Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko - Slovensko, rok 2006

aktualizováno 
Náhodného návštěvníka to uhodí do očí hned za odbočkou z Brna na Bratislavu. Plná dálnice se za slovenskými hranicemi zničehonic vyprázdní. S provozem náhle vymizí i v Česku všudypřítomné obtížné billboardy.

Rodina - (c) profimedia.cz - Rodina, rodiče, dítě - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Důvod je zřejmý: životní úroveň na Slovensku je pořád nižší než v Česku. A benzin je na Slovensku drahý. Zatímco Čech s průměrným platem na jeden litr naturalu vydělává 17 minut, Slovák na něj musí pracovat o deset minut déle. Pro řidiče ze Západu je to výhodné, protože nemaří hodiny času v dopravních zácpách, jako je tomu v Česku. Pro Slováky je to známka nižší životní úrovně.

A tak je to skoro se vším. Tak třeba na dvanáctidenní zájezd do Egypta (za 12 390 korun) vydělává Čech 110 hodin. A Slovák - přestože se dá tentýž zájezd v Bratislavě sehnat levněji než v Česku - na něj pracuje 135 hodin. „V Česku se žije o poznání lépe,“ vnímá rozdíl bratislavský živnostník Imrich Bajmóczy, stejně jako ostatní lidé, kteří se v uplynulých dnech podrobili sondě MF DNES zkoumající, jak se žije Čechům a Slovákům.

Trenčínský učitel Václav Janský měl až do letoška vyšší kvalifikaci než jeho kolegyně ze středočeského Obořiště Dana Kuchynková. Ta totiž vysokou školu dokončila až v tomto roce. Přesto Janský zatím nemůže na hypoteční úvěr, který by mu zajistil samostatné bydlení, ani pomyslet. Stejně jako na automobil. Kuchynkovi už dokázali postavit dům a mají i ojetý vůz. Zdá se tak, že slovenského učitele a českou učitelku spojuje jen jedna věc: oba jsou se svým životem víceméně spokojení.

Slováci měli těžší začátek, ale odvahu k reformám

Ekonomové však při porovnávání životní úrovně obou národů upozorňují na jednu důležitou věc: Slováci před třinácti a půl lety po rozpadu Československa startovali z pozic o poznání horších. A nyní - díky tvrdým reformám předchozí vlády Mikuláše Dzurindy - se jim žije lépe než dřív. Například nezaměstnanost klesla v důsledku seškrtání sociálních dávek o neuvěřitelných sedm procent.

V Česku, i když se zemi daří lépe, přitom klesá jen o pouhé desetiny procenta. Pokud tedy nový kabinet šéfa strany Směr Roberta Fica skutečně většinu reforem zruší, jak sliboval před volbami, své zemi podle ekonomů příliš nepomůže.

Hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek je nekompromisní: „Nová vládní koalice strany Směr, Hnutí za demokratické Slovensko a Slovenské národní strany je pro další vývoj slovenské ekonomiky a pro finanční trhy noční můrou,“ říká.

Jenže sami Slováci - jak ukázaly volby - to vidí jinak. Reformy se mnohým z nich zdají příliš tvrdé, takže je v červnových volbách odmítli. „Třeba tady u nás, v chudších oblastech horní Oravy, volila většina lidí levici, tedy Fica. Je tu totiž dvacetiprocentní nezaměstnanost, příznivý dopad reforem tu lidé zatím příliš nepocítili,“ podotýká slovenská novinářka a rodačka z Dolného Kubína Jana Holíková.

Lidé z okolí tíživou situaci většinou řeší dojížděním za prací do Bratislavy, sousedního Česka, ale i do Rakouska či Německa.

Doma jsou jen o víkendu, za prací dojíždějí

Některé obce v okolí tak nabízejí nebývalý obrázek: po celý týden se v nich nedá potkat žádný muž. Všichni se domů vracejí jen jednou za deset dní na prodloužený víkend.

V Česku se zatím lidé za prací -ani z chudších regionů - v tak masovém měřítku dojíždět za prací nenaučili. Výše sociálních dávek je k tomu nenutí. „U nás je navíc dojíždění za prací do ciziny tradicí,“ podotýká Slovenka Holíková.

To obyvatelé Bratislavy se mají o poznání lépe. Slovenská metropole patří spolu s Prahou k jediným městům v nových zemích Evropské unie, která nemají nárok na evropské dotace. To kvůli tomu, že tam připadá z pohledu bruselských předpisů až příliš vysoký hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. Zda to tak zůstane i s novou slovenskou vládou, se teprve uvidí.

Zatímco Slováci v červnových volbách pokračování reforem odmítli, Češi se - pro změnu o spuštění potřebných reforem - jasně rozhodnout nedokázali. A zatímco Slováci už novou vládu mají, Češi na tu svou kvůli patovému výsledku voleb pořád čekají. Jasné už je, že pokud vznikne menšinová vláda, žádné „reformní otřesy“, jako tomu bylo na Slovensku, se v Česku konat nebudou.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.