi dělají více věcí najednou a průběžně dokážou měnit pořadí mezi jednotlivými úkoly.

„Nechtějí propásnout ani jedinou šanci a mají oči otevřené. Nejsou přitom příliš cílevědomí, pokud neexistuje žádný tlak,“ komentuje specifické české chování Ivan Nový ve své knize Spolupráce přes hranice kultur.