Komunikace se děli na verbální (slovní) a nonverbální (mimoslovní): Řada odborníku se zabývá vzájemným poměrem mezi verbální a nonverbální komunikací. Nejčastěji se uvádí, že verbální komunikaci zaujímá v komunikaci pouze 30 procent a zbylých 70 procent patří nonverbální. Je to celkem logické, protože nonverbální signály vysíláme i v době, kdy nemluvíme - například pohledem, postojem, gestikulací či mimikou. Přesto řada lidí nonverbální stránku podceňuje, ačkoliv se podle ní dá mnohé poznat. Podle nonverbálního signálu lze poznat na druhém, kdy lže a kdy mluví pravdu. Obchodní zástupce uvidí, kdy je nejvhodnější chvíle pro uzavření obchodu.
Verbální komunikace
Verbální komunikace je prezentována řečí. Mluvený projev výrazně ovlivňuje pozornost posluchače. Chyby ve verbálním projevu odvádějí pozornost od tématu. Naopak správné používání řeči nám pomůže pozornost druhého nejen udržet ale i zvýšit.
Síla hlasu
Sílu hlasu bychom měli přizpůsobit jak velikostí místnosti, ve které mluvíme, tak i počtu posluchačů. Ztišení hlasu může mít za následek zvýšení pozornosti naslouchajícího, ale pokud to trvá delší dobu, tak zájem rychle opadá. Neúměrně hlasitá řeč naopak posluchače znervózňuje. Nejvhodnějším řešením se jeví zvolení středně hlasité mluvy se zařazením změny síly hlasu, což podporuje udržení pozornosti.
Tempo řeči
Tempo řeči by nemělo být ani příliš rychlé, ani příliš pomalé. Rychlé tempo řeči je náročné na udržení pozornosti. Pomalé tempo zase posluchače unavuje. Je třeba si uvědomit, že tempo naší řeči je ovlivňována temperamentem. Cholerik a sangvinik mají sklon k rychlejšímu tempu, naopak flegmatik hovoří pomaleji. Na základě tohoto poznatku se můžeme již dopředu připravit na možné další reakce hovořícího.
Vada řeči
V dospělém věku se vada řeči odstraňuje velmi těžko. Přesto by se lidé, kteří mluví často na veřejnosti, měli na tuto oblast zaměřit. Pokud je vada výrazná, působí rušivě a odvádí pozornost posluchače od tématu.
Časté opakování slov
Tímto zlozvykem si řada lidí pomáhá při vyplňování prázdných míst. Nejčastěji se opakují taková slova, jako jsou "ovšem", "že", "takže" a mnohá další. Někdo to také mohou být pouhé zvuky typu "éééé". Mnohdy se stává, že se posluchač zaměří na často opakované slova, že přestane vnímat obsah.
Tvoření mezer mezi větami
Tvoření mezer jde ruku v ruce s tempem řeči. Pauzy by měly být přiměřené. Příliš velké pauzy nepůsobí profesionálně. Řeč bez pauz mezi větami klade velké nároky na vnímání.
Používání odborných slov
Výběr slov bychom měli přizpůsobit úrovni člověka, se kterým hovoříme. Pokud budeme hovořit s člověkem, který je v daném oboru zběhlý, můžeme používat odborné výrazy bez obav. Naopak u laika je vhodnější použít srozumitelnější a lépe pochopitelný výraz. Výše uvedené zásady nelze používat odděleně. Pokud patříte mezi lidi, kteří používají řeč ve své profesi velmi často, nebo dokonce hovoříte před větším počtem posluchačů, je vhodné na svém verbálním projevu stále pracovat. Není od věci si svůj projev nebo prezentaci nahrát a poté poslechnout nebo poprosit o názor některého ze svých dobrých přátel. Tak nejlépe odbouráte své nedostatky.
V příštím pokračování se budeme věnovat nonverbální komunikaci.
***
Gesto, síla hlasu a mimika působí na druhé víc, než obsah sdělení.
Verbální komunikace
Verbální komunikace je prezentována řečí. Mluvený projev výrazně ovlivňuje pozornost posluchače. Chyby ve verbálním projevu odvádějí pozornost od tématu. Naopak správné používání řeči nám pomůže pozornost druhého nejen udržet ale i zvýšit.
Síla hlasu
Sílu hlasu bychom měli přizpůsobit jak velikostí místnosti, ve které mluvíme, tak i počtu posluchačů. Ztišení hlasu může mít za následek zvýšení pozornosti naslouchajícího, ale pokud to trvá delší dobu, tak zájem rychle opadá. Neúměrně hlasitá řeč naopak posluchače znervózňuje. Nejvhodnějším řešením se jeví zvolení středně hlasité mluvy se zařazením změny síly hlasu, což podporuje udržení pozornosti.
Tempo řeči
Tempo řeči by nemělo být ani příliš rychlé, ani příliš pomalé. Rychlé tempo řeči je náročné na udržení pozornosti. Pomalé tempo zase posluchače unavuje. Je třeba si uvědomit, že tempo naší řeči je ovlivňována temperamentem. Cholerik a sangvinik mají sklon k rychlejšímu tempu, naopak flegmatik hovoří pomaleji. Na základě tohoto poznatku se můžeme již dopředu připravit na možné další reakce hovořícího.
Vada řeči
V dospělém věku se vada řeči odstraňuje velmi těžko. Přesto by se lidé, kteří mluví často na veřejnosti, měli na tuto oblast zaměřit. Pokud je vada výrazná, působí rušivě a odvádí pozornost posluchače od tématu.
Časté opakování slov
Tímto zlozvykem si řada lidí pomáhá při vyplňování prázdných míst. Nejčastěji se opakují taková slova, jako jsou "ovšem", "že", "takže" a mnohá další. Někdo to také mohou být pouhé zvuky typu "éééé". Mnohdy se stává, že se posluchač zaměří na často opakované slova, že přestane vnímat obsah.
Tvoření mezer mezi větami
Tvoření mezer jde ruku v ruce s tempem řeči. Pauzy by měly být přiměřené. Příliš velké pauzy nepůsobí profesionálně. Řeč bez pauz mezi větami klade velké nároky na vnímání.
Používání odborných slov
Výběr slov bychom měli přizpůsobit úrovni člověka, se kterým hovoříme. Pokud budeme hovořit s člověkem, který je v daném oboru zběhlý, můžeme používat odborné výrazy bez obav. Naopak u laika je vhodnější použít srozumitelnější a lépe pochopitelný výraz. Výše uvedené zásady nelze používat odděleně. Pokud patříte mezi lidi, kteří používají řeč ve své profesi velmi často, nebo dokonce hovoříte před větším počtem posluchačů, je vhodné na svém verbálním projevu stále pracovat. Není od věci si svůj projev nebo prezentaci nahrát a poté poslechnout nebo poprosit o názor některého ze svých dobrých přátel. Tak nejlépe odbouráte své nedostatky.
V příštím pokračování se budeme věnovat nonverbální komunikaci.
***
Gesto, síla hlasu a mimika působí na druhé víc, než obsah sdělení.
